Budapešť – Přesně o půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřela Budapešť své hranice s Rakouskem a umožnila tak tisícům občanům NDR emigrovat přes Rakousko do Západního Německa. Tato historická událost předznamenala pád Berlínské zdi i komunismu v Evropě. Zpráva o „uvolnění“ poměrů na maďarsko-rakouských hranicích se rychle roznesla a do Maďarska začaly proudit desetitisíce východních Němců odhodlaných přejít na Západ.
Maďarsko definitivně otevřelo hranice na Západ v září 1989
Impulsem k útěku mnoha tisíc východních Němců se staly maďarské události v létě roku 1989, kdy Budapešť zrušila přísně střežené hraniční pásmo podél hranic s Rakouskem a povolila konání takzvaného Panevropského pikniku, pokojné tříhodinové demonstrace, při které na sedm stovek občanů NDR emigrovalo do Rakouska.
„Panevropský piknik“ znamenal symbolické otevření staré hraniční brány. Rakušané, Maďaři a pár východních Němců společně poseděli u táborového ohně, jedli opečenou slaninu a snili jedno odpoledne sen o Evropě bez hranic. Hranice se měla poprvé po 40 letech na tři hodiny otevřít v místě, kde byl ostnatý drát, a vzápětí měly přijít delegace z obou stran hranic, aby demonstrovaly dobré vztahy. Nad akcí převzal záštitu maďarský reformní politik Imre Pozsgay a jeho partnerem byl syn posledního uherského krále Otto von Habsburg.
Vše mělo proběhnout spořádaně, nicméně z maďarské strany krátce před otevřením hranic zamířilo k bráně 150 až 200 východních Němců. Když došli k hraničnímu plotu, vzepřeli se proti bráně a oplocení nevydrželo. Lidé se jeden přes druhého hrnuli na Západ. Pohraničníci však poprvé zachovali chladnou hlavu, ustoupili a dělali, že nic nevidí.
Tisícovce východních Němců se v tento den u Šoproně podařilo dostat na svobodu. Událost donutila Maďary i východní Němce rychle jednat. V zámku Gymnich nedaleko Kolína nad Rýnem se 25. srpna sešel tajně tehdejší kancléř Helmut Kohl a ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher s maďarským premiérem Miklósem Némethem a šéfem diplomacie Gyulou Hornem a dohodli se, že všichni východní Němci, kteří si to budou přát, mohou odejít, a 11. září pak přejely plné autobusy rakouskou hranici. Jen v prvních dvou dnech odešlo asi 14 tisíc východních Němců a o dva měsíce později, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína skoncovali s betonovým monstrem - Berlínskou zdí.