Na 300 protiatomových krytů na jižní Moravě hledá nové využití

Jižní Morava - Kdo by si myslel, že se studenou válkou zmizely i přípravy na ní, ten by se mýlil. Stovky protiatomových krytů totiž stále zůstávají na svých místech. Jen na jižní Moravě je jich k použití připraveno zhruba 270. A některé z nich našly i jiné než vojenské využití: jsou z nich kočárkárny, bary nebo střelnice.

Denis a Z10 se jmenují kryty pod brněnskými dominantami Petrovem a Špilberkem. Ten pod hradem začali totálně nasazení budovat už za druhé války. „Kryt byl určen v té prvé fázi jako chráněné pracoviště pro řídící orgány jak na stupni města Brna tak na stupni jihomoravského kraje,” vysvětluje vedoucí oddělení ochrany obyvatel Brna Jaroslav strašák.

V krytu jsou místa určená pro úředníky, telefonisty a je tu i kuchyňka. A padesát let staré vybavení tady zůstalo: hlavně staré telefonní ústředny. Kryt stejně jako všechny ostatní nikdy nebyl ke svému účelu použit a poslední roky se tu už ani nepořádají cvičení. Je to vlastně takové muzeum pro dva správce, kteří se o něj starají.

„Zvažovalo se využití pro muzeum jako depozitář, zvažovala se také možnost nějakého komerčního využití, ale většinou to naráží na špatnou dispozici těchto objektů a nemožnosti nějakých větších stavebních úprav,” hovoří o obtížích vedoucí odboru správy budov brněnského magistrátu Petr Gabriel.

Přesto si každý může opravit prostor podle toho, jak si rozhodne. Tím se také řídilo například Vysoké učení technické v Brně. V jejich krytu teď funguje soukromá střelnice, do které by se ale stále mohli lidé schovat. „To, co bylo vytvořeno pro to, aby lidi chránilo v případě války, já využiji pro to, abych lidem ukázal, jak se mají bavit,” hovoří o střelnici její provozovatel Jan Hynut.

Kryty už svoji důležitost ztrácejí, podle hasičů jsou teď pro ochranu lidí nejdůležitější budovy, ve kterých žijeme a pracujeme. A pokud se najde odvážný investor, je dost možné, že za pár let budou jména Denis a Z10 popisovat jiné prostory než protiatomové kryty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...