Zlín - Z ekonomických důvodů končí po dvaapapadesáti letech zlínská pobočka Vysoké školy uměleckprůmyslové v Praze. Dva ateliéry - Ateliér designu výrobků I a II - se přestěhují do Prahy a s nimi studenti a pedagogové, kteří chtějí ve škole zůstat. Před stěhováním se v rámci několika výstav připomene historie školy, její fungování společně s představením slavných pedagogů a absolventů. Přehlídka bude doplněna o výstavu klauzurních prací Artsemestr a prezentaci, jíž se VŠUP účastnila letošního veletrhu designu v Miláně. Loučení vyvrcholí v pátek 24. června v 17 hodin srazem absolventů.
„Program začíná výstavou v galerii Photogether mapující padesát dva let existence školy. Výstava Zlínská VŠUP 1959-2011 s podtitulem Momenty a momentky představuje uplynulé půlstoletí v osmi situacích, které ovlivnily výuku ve škole a následně i podobu průmyslového designu,“ uvedla vedoucí zlínské katedry a architektka Jitka Ressová. Vedle důležitých momentů je představena série fotografických momentek, které ve zpětném pohledu pomáhají dotvořit mozaiku o fungování školy v její minulosti i v současnosti.
Současnost katedry designu VŠUP ve Zlíně předznamenal historický vznik Školy umění, která ve městě fungovala v rámci firmy Baťa už od konce třicátých let. V odlišných podmínkách zopakovala podnětnou praxi německého Bauhausu a jako první se cílevědomě věnovala průmyslovému návrhu a reklamní grafice. Právě zde byly pod vedením Vincence Makovského položeny základy československého designu. Po roce 1945 byla škola začleněna do systému středních škol, poté zestátněna a přeložena do Uherského Hradiště.
Sochař Vincenc Makovský
Škola umění byla první školou na území nynější České republiky, která se cílevědomě věnovala průmyslovému návrhu a reklamní grafice. Ve Zlíně se sešla celá řada významných českých umělců i teoretiků. Do roku 1946 zde působil rovněž sochař Vincenc Makovský (1900-1966), který je oprávněně pokládán za zakladatele českého designu. Makovský byl první z českých umělců, který se věnoval tvarování strojů a vychoval si v tomto oboru i následovníky.
Zpátky do Zlína se vrátila roku 1959, kdy se pod VŠUP podařilo zřídit samostatné detašované pracoviště vedené Zdeňkem Kovářem, jedním z klíčových průmyslových designérů té doby. Koncepce nově vzniklého ateliéru tvarování strojů a nástrojů vycházela z dobových názorů na roli průmyslu a prosazování ergonomického principu a humanizace pracovního prostředí. Detašované pracoviště se stalo významným střediskem, na něž se obraceli státní výrobní podniky Tatra Kopřivnice, Tesla, LET Kunovice a nově třeba také Škodovka nebo Tescoma.
Novou kapitola vývoje průmyslového designu spustil rok 1989, kdy se do školy vrátil design obuvi a vznikl Ateliér designu výrobků a dopravních prostředků a Ateliér tvorby prostředí života a práce. Studuje v nich celkem 36 studentů. Všichni se i s učiteli, pokud budou chtít, přestěhují do Prahy. Je však otázkou, zda budou všichni chtít. Ve Zlíně se totiž velmi dynamicky rozvíjí mladá Univerzita Tomáše Bati. A ta studium designu nabízí také. „Podle mých informací to bude padesát na padesát, pokud jde samozřejmě o pedagogy,“ dodal Ressová. Právě Baťova univerzita měla obsadit prostory uvolněné budovy.
Pamětníci a například taky vedoucí zlínské katedry Jitka Ressová mluví o nostalgii, o tom že život ateliérů byl spjatý s městem a panovala v nich rodinná atmosféra. V Praze bude méně místa, alespoň zpočátku. V horizontu dvou let by ale podle rektora měla škola mít nové větší prostory.
