Maďarsko definitivně otevřelo hranice na Západ v září 1989

Budapešť – Přesně o půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřela Budapešť své hranice s Rakouskem a umožnila tak tisícům občanům NDR emigrovat přes Rakousko do Západního Německa. Tato historická událost předznamenala pád Berlínské zdi i komunismu v Evropě. Zpráva o „uvolnění“ poměrů na maďarsko-rakouských hranicích se rychle roznesla a do Maďarska začaly proudit desetitisíce východních Němců odhodlaných přejít na Západ.

Impulsem k útěku mnoha tisíc východních Němců se staly maďarské události v létě roku 1989, kdy Budapešť zrušila přísně střežené hraniční pásmo podél hranic s Rakouskem a povolila konání takzvaného Panevropského pikniku, pokojné tříhodinové demonstrace, při které na sedm stovek občanů NDR emigrovalo do Rakouska. 

„Panevropský piknik“ znamenal symbolické otevření staré hraniční brány. Rakušané, Maďaři a pár východních Němců společně poseděli u táborového ohně, jedli opečenou slaninu a snili jedno odpoledne sen o Evropě bez hranic. Hranice se měla poprvé po 40 letech na tři hodiny otevřít v místě, kde byl ostnatý drát, a vzápětí měly přijít delegace z obou stran hranic, aby demonstrovaly dobré vztahy. Nad akcí převzal záštitu maďarský reformní politik Imre Pozsgay a jeho partnerem byl syn posledního uherského krále Otto von Habsburg. 

Vše mělo proběhnout spořádaně, nicméně z maďarské strany krátce před otevřením hranic zamířilo k bráně 150 až 200 východních Němců. Když došli k hraničnímu plotu, vzepřeli se proti bráně a oplocení nevydrželo. Lidé se jeden přes druhého hrnuli na Západ. Pohraničníci však poprvé zachovali chladnou hlavu, ustoupili a dělali, že nic nevidí.

Tisícovce východních Němců se v tento den u Šoproně podařilo dostat na svobodu. Událost donutila Maďary i východní Němce rychle jednat. V zámku Gymnich nedaleko Kolína nad Rýnem se 25. srpna sešel tajně tehdejší kancléř Helmut Kohl a ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher s maďarským premiérem Miklósem Némethem a šéfem diplomacie Gyulou Hornem a dohodli se, že všichni východní Němci, kteří si to budou přát, mohou odejít, a 11. září pak přejely plné autobusy rakouskou hranici. Jen v prvních dvou dnech odešlo asi 14 tisíc východních Němců a o dva měsíce později, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína skoncovali s betonovým monstrem - Berlínskou zdí.

Před dvaceti lety se v Šoproni poprvé otevřela hranice na Západ.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...