Vysočina láká turisty na krásnou přírodu a motorkáře na řadu křivolakých silniček, které se jako hadi vinou mezi zelenými kopci. Právě tady můžete nechat vyniknout svému řidičskému umění, zvláště v zimě byste ale neměli v žádném případě zapomenout na zimní pneumatiky. A když už se tak člověk proplétá Vysočinou, mnohdy dostane chuť navštívit nějakou tu památku nebo pamětihodnost. Pokud ale nepatříte mezi příznivce muzeí, ve kterých exponáty kryjí vrstvy prachu a všude je cítit pach naftalínu a jiných látek, které mají zabránit tomu, aby výsledky lidové tvořivosti znehodnotili nejrůznější škůdci, doporučuji zajet do skanzenu na Veselém Kopci.
Nemáte rádi zaprášená muzea? Zajeďte za historií na Veselý Kopec
Skanzen na Veselém Kopci tvoří soubor roubených chalup, které v minulosti sloužily třeba jako sušírna lnu, vejminek nebo mlýn. Nahlédnout můžete do života chudých i sedláků. Na kopci nad mlýnem se totiž tyčí také statek s velkolepou bránou a nádherně modrou fasádou, které ještě více zdůrazňují jeho namyšlenou nadřazenost vůči ostatním malým roubeným domkům ve skanzenu.
V chaloupkách najdete předměty denní potřeby, které používali naši chudí i trošku bohatší předkové. Některé exponáty si třeba budete ještě pamatovat z chalupy vaší babičky, a tak vám připomenou báječná léta vašeho dětství. Já jsem takhle na Veselém Kopci potkala třeba kredenc, kterým se ještě před pár lety pyšnila kuchyň mojí prababičky. Ve skanzenu si ale přijdou na své i milovníci techniky. K vidění tu je třeba prastará předchůdkyně praček, které jsou dnes běžnou součástí každé domácnosti. Jde o jakýsi mezistupeň mezi valchou a pračkou.
Skanzen Veselý Kopec nevznikl jen tak na zelené louce, i když řada staveb sem byla přenesena z rozličných koutů Vysočiny. První zmínky o osadě se datují do první poloviny 16. století. V té době byla domovem drobných rolníků, kteří se i přes kruté zimy snažili z nepříliš úrodné země vydobýt obživu.
Dnes skanzen vypadá tak, jako by ho jeho obyvatelé právě opustili. V sušírně lnu najdete košíky se stébly, ze kterých se po zpracování šily třeba košile. V chlívku odpočívá koza s kůzlaty. Včely ve včelínu vydlabaném do kmene stromu neúnavně sbírají med. A když máte štěstí, můžete v jedné z roubenek potkat i veselokopeckého dráteníka Míru, který je skutečně veselá kopa. Pozdraví vás roztomilým komplimentem a dámám někdy i políbí ručku. Kromě typických odrátovaných nádob nabízí třeba i nejrůznější drbátka a ňuňátka. Co takové ňuňátko je a k čemu slouží? Je to vlastně spleť drátů zakončených korálkami. Aplikuje se zásadně na hlavu a má sloužit k uvolnění celého těla. Podle dráteníka Míry se správný efekt dostaví ve chvíli, když vám při drbání na hlavě vstanou chlupy na rukou. Název ňuňátko podle dobře informovaných zdrojů údajně pochází z lékařského prostředí.
Na Veselém Kopci se ale můžete seznámit i s dalšími řemesly a tradicemi. Každý rok na Velikonoce vyzdobí skanzen pečení beránci, mazance a kraslice. V červenci se ve skanzenu koná tradiční jarmark, v září si zase můžete užít posvícení. Ve vánočním čase navodí zimní atmosféru v chaloupkách betlémy.
Jak se vyhnout frontám?
Zvláště pokud budete chtít navštívit skanzen na Veselém Kopci v době, kdy ožívá speciálním programem, jako je třeba jarmark nebo posvícení, naplánujte si příjezd spíše na dopolední hodiny. Kdo přijede hned v devět, kdy skanzen otvírá, má dobrou šanci na to, projít si chaloupky bez čekání v dlouhých frontách a bez tlačenic. Ty se obvykle začínají tvořit kolem poledne a pak už si kouzelnou atmosféru starobylých chaloupek vychutnáte jen stěží.
Řidiči, jeďte opatrně
Už, když se budete přibližovat k Dřevíkovu - obci v jejímž nejtěsnějším okolí se pole přeměnila v rozsáhlá parkoviště, která dokáží uspokojit poptávku i ve veselokopeckých špičkách, dejte raději nohu z plynu. Na Vysočině je o práci nouze, a tak vám už od příjezdu do Dřevíkova budou ukazovat cestu na parkoviště desítky lidí navlečených do žlutých reflexních vest. Jenže přinejmenším někteří z nich nejspíš na školeních bezpečnosti nedávali pozor, a tak se přijíždějícím autům ve snaze nenechat nikoho projet, kam nemá, neváhají vrhnout přímo pod kola.
- Důmyslné převody ve varně povidel autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250626.jpg
- Interiér roubené chaloupky autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250627.jpg
- Skanzen na Veselém Kopci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250630.jpg