Ostravská černá kostka dostala od vlády stopku

Ostrava - Vláda nemá peníze na dostavbu nové vědecké knihovny v Ostravě. Podle premiéra Nečase mohla knihovna stát, kdyby současné vedení kraje nevyřadilo stavbu z projektů placených Evropskou unií. Vedení kraje to odmítá a vinu svaluje na předchozí představitele kraje. Na stavbu černé kostky v Ostravě už bylo vydáno i stavební povolení, veškerá příprava a projektová dokumentace už stála Moravskoslezský kraj padesát šest milionů korun.

Čtyři sta devadesát milionů dáme my, zbytek doplatí kraj. Takové bylo rozhodnutí dvou předchozích vlád. Ta současná ve středu rozhodla jinak. Na novou vědeckou knihovnu v Ostravě nedá ani korunu. „Vláda na základě návrhu ministerstva kultury zrušila usnesení předchozí vlády, protože není možné tuto částku v rozpočtu na příští rok zabezpečit,“ potvrdil premiér Petr Nečas. „Toto rozhodnutí pokládám za skandální, protože Moravskoslezský kraj udělal nezbytné kroky, aby zlevnil celou stavbu téměř o jednu třetinu,“ reagoval hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

Podle premiéra Nečase mohla vědecká knihovna – tzv. černá kostka - dávno stát, kdyby ji současné vedení kraje nevyškrtlo z projektů hrazených Evropskou unií. Ta slíbila šest set milionů. Kraj je použil ve školství a zdravotnictví. Hejtman Jaroslav Palas svádí vinu na vedení předchozí. „Tím, že na krajské úrovni byl tento projekt vyřazen z financování prostřednictvím evropských fondů, tak v podstatě byla znemožněna jeho realizace,“ tvrdí premiér Nečas. „Argumentace, že jsme nepoužili evropské peníze, a proto nám berou státní peníze, se nám zdá velmi zvláštní. Nebyli jsme to my, kdo zastavil tento projekt, ale byla to bývalá reprezentace, která se lekla toho, že tento projekt je příliš drahý,“ kontruje hejtman Palas.

„Nebyl příliš drahý, tak jak jsme ho předložili vládě, byl schválený a mohlo se klidně stavět,“ říká ale bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Ostrava přitom novou vědeckou knihovnu potřebuje. Ta současná nemá dostatečné kapacity a nesplňuje hygienické normy. „Některé sklady jsou vlhké, máme tam i devadesátiprocentní vlhkost a vyléváme vodu,“ stěžuje si ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Lea Prchalová. Teď to vypadá, že budou vylévat a vysušovat ještě hodně dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...