Jižní Morava - Mladý člověk jako oběť i pachatel trestného činu, to bylo jedno z témat dnešního semináře s bývalým soudcem Petrem Živělou, který na základních školách seznamuje mladé studenty s problematikou trestního práva a odpovědnosti. Mladí lidé totiž často ani netuší, že pokud si například ponechají nalezený mobilní telefon, dopouští se trestného činu. Nejčastěji řešeným prohřeškem mladých je pak krádež.
„Chtěl bych, aby děti odcházely s tím, že se nevyplácí páchat trestnou činnost. Následky jsou pro mladé lidi často velmi fatální. Jakýkoliv zápis v trestním rejstříku pro ně může být nepříjemný z hlediska dalšího povolání,“ říká bývalý okresní soudce a advokát Živěla, který dnes přijel za žáky kuřimské základní školy s odborným seminářem o trestní odpovědnosti mladistvých.
Studenti získali možnost doslechnout se, v jakých situacích se už mohou octnout za hranicí zákona. Témata, která na přednášce zazněla, byla kyberšikana, krádeže nebo zatajení nálezu. Mnoho mladistvých žije v iluzi, že pokud najdou na ulici ležet mobil, mohou si jej ponechat. Dopouští se tak ale zatajení nálezu.
„Součástí semináře jsou témata jako předčasný sex, kyberšikana nebo stalking,“ popisuje program besedy Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, jež za celým nápadem stojí. V rámci projektu vyčlenila na speciální semináře čtvrt milionu korun, pro základní školy jsou díky tomu zdarma. „Chtěli jsme žákům rozšířit obzory v oblasti, která často nebývá součástí školních osnov,“ dodává Martynek.
„Mládež se dopouští převážně majetkových provinění, zejména krádeží a krádeží vloupáním, loupeží a ublížení na zdraví,“ uvádí ve studii Kriminalita dětí a mládeže Danuše Netolická. Pokud se mladistvý dopustí závažného trestného činu, jako například znásilnění či vraždy, můžeme se setkat s vysokou mírou brutality. Dotyčný totiž nevnímá případné důsledky, svou odpovědnost či možnost potrestání.
Jak je definována kriminalita mladistvých?
Kriminalita mladistvých (též juvenilní delikvence) se týká věkové kategorie 15–18 let. V tomto období dospívání, které je považováno za kritické, se formují hlavní rysy osobnosti. Vliv vrstevníků je velmi silný, vytváří se party. Vytrhnout mladého člověka z takové party je často velmi nesnadné až nemožné. Nejčastější delikty mladistvých jsou: násilí proti jednotlivci či skupině, opilství a výtržnictví, neoprávněné užívání motorového vozidla, rozkrádání, vandalismus, toxikomanie, prostituce a gamblerství.
Zdroj: Wikipedie
„Mládež páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána živelně pod vlivem momentální situace,“ uvádí Netolická. Mladiství tak spíše inklinují k emotivním a radikálním činům, než že by dlouhodobě plánovali trestnou činnost.
Nejčastější trestný čin mladistvých na jihu Moravy? Krádež
Jen za loňský rok mají v Jihomoravském kraji mladiství na svědomí 773 trestných činů. Toto číslo se týká dětí do 17 let. Téměř tři stovky případů tvoří krádeže, více než padesát bylo úmyslných ublížení na zdraví, šestnáctkrát došlo k vydírání a vyskytlo se i sedm případů znásilnění. Na seznamu se objevilo také dvanáct krádeží jízdních kol či několik neoprávněných užití platební karty.
V posílání sexuálních zpráv jsme na špičce Evropy
Aktuálním problémem u mladistvých je také tzv. kyberšikana, která se objevuje především na populárních sociálních sítích. Šest procent jihomoravských studentů uvedlo, že se už s kyberšikanou setkalo. „Nejčastější forma kyberšikany je šíření nepravdivých informací o oběti, dále je to vydávání se za někoho jiného. Na třetím místě je obdržení zpráv s výhružným obsahem,“ vypočítává David Šmahel, vedoucí týmu pro výzkum internetu a nových médií z brněnské Masarykovy univerzity. Podle psychologů by počet kyberšikanových útoků už nemusel dále narůstat, protože tento fenomén je již zažitým pojmem. Záleží ale na tom, zda se neobjeví nové způsoby online komunikace.
„Co se týká posílání zpráv se sexuálním obsahem, tak jsme v rámci Evropy vepředu. Ve výzkumu, kterého se účastnilo 25 zemí, jsme na druhém místě,“ upozorňuje Šmahel. Počet kyberšikanovaných dětí v rámci celé republiky je pak lehce nad evropským průměrem. „Děti často nechtějí, aby jim rodiče zakazovali internet. Svoje problémy si ve škole řeší sami,“ tvrdí Šmahel.
Vůči sociálním sítím se ale mladiství mají na pozoru. Alespoň takové výsledky přinesla anketa na kuřimské základní škole. „Na Facebook bych nikdy nedala svou nahou fotku, hlídám si, co tam dávám,“ říká mladá studentka.
