Löw-Beerova vila se chystá na rekonstrukci

Brno – Dělníci dokončili vyklízení Löw-Beerovy vily. Skvostnou secesní budovu čeká už brzy rekonstrukce, kraj na ni získal 47 milionů korun z evropských dotací. Díky nim by se vila měla nejen objevit v celé své původní kráse, ale do budoucna se stát také vstupní bránou ke své mnohem slavnější sousedce – funkcionalistické vile Tugendhat.

Na stavu Löw-Beerovy vily se podepsalo především její poslední využití – několik desetiletí sloužila jako chlapecký internát. Dělníci dnes dovyklízeli poslední stoly, postele i vybavení posilovny, protože vilu teď čeká rozsáhlá rekonstrukce. „V této chvíli se zpracovávají podmínky tendru. Pevně věřím, že se příští rok začne rekonstruovat,“ řekl náměstek jihomoravského hejtmana Václav Božek (ČSSD).

Objekt získá podobu, jakou měl v době, kdy v ní rodina žila známého továrníka. Návštěvníci projdou okruhy zaměřené na historii rodiny Löw-Beerů a Tugendhatových, práci architekta Ludwiga Mies van der Rohe nebo na život v secesních vilách a styl bydlení tohoto období. Ve zrekonstruované vile bude k dispozici knihovna s čítárnou i výstavní prostor pro doprovodné akce a muzejní programy. Kraj teď shání další peníze, tentokrát na revitalizaci zahrady, kterou by se mohla Löw-Beerova vila v budoucnu propojit se slavnou vilou Tugendhat. „I to bylo samozřejmě naším motivem, jde o synergii s jinou kulturní památkou,“ potvrdil Božek.

Kus společné historie

Löw-Beerovi patřili k rozvětvené židovské rodině průmyslníků, kteří se na Moravě usadili už v 17. století a výrazně se podíleli na rozvoji průmyslu v kraji. Mezi dvěma světovými válkami měli značný vliv na industrializaci Československa. Na území někdejší monarchie a později Československé republiky vlastnili a provozovali řadu textilních továren, cukrovarů a cementáren. Nejznámější byly továrny na výrobu vlněných látek v Brně a v nedaleké Svitávce. 

Obě slavné vily měly v minulosti společnou zahradu
Zdroj: ČT24

Secesní vilu si nechal na přelomu let 1903 a 1904 postavit brněnský textilní průmyslník Moritz Fuhrmann podle návrhu vídeňského architekta Alexandra von Neumanna. Dům od továrníka koupil roku 1913 Alfred Löw-Beer. Součástí vily byl rozlehlý pozemek s vinohradem a zahradou, která stoupala až k ulici Černopolní. Právě zadní část zahrady, která směřuje ke zmíněné ulici, daroval 15. března 1929 Alfred Löw-Beer své dceři Gretě Tugendhatové, aby si na ní mohla postavit rodinný dům. V červnu 1929 tak na horním konci bývalé zahrady začala vznikat legendární vila Tugendhat. 

Rodina Löw-Beerů doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Vilu zabavilo gestapo, které si v jejích zdech zřídilo své sídlo. Po válce připadl dům státu a od 60. let až dodnes plnil funkci ubytovacích prostor pro studenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...