Brno - Vzácná slonovinová flétna z dílny významného italského flétnáře Lorenza Cerina je jedním z exponátů nové výstavy Moravského zemského muzea. Pod názvem Musica Magnis se skrývá expozice historických hudebních nástrojů šlechtického rodu Magnisů, který sídlil téměř tři století na zámku ve Strážnici.
„Flétna ze slonoviny má ještě sametovější zvuk, než ty dřevěné. Takže kdo si ji objednal, musel být opravdu fajnšmekr,“ podotkla kurátorka výstavy Simona Šindlářová. Výstava představuje nástroje komorní hudby 18. století i modernější nástroje salónní hudby 19. století.
„Máme tu housle, které mají zvláštní příběh. Jsou označené štítkem Paolo Maggini, což je vyhlášený italský houslař na úrovni Stradivariho, ale jde o napodobeninu z rakouského nebo německého prostoru. Označování štítky legendárních houslařů bylo běžným jevem a nešlo o podvrh, ale o poctu a manýru, kdy se odkazovalo na houslařský vzor,“ připustila dřívější trend v napodobeninách Šindlářová.
Do ucha bude návštěvníkům hrát skladba nahraná přímo na jeden z vystavených exponátů - slonovinovou flétnu. Jakou hudbu rod Magnisů poslouchal, mohou zájemci zjistit i v rámci koncertu Hudba ze Strážnice, který muzeum pořádá 16. prosince v Dietrichsteinském paláci. Klíčovou část výstavy tvoří pozůstalost Františka Antonína Magnise, který zemřel před koncem druhé světové války. Nástroje se pak do sbírky Moravského zemského muzea dostaly díky konfiskacím majetku. Rod Magnisů po válce z českých zemí odešel.
Výstava bude v Dietrichsteinském paláci k vidění až do konce března příštího roku. Na jaře by se měla přesunout do Strážnice. Muzeum by v budoucnu také rádo spolupracovalo přímo s potomky šlechtického rodu, kteří si část hudebních skvostů odvezli s sebou do zahraničí.
O historii rodu Magnisů
Rod pochází prapůvodně ze Švédska, kde jeho příslušníci žili v uppsalském biskupství. V 15. století odešel Johannes Magnis do Říma. Do Čech, respektive na Moravu, přišli již v 16. století z italské Lombardie. Český stav svobodných pánů získali v roce 1622, český hraběcí stav v roce 1635.
Hlavním sídlem rodu se až do konce druhé světové války stala Strážnice. Franz (+1623), zakladatel strážnického fideikomisu, bojoval v bitvě na Bílé hoře v řadách císařského vojska spolu se svým bratrem Filipem. Na konci 19. století zdědil Strážnici hrabě Antonín František Magnis (1862-1944), pruský konzervativní politik a přívrženec maršála Hindenburga. Jeho bratr František Karel Magnis (1863-1935) se aktivně podílel na potlačování německého levicového hnutí spartakovců. Posledním majitelem Strážnice byl hrabě Ferdinand Magnis (1905-1996).
Zdroj: Knihovna Národního muzea
