Čech Jan Mühlfeit se stal nejvýše postaveným manažerem společnosti Microsoft pro Evropu. Název jeho funkce zní Chairman Europe, Microsoft Corporation. Co očekává na trhu informačních technologií? Jak se dívá na budoucnost této oblasti? Co čeká společnost Microsoft ve vztahu k zákazníkům a třeba i k Evropské unii? O tom všem se hovořilo v profilovém rozhovoru v Dobrém ránu z 19. dubna. Moderátor František Lutonský zde přivítal právě Jana Mühlfeita.
„Máme skutečnou obavu o konkurenceschopnost Evropy,“ říká manažer Jan Mühlfeit
Jste nejvýše postaveným českým top manažerem ve světě?
Nevím, tolik to nesleduji. Domnívám se ale, že je tady celá řada úspěšně působících českých manažerů ve světě, což je dobře.
Jaké úkoly vám dala společnost Microsoft k plnění?
Můj první úkol tady v Evropě je reprezentovat Microsoft směrem k vládám, k Evropské unii, největším zákazníkům a partnerům. Druhý úkol je sladit strategii naší korporace tak, aby navázala na strategii Evropské unie, která staví svůj základ na Lisabonské agendě.
V minulých měsících jste pracovali na studii, která se zabývala tím, jak může Evropa konkurovat celému globálnímu světu. K čemu jste došli?
S mými kolegy z IBM a NOKIA jsme pracovali v týmu finského ministerského předsedy Matti Vanhanena během finského předsednictví Evropské unii. Vydali jsme takzvaný Helsinský manifest, který obsahoval, co musí Evropa dělat. Například poučit se z toho, co udělalo Finsko. Propojit univerzity s byznysem, učinit více konkurenceschopné malé a střední podniky a uskutečnit totální reformu vzdělávacího systému v Evropě, který se nezměnil posledních 250 let.
V této souvislosti jsou před vámi ve společnosti Microsoft velké výzvy?
Není to jen přede mnou. Obecně to stojí před celým evropským průmyslem. Evropští manažeři vidí trochu víc dopředu, vidí co se děje v jihovýchodní Asii. Máme skutečnou obavu o konkurenceschopnost Evropy za pět, deset let.
Máme se bát konkrétně Číny?
Čína, to jsou hlavně obrovská čísla, protože je to obrovská populace. My tady žijeme v mylné představě, že jde hlavně o levnou pracovní sílu. Loni utratila Čína za vědu a výzkum víc než celé Japonsko. Takže Číny se obávat musíme.
Čína je synonymem pro nelegální kopie.
To je trochu paradox, to platilo před třemi až pěti lety, ale v tuto chvíli chce být Čína velice inovativní ekonomikou a čínská vláda to i říká. Takže máme společnou agendu v tom, jak podporovat copyright. Velice brzo uvidíte, že stále více výrobků místo označení Made in China (vyrobeno v Číně) ponese označení Invented in China (vynalezeno v Číně).
Je vůbec celý globalizovaný trh informačních technologií postaven na pevném základě, nebo se něčeho obáváte?
Domnívám se, že je postaven na internetu. V době okolo roku 2000 firmy zaměňovaly zisk za podíl na trhu. Vlastně se platilo jen za to, jestli se na jejich webové stránky někdo dívá. Infrastruktura je v tuto chvíli dobrá a funkční. Obchodování a podnikání na internetu už je stejné jako každé jiné. Uvědomme si však, že v globální ekonomice je jedna miliarda lidí a ne šest. Jde o inkluzivní globalizaci, o kterou se my a ostatní firmy budeme snažit.
Jak se jako vrcholná postava společnosti Microsoft díváte na to, že dnes bude Senát hlasovat o tom, jestli zruší Ministerstvo informatiky?
V různých zemích je různý přístup k těmto věcem. Tady v České republice bylo Ministerstvo informatiky. Spíše je důležitější, aby si nějaký politik vzal za své informační technologie, ale i konkurenceschopnost té které země. Například finský ministerský předseda má dva týmy, jeden na informační technologie a druhý na konkurenceschopnost Finska, které přímo ze svého postu řídí.
Je evropský postup jednotný?
V jednotlivých zemích jsou velké rozdíly. Obecně musí Evropa reformovat svoje školství, svoje patentová práva. Zde existuje dvacet sedm patentových práv - mělo by existovat pouze jedno. Evropský sociální model je v demografické budoucnosti Evropy, kdy populace bude stárnout, neudržitelný. Je to problematika produktivity práce – lidé budou muset pracovat déle. Musíme ale také mít nějakou proaktivní imigrační politiku do Evropy.
Jako bych slyšel takový osten, že Evropa, potažmo Česká republika, se chová macešsky ke svým mozkům?
Nemyslím si, že se chová macešsky. V Evropě je těžké prosadit výsledky vědy a výzkumu – zkomercionalizovat je, prosadit do výroby a prodeje. To je díky neflexibilnímu patentovému právu, nedostatku riskového kapitálu a taky díky tomu, že podniky kráčí jednou cestou a univerzity druhou. Musíme daleko více spolupracovat dohromady.
Co se bude dít, když budou evropské země zaostávat?
Evropa musí naskočit do toho rozjetého vlaku. V tuto chvíli dává Evropská unie 44 procent na zemědělství a 6 procent na vědu a výzkum, to se musí změnit. Evropa se snaží bojovat v jedenadvacátém století s prostředky ze století osmnáctého. Vyžaduje to odvahu politiků, aby vysvětlili lidem, kde dnes Evropa stojí. Vyžaduje to i lidi jako jsem já, abychom aktivně s politiky a univerzitami začali pracovat na tom, aby se toto velice rychle otočilo. Evropa je na tom nyní poměrně dobře, ale za pět, za deset let mám obavu o její konkurenceschopnost.
Když se podíváme na postavení společnosti Microsoft na evropském trhu, její komunikaci s evropskými institucemi. Jak byste vysvětlil, že vaše společnost dostává rekordně vysoké pokuty od Evropské komise za to, že se chová monopolně?
Pět procent našich vztahů je takových, že EU respektujeme, ale zásadně s ní nesouhlasíme. Ve zbylých pětadevadesáti procentech případů, což je hlavně moje práce, naše firma i partneři jednoznačně podporují Lisabonskou agendu a snahu pana Barosa uvést tuto strategii znovu v život.
Evropská komise před uvedením nových Windows Vista prohlásila, že je bude velice pečlivě sledovat. Máte nějaké obavy, že by mohla znovu zasáhnout?
My jsme byli velice rádi, že při uvádění našeho nového produktu na trh jsme měli proaktivní komunikaci z obou dvou stran. Požadavkům, které nám komise dala, jsme vyhověli ještě dříve než se Windows Vista objevila na pultech v celém světě.
Jak byste definoval vztah společnosti Microsoft s Evropskou unií?
Jak jsem řekl, v pětadevadesáti procentech případů je naše spolupráce velmi úspěšná. Komunikuji s komisaři každodenně, komisař Baroso byl na naší velké konferenci. V pěti procentech případů si nerozumíme, ale v tomto případě nejde jen o Microsoft. Jde o to, jak bude Evropa inovovat do budoucnosti a jak bude inovace regulovat.
(redakčně kráceno)