Brno - Velkolepou výstavu připravilo Moravské zemské muzeum k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. V brněnském Paláci šlechtičen návštěvníci od zítřka až do září uvidí archeologické nálezy z 9. a 10. století, kulturní artefakty odkazující na cyrilometodějskou tradici i fotografie památek z ostatních slovanských zemí, kde věrozvěsti působili.
„Návštěvník tu uvidí téměř vše, co nějak souvisí s rannou christianizací středoevropského prostoru. Dostane se mu také informací o byzanských souvislostech daného období,“ popisuje záměr rozsáhlé výstavy archeolog a byzantolog Luděk Galuška, který je zároveň garantem jedné z jejích částí.
Cyrilometodějská misie
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj, označovaní někdy jednoduše jako bratři ze Soluně, jsou známí jako slovanští věrozvěstové. Na Velkou Moravu dorazili na pozvání knížete Rostislava na jaře 863. V rámci své misie vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
Svatý Konstantin (827 v Soluni – 14. února 869 v Římě), mladší z obou bratrů, byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Byl pouze mnichem, ačkoliv celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy. Znovu vstoupil do kláštera před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril pod nímž je známější.
Svatý Metoděj (813 v Soluni – 6. dubna 885 na Moravě), křestním jménem Michal, starší bratr Konstantina, byl zpočátku byzantským státním úředníkem, později mnichem, diakonem a nakonec prvním moravsko-panonským arcibiskupem. Přijal jméno Metoděj.
Zdroj: Wikipedia
Ty jsou celkem čtyři. V druhém patře paláce najdou své místo archeologické materiály pocházející z více než padesát let trvajících výzkumů muzea a partnerských organizací. Půjde o vykopávky nikoli pouze z doby působení věrozvěstů, ale i z následujích období. „Jsou tu unikátní nálezy. Například křížky a další artefakty z Mikulčic, Uherského Hradiště nebo z Modré u Velehradu,“ vyjmenovává Galuška.
Kromě již dříve vystavených nálezů tu budou i ty, které budou mít návštěvníci vidět úplně poprvé. „Jedná se například o závěsek mající podobu draka. Domnívám se, že tento nález z Hluku u Uherského Hradiště je to přívěsek vykonavatele pohanského kultu,“ dodává Galuška. Samotné nálezy doplňují v této části výstavy nově vyrobené modely církevních staveb a kostelů. Nebo také faksimilie či originální písemnosti z daného období.
Návštěvníci si mohou poslechnout Glagolskou mši
Na stejném podlaží bude potom také část věnovaná odrazu cyrilometodějské tradice v hudbě, divadle a literatuře. Kromě sestříhaných sekvencí z připravovaného výpravného dokumentu o Cyrilu a Metoději si budou moci návštěvníci například poslechnout ze sluchátek Janáčkovu Glagolskou mši. „Kompozice této skladby s použitím akordických tympánů je naprosto výjimečná. Myslím si, že není měsíc, aby tato skladba ve světě nezazněla alespoň dvakrát nebo třikrát,“ vyzdvihuje unikátnost známého díla z roku 1927 garant této části výstavy Jiří Zahrádka.
V přízemí potom najdou návštěvníci fotografickou výstavu Petra Francána. Výtvarně zpracované záběry zachycují dochované církevních památky z 9. a 10. století z území tehdejší Velké Moravy, Bulharska, Makedonie, Rumunska a Srbska. Snímky obsahují pouze památky, které jejichž vnik nebo činnost byly prokazatelně spjaty s misií věrozvěstů a jejich žáků.
V posledním výstavním prostoru - kapli Paláce šlechtičen - uvidí návštěvníci reflexi cyrilometodějské tradice v lidové kultuře. Muzejníci vystaví keramiku, devoční grafiku a poutní tisky. Významným příkladem uplatnění cyrilometodějského námětu je například také ojedinělá podmalba na skle Křest knížete Bořivoje, pocházející z okruhu ždánické malby z první třetiny 19. století.
O výstavě
Výstava MZM s názvem Cyril a Metoděj - doba, život, dílo
- termín: od 28. března do 29. září 2013
- místo: Palác šlechtičen (Kobližná 1, Brno)
- doprovodné akce: výukový interaktivní program pro školy Putování se sv. Cyrilem a Metodějem, divadelní inscenace Cyril a metoděj aneb dobrodružství písma
Zdroj: Moravské zemské muzeum
