Brno - S dvaceti tituly mistrů světa v kolové patří Jan a Jindřich Pospíšilové k sportovním fenoménům. Slavná bratrská dvojice dotáhla kolovou k absolutní dokonalosti, jejich zásluhou se z okrajové disciplíny stal sport s širokou fanouškovskou základnou i exkluzivními vysílacími časy. Více než dvě desetiletí po ukončení závodní kariéry si vítězové domácí ankety o nejúspěšnějšího cyklistu za 100 let existence tohoto sportu užívají důchodu, starší Jindřich dnes slaví sedmdesátiny.
Legenda české cyklistiky slaví sedmdesátiny
Na světovém šampionátu se poprvé představili v roce 1964, kdy vybojovali stříbro. O rok později v Praze získali svůj první titul, duhový trikot pak Sportovci roku 1979 a osminásobní Králové čs. cyklistiky oblékli ještě devatenáctkrát, naposledy v roce 1988. Čtyřikrát obsadili druhé a jednou třetí místo, bez medaile se za čtvrtstoletí vzájemné spolupráce nevraceli ani jednou.
„Měli jsme nad soupeři fyzicky i herně navrch, věřili jsme si,“ vysvětloval úspěch „Pospeců“ klidnější brankář Jan. „Vypěstovali jsme si jakýsi šestý smysl. Přihrávali jsme si s bratrem naslepo do míst, kde jsme jen očekávali, že partner bude. A vycházelo to,“ dodával impulzivnější útočník Jindřich. Stavebním kamenem jejich úspěchu byl tvrdý trénink, který podstupovali pod vedením svého trenéra Rudolfa Hartha.
Ten si obou bratrů všiml v tělocvičně Spartaku Královo Pole, kam je jako krasojezdkyně přivedla v roce 1954 jejich sestra. Harth se jich ujal a stal se nejen jejich trenérem, ale i náhradním tátou. Jejich vlastní otec totiž padnul v květnu 1945 při osvobozování Brna. Výchova tří dětí zůstala pouze na matce, která se tak musela řádně ohánět.
„Když jsme začínali, slíbili jsme si, že budeme trénovat brutálně naplno. Hnala nás kupředu i bratrská rivalita,“ vzpomínal na vzájemné začátky Jindřich, který nejdříve hrál ve dvojici s Jaroslavem Svobodou. S ním získal na MS stříbro a bronz, poté jej však starý psycholog Harth dal dohromady s o tři roky mladším bratrem Janem. Výsledkem byl takřka neporazitelný pár, jenž válcoval jednoho soupeře za druhým.
Tlak na jejich sesazení vyvrcholil na posledním MS 1988 v Ludwigshafenu, Pospíšilové však přesto dokázali v takřka nepřátelské atmosféře vybojovat jubilejní dvacátý titul. „Dosáhli jsme maxima, dalším stupněm by už byla jen smrt na hřišti,“ prohlásil tehdy v nadsázce věčný optimista Jindřich, jemuž v té době bylo již 46 let.
Poté se cesty obou bratrů rozešly: Jan odešel pracovat do Švýcarska, Jindřich přijal nabídku trénovat reprezentaci a hned v roce 1989 dovedl své svěřence Bergera s Kratochvílem ke zlatu na MS. Kvůli neshodám se svazem ale vzápětí odešel do Rakouska, kde kromě trénování pracoval vyučený soustružník i jako brusič hřídelí a poté ve firmě vyrábějící papírenské stroje.
Po návratu do Čech se na čas vrátil jako trenér k reprezentaci, nyní působí ve Svazu cyklistiky jako předseda sálové sekce. Jinak si otec dvou dcer a medailistek z MS v krasojízdě užívá důchodu: „Konečně se dostanu ke sportům, na něž jsem dřív neměl čas, k tenisu, plavání nebo lyžování.“ O pokračování slavného jména se momentálně stará vnučka Jana, která na juniorském mistrovství Evropy získala stříbro v krasojízdě.