Novou ohradní zeď velehradské baziliky ozdobilo osm soch

Velehrad - Osm barokních soch ozdobilo v těchto dnech novou ohradní zeď u baziliky na vyhlášeném moravském poutním místě – Velehradě. Sochy byly původně v závěru 17. století instalovány ve výklencích průčelí baziliky, poté byly přemístěny na dřívější ohradní zeď. Ta ale musela být v roce 1990 zbourána kvůli návštěvě papeže, který se po pádu železné opony rozhodl navštívit jednu z postkomunistických zemí. Stará zeď musela padnout kvůli statisícům věřících, kteří za papežem přijeli. Jinak by se před baziliku vůbec nevešli. Sochy tak musely ustoupit a od té doby chátraly v zahradě poblíž kostelíku Cyrilka. Nyní se vydaly zpět na svoji poslední pouť.

O autorství přes tři metry vysokých soch osmi světců se vedou spory. Někteří historikové je připisují sochaři Michaelu Mandíkovi, jehož práce je k vidění například v kroměřížské Květné zahradě. Podle dochovaných písemných pramenů Mandík v době, kdy byla bazilika barokizována, skutečně na Velehradě působil. Sochy světců vytvářely v průčelí kostela doplňující se dvojice: sv. Benedikt a Bernard, sv. Jan Křtitel a Jan evangelista, sv. Petr a Pavel a sv. Cyril a Metoděj.

„Při opravách fasády v roce 1900 byly ovšem plastiky sneseny a nahrazeny novými sochami od kroměřížského sochaře Ferdinanda Neumanna. Našim předkům se totiž původní skulptury příliš nelíbily. “Na laika i na mě sochy působí hrubějším dojmem a rozhodnutí našich předků tak chápu," uvedl Petr Hudec z velehradské farnosti. Sochy tak byly poprvé přemístěny na nově vystavěnou ohradní zeď směřující od silnice, která prochází obcí směrem ke kostelu. Takto po devět desetiletí vítaly poutníky, kteří kráčeli k bazilice.

Jenže v roce 1990 musely být sochy přemístěny opět jinam. Velehrad si totiž vybral papež Jan Pavel II. jako první místo, které navštíví po pádu železné opony. „Aby se zde mohly setkat statisícové zástupy věřících, musely jim ustoupit staré ohradní zdi. A tak se světci znovu vydali na cestu. Dvacet dva let z nich pak ukusoval zub času různé detaily v zahradě poblíž kostelíku Cyrilka,“ doplnil Hudec. Při nynější opravě baziliky a prostranství kolem ní však u silnice vyrostla ohradní zeď znovu.

2 minuty
Petr Hudec k ohradní zdi velehradské baziliky
Zdroj: ČT24

Stavba má své příznivce i odpůrce, podle kterých například uzavírá výhled na baziliku. Jak se domnívá olomoucký arcibiskup Jan Graubner, tak ji má ale oddělit od hlučné silnice. „Měl by to být klidový, posvátný prostor. Věřím, že se ho ještě podaří dozdobit, a ti, kteří se dnes mračí, se mračit přestanou, až to uvidí hotové,“ řekl ČTK Graubner. Nová zeď zahrnuje i výklenky, do kterých dělníci sochy světců opět instalovali. Nyní skulptury čeká ještě důkladné restaurování tak, aby byly připraveny na cyrilometodějské oslavy v jubilejním roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...