Levitující obrazy zapomenuté malířky zvou na okraj společnosti

Brno - Méně lesklá stránka první republiky byla pro malířku a kreslířku Vlastu Vostřebalovou Fischerovou ústředním motivem tvorby. Prostitutky, dělníci, vražedkyně a lidé z okraje společnosti i okraje městské periferie dostali na jejich plátnech kontury skutečných psychologických portrétů. Moravská galerie v těchto dnech představuje dvacet let tvorby této zapomenuté malířky.

„Jsou to ženy, na jejichž tělech a vráskách můžeme vidět obtížný život,“ popsala jedno z děl spoluautorka výstavy Martina Pachmanová. Ač sama malířka byla dcerou ze zámožné rodiny a její otec byl lékárníkem, její sociální cítění ji táhlo do světa chudých. „Ukazuje svůj zájem o lidskou postavu nikoliv z perspektivy kanonické krásy, ale vlastně ošklivosti,“ připustila Pachmanová.

Vlasta Vostřebalová byla manželkou básníka a literárního historika židovského původu Otokara Fischera. Při rozchodu ji ale partner obvinil, že je psychicky narušená. Útěchu a klid proto hledala v sociálně angažovaném umění. Ve dvacátých letech se stala jednou z prvních členek nově vzniklé KSČ, kde mohla politicky uplatnit své levicové smýšlení. Pozdější normalizace jí ale v padesátých letech přidělila nálepku komunistické malířky, ačkoliv její snové obrazy levitujících postav odkazují spíše k tzv. magickému realismu.

Ač z bohaté rodiny, tíhla spíše k chudým lidem
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Kouzelně-mystické zobrazení světa chudoby, ošklivosti i odcizení zúročila Vlasta Vostřebalová Fischerová také ve svých kresbách. Jako samouk se vrhla i na architekturu. Sama si navrhla minimalistickou vilku v pražském Motole, kde dodnes žijí její potomci. „Architektonické řešení vtahuje diváka do prostoru snu a fantazie, do její zajímavé magické poetiky,“ popsala své dojmy druhá spoluautorka brněnské výstavy Michala Frank Barnová.

Levitující postavy v díle prvorepublikové malířky daly vzniknout výstavě v Moravské galerii, na níž „levitují“ i samotné obrazy. Plátna jsou totiž volně zavěšená v prostoru a neomezují se pouze na ploché stěny galerie. Zájemci o tíživé sociální dílo Vlasty Vostřebalové Fischerové se mohou do Pražákova paláce v Brně vydat až do 23. února příštího roku, poté se výstava přesouvá do hlavního města.

1 minuta
Martina Pachmanová popisuje sociální cítění malířky
Zdroj: ČT24

Vlasta Vostřebalová Fischerová (1898-1963)

Počátky profesionální dráhy Vlasty Vostřebalové Fischerové jsou spjaty se studiem v ateliérech Vojtěcha Hynaise a Jana Štursy na Akademii výtvarných umění v Praze. Umělkyně se však od autorit záhy odpoutala a již kolem poloviny dvacátých let dospěla k jedinečnému malířskému a kreslířskému stylu, do něhož otiskovala nejen zaujetí mezními životními situacemi, ale i smysl pro břitkou karikaturní zkratku.

Jako modely si vybírala ženy, muže i děti z okraje společnosti, městské periferie a venkova - jim věnovala řadu skvostných psychologických portrétů. Vedle portrétní tvorby se Vostřebalová Fischerová věnovala i krajinomalbě a námětům se silnými autobiografickými prvky.

(zdroj: Moravská galerie v Brně)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...