Washington/Praha - Na přelomu 50. a 60. let vůbec poprvé v dějinách navštívil Spojené státy nejvyšší představitel komunistického SSSR. Zmíněná léta představovala ve vztazích Západu a Východu jistou dobu tání, kdy se začaly konat podobné návštěvy hlavních osob tehdejšího dění. Sovětský předseda rady ministrů Nikita Chruščov strávil v USA celkem třináct dní. V Camp Davidu jednal s prezidentem Dwightem Eisenhowerem o německé otázce, odzbrojení a vzájemných vztazích. Byl zde potvrzen význam odzbrojení a zdůrazněna ochota řešit všechny sporné otázky mírovou cestou.
Nikita Chruščov prolomil vztahy Západu a Východu
Chruščov navštívil Spojené státy tři roky poté, co na přelomovém sjezdu sovětských komunistů odsoudil zneužívání moci a popravování nevinných za vlády jeho předchůdce Josifa Stalina. A také tři roky poté, co poslal tanky do bouřícího se Maďarska. Naopak tři roky před tím, než pokusem instalovat na Kubě rakety málem proměnil studenou válku v horkou.
Návštěva měla ale i jiné stránky. Chruščov, který například v San Francisku zavítal do supermarketu, měl dvě přání: navštívit Dinseyland a setkat se s hrdinou westernových filmů Johnem Waynem. To první se mu kvůli bezpečnostním rizikům nesplnilo, ačkoli se zprvu rozčiloval: „Proč ne? Co tam máte? Odpalovače raket?“ S Waynem se ale sešel a řekl mu, že Stalin i čínský vůdce Mao Ce-tung jej chtěli dát zabít. Údajně kvůli tomu, že oba diktátoři Wayna považovali za vůdčí ikonu americké demokracie.
Rozhovor s Petrem Blažkem (zdroj: ČT24)
Chruščov se zprvu zdál být reformistou
„Ve svém projevu z roku 1956 odsoudil kult osobnosti. Problémem je, že jeho řeč zastřela podstatu sovětského panství. Všechno se to smetlo na jednoho diktátora a na kult osobnosti, a tím se zastřela podstata sovětského komunismu,“ podotkl historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Petr Blažek. Dodává, že o několik měsíců později vyšlo najevo, že o žádného reformistu nejde.
Chruščov se ocitl v čele Sovětského svazu v relativně problematické situaci, která se projevila zejména na počátku šedesátých let. „Mao Ce-tung zahájil kulturní revoluci s ambicí vyvést Čínu do čela světových mocností, proto Chruščov stáhl své poradce z Číny i jí odmítl poskytnout své znalosti o jaderných zbraních. Doma v roce 1957 už málem přišel o moc, nakonec byl ale z čela Sovětského svazu odstraněn až v roce 1964,“ vysvětlil Blažek.