Praha - Marie Terezie přijala českou korunu z rukou olomouckého biskupa Jakuba Arnošta 12. května 1743. Slavnostní obřad se konal v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, a to přesně jeden den po Mariiných 26. narozeninách. Panovnici vzdala hold většina šlechty, která dříve podporovala bavorského kurfiřta Karla Albrechta. V českých dějinách to bylo poprvé a naposledy, kdy byla králem korunována žena. Marie Terezie, česká a uherská královna, na základě tzv. pragmatické sankce vládkyně habsburské monarchie, přichází na svět 13. května roku 1717 jako nejstarší dcera císaře a krále Karla VI. Její dětství a dospívání je šťastné. Učí se latinsky, italsky, francouzsky a španělsky, zajímá se o klasickou literaturu, dostává hodiny tance a hudby.
Ve svých devatenácti letech se Marie Terezie vdává za korunního prince lotrinského vévodství, Františka I. Lotrinského. O čtyři roky později se ujímá moci nad habsburskou monarchií. Její nástupnictví ale hned vzápětí zpochybní několik zájemců o země monarchie. Největší útoky proti její osobě podnikali především pruský král Friedrich II. a bavorský kurfiřt Karel Albrecht.
Válka o rakouské dědictví promění zprvu nejistou a bezmocně působící Marii v hrdou a ctižádostivou panovnici. Vládkyně během bojů přijde o Slezsko, Kladsko a Parmu. Zbytek říše se jí ale podaří uchovat pro habsburskou dynastii.
V roce 1745 se Marie Terezie stává římskoněmeckou císařovnou. Na trůnu panuje dlouhých 40 let. Za její vlády dochází k četným správním, hospodářským a sociálním reformám. Za nejdůležitější z nich je možné považovat zavedení povinné školní docházky nebo vydání jednotného trestního zákoníku. Marie Terezie umírá 29. listopadu roku 1780. Její tělo je pochováno v kapucínské kryptě ve Vídni.
