Opava – Dik i na bistar neboli Ohlédněte se a nezapomeňte se jmenovalo mezinárodní setkání mládeže, které se u příležitosti vzpomínky na romskou genocidu za druhé světové války konalo v Krakově. Mezi 450 mladými lidmi z dvaceti zemí celé Evropy nechyběli ani tři studenti Audiovizuální tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, kteří akci využili k natáčení materiálů pro dokument o romském holocaustu.
Studenti se v Krakově setkali například se Zoni Weiszem z Holandska, který v roce 1944 unikl při deportaci své rodiny do Osvětimi. „Zajímavé bylo, že tohle mezinárodní setkání bylo určené Romům i neromům. Kromě natáčení rozhovorů pro náš dokument jsme se mohli o tématu leccos dozvědět i na workshopech nebo veřejné konferenci na půdě krakovské univerzity,“ upřesňuje student 2. ročníku AVT Filip Šnajdr. „Vystoupení se týkala historie genocidy Romů, protiromského dění v minulosti a současnosti a také míry vzdělanosti mladé generace o holocaustu,“ dodává.
- Dik i na bistar, workshop s pamětníkem romského holocaustu autor: Michaela Horňáková, zdroj: ČT Ostrava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4934/493320.jpg
- Setkání se Zoni Weiszem autor: Michaela Horňáková, zdroj: ČT Ostrava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4934/493314.jpg
- Dik i na bistar autor: Michaela Horňáková, zdroj: ČT Ostrava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4934/493321.jpg
- Část baráku z Osvětimi zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3343/334215.jpg
Vrcholem mezinárodního setkání byla podle opavských studentů návštěva koncentračního tábora v Osvětimi. „Pořád to tam dýchá těmi stovkami tisíc mrtvých. Člověka mrazí i po sedmdesáti letech,“ míní další členka studentského štábu Petra Mužíková. Po návštěvě muzea v Osvětimi proběhla kondolenční ceremonie v Březince, kde se vzpomínalo na 2. srpen 1944, kdy bylo v tamních plynových komorách zavražděno 2 897 Romů.
Za 2. světové války zahynulo 90 % českých a moravských Romů.
Po roce 1940 byly v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu zřízeny tzv. cikánské tábory, ve kterých byly shromažďovány celé romské rodiny. Fyzicky náročná práce, podvýživa, epidemie a smrt byly v přeplněných táborech na denním pořádku. Tábory byly ještě v průběhu války zrušeny a vězňové deportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z nich se nevrátila. Podobný osud postihl Romy v celé Evropě. Tzv. romskému holocaustu se věnoval i jeden z dílů magazínu Romaňi luma – Romský svět, který ostravské studio ČT vysílalo v letech 2010–2012.
Romaňi luma – Romský svět: Genocida Romů za 2. světové války
Záštitu nad akcí, kterou zorganizovala mládežnická síť TernYpe, přijal Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu, i polská vláda. Důvodem je mimo jiné i fakt, že o romské genocidě se napříč Evropou stále neví mnoho, a to ani mezi mladými Romy. „Téma romské genocidy je tabu i na většině českých škol. Přitom během druhé světové války bylo vyvražděno devadesát procent českých Romů. I proto jsme se se studenty rozhodli na toto téma natočit výukový dokument. Ten by měl doplnit rozsáhlou prezentaci výukového portálu Moderni-dejiny.cz, nazvanou Genocida Romů v českých zemích v letech 1939–1945,“ vysvětluje vedoucí oddělení audiovizuální tvorby Monika Horsáková.
o.s. PANT
Občanské sdružení PANT se zaměřuje především na výukové aktivity v oblasti moderních dějin. Stěžejním projektem sdružení je výukový portál Moderní dějiny.cz. V současné době nabízí na 650 metodických materiálů, 250 souborů textových i ikonických pramenů a je pravidelně a systematicky rozšiřován. Podle rozsáhlého výzkumu, kterého se účastnilo téměř 1600 učitelů dějepisu, využívají čeští kantoři při své přípravě nejvíce materiály České televize a právě tohoto výukového portálu. Aktivit PANTu si všimli už i ve Spojených státech. Kanadsky publicista a překladatel Paul Wilson je ve svém článku v prestižním americkém časopise The New York Review of Books označil za nejvýznamnější současné snahy v oblasti společenských věd v Česku.
„Zjistila jsem, že základ všeho je tolerance. Člověk nesmí dávat na první dojem, musí poslouchat názory ostatních, i když s nimi třeba tolik nesouhlasí. Vždycky se najde někdo/něco, z čeho se člověk může poučit, něco se přiučit, něčemu i někomu porozumět. Líbilo se mi být součástí toho všeho, být tam s dalšími lidmi, které tato problematika zajímá a chtějí něco změnit. Cítila jsem ze společných setkání sílu se do všeho pustit a nebát se. Jen aby to teď nevyprchalo,“ uzavírá dojmy z krakovského mezinárodního setkání studentka Petra Mužíková.
Audiovizuální tvorba
Umělecký obor Audiovizuální tvorba vznikl v roce 2010 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity. Studium tohoto uměleckého oboru je koncipováno tak, aby propojilo teoretické vzdělávání s praktickými zkušenostmi, a to nejen v rámci praktických cvičení vedených profesionály z praxe, ale také díky užší spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem a ostravským QQ studiem. Studenti oboru spolupracují také s občanským sdružením PANT, pro které vyrobili v cyklech Sami proti zlu a Dějiny na vlastní kůži 12 výukových dokumentů. Snímky Holocaust v životě Luďka Eliáše a Jan Zajíc – Pochodeň č. 2 vyhrály sekci Člověk a společnost na posledním ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm.
