Veselí nad Moravou - První etapa revitalizace zámeckého parku ve Veselí nad Moravou vyvolala nevoli místních obyvatel. Věděli sice o tom, že je potřebná, její rozsah však všechny zaskočil. K zemi šlo přes tři sta stromů. To, co však na papíře vypadalo běžně, po vykácení všechny šokovalo. Šly totiž k zemi i zdravé stromy, a to se místním nelíbí. Proto rozjeli petici, kterou se jim podařilo zbrzdit druhou etapu revitalizace. Ta by měla začít na podzim a její výsledek by neměl být pro nikoho překvapením.
Petice pozastavila masivní kácení stromů ve veselském parku
I sami představitelé radnice Veselí nad Moravou, která revitalizaci plánovala už od roku 2007, byli „zkázonosným obrazem“ překvapeni. „Opravdu mohu říct, že mě rozsah vykácených ploch překvapil,“ prohlásil starosta Miloš Kozumplík (ODS). Sdílí tak názor mnoha Veselských, z nichž část se rozhodla sepsat petici proti dalšímu kácení stromů v zámeckém parku.
Všichni zúčastnění, kterých se pod petici podepsalo dosud 200, jsou si přitom vědomi toho, že se ohradili pozdě – tedy v době, kdy už padlo k zemi 300 stromů. Do budoucna se však chtějí do další revitalizace 22hektarového parku více zapojit. „Samozřejmě jsme s tím od začátku byli smířeni. V parku je spousta stromů, které byly staré a ohrožovaly životy lidí. Ti do parku chodí odpočívat. Avšak když jsme to pak viděli v reálu, zhrozili jsme se. Myslím, že spousta stromů padnout nemusela,“ uvedla jedna z iniciátorek petice Dana Švehlíková. Aby ale mohli aktivně zasáhnout do případného jednání o další fázi revitalizace, plánují založit občanské sdružení.
GALERIE
Zámecký park ve Veselí nad Moravou
V současné chvíli se připravuje projekt další fáze omlazení parku. Měl by být hotov v srpnu stejně jako odborný posudek na jednotlivé stromy – zpráva o tom, které mají zůstat a které musí bezpodmínečně pryč. Iniciátoři petice takový postup radnice vítají. „Vyšli nám vstříc, a to velmi oceňujeme,“ dodala Švehlíková.
Co je ale podstatné, že město nechce, aby park, který se stal v roce 1958 kulturní památkou, přišel o zeleň. Naopak ji chce do ní dostat ještě více, než tomu bylo doposud. „Podle projektu bude vysazeno sto jedenadevadesát stromů, zejména dubu letního, přes patnáct tisíc keřů a téměř šestnáct stovek trvalek a letniček,“ vyjmenovala Andrea Jarošová, referentka odboru Rozvoje a správy města.
Současně s tím město plánuje zrenovovat i stavby, které ve dvacetihektarovém parku v současné době jsou. „Naším cílem je udělat úpravu vegetační složky zámeckého parku a zároveň opravit historické stavby, konkrétně střelnici, orchestru a poklonu svatého Františka Xaverského,“ dodal starosta Kozumplík.
Petice proti zbytečnému kácení stromů ale mnohde neuspěly
Petici „Proti zbytečnému kácení stromů v Kroměříži“ uspořádali na podzim loňského roku místní v reakci na kontroverzní projekt, který v sobě podle signatářů skrývá kromě pozitivních prvků také kroky, se kterými zásadně nesouhlasí. „Skutečnost, že v rámci tohoto projektu v krátké době padne několik set vzrostlých stromů, nemůže nechat žádného soudného člověka chladným. Chápeme, že je třeba nahradit stromy přestárlé a nemocné. Proč se to ale děje najednou v celém městě?“ píše v kroměřížské petici předseda petičního výboru Richard Kreml. Padly podle něj zbytečně kromě poškozených i zdravé stromy. „Ač je v názvu projektu také zakládání stromořadí, v Kroměříži nebude osázena jediná další ulice, ačkoli mnohá místa po tom přímo volají – namátkou např. ulice Purkyňova, Štursova, Lutopecká, nábřeží u zborovského mostu nebo podél cyklostezky mezi Kroměříží a Hulínem,“ uvádí se v petici.
GALERIE
Stromy musí ustoupit hrázi
Protestovalo se na sklonku roku i proti vykácení pravobřežní lipové aleje s 93 vzrostlými stromy u řeky Moravy v Uherském Hradišti. Protesty ale nebyly nic platné. Povodí Moravy necelou stovku stromů pokácí kvůli realizaci protipovodňových opatření. Plán nezměnil ani úspěch stromořadí v anketě Alej roku 2011.