Brno - Premiéra inscenace Králova řeč je v plánu až v polovině března, ale práce na náročném představení jsou v plném proudu. Aby se v rámci hry mohl vévoda z Yorku v podání Martina Slámy naučit správně vyslovovat, musí si nejprve osvojit základy koktání. Zadrhávat v řeči jej učila profesionální logopedka.
Kvůli inscenaci Králova řeč učí logopedka herce koktat
„Koktavost je velmi těžká porucha komunikace a naučit herce koktat je obtížné. Je potřeba je naučit například tlaky na první slabiku,“ přibližuje náročnou práci logopedka Ilona Kejklíčková. Práci s Martinem Slámou, který se pro ústřední roli vévody Bertieho musí odnaučit správně vyjadřovat, si ale pochvaluje.
Právě práce s jazykem a správné vyslovování jsou ústředním motivem dvouhodinové hry, kterou 15. března uvede Národní divadlo Brno. „Nejprve jsme si to četli plynule a postupně přes menší zadrhávání ve větách jsme pak hledali i místa a písmena, kde se člověk může zadrhnout. Existují deníky, které si logoped Lionel Logue vedl o své práci s králem. Má tam přesně popsáno, na kterých písmenech se zadrhával. Hledali jsme pak písmena obdobná, podobná i češtině,“ popisuje náročnost práce herec Martin Sláma.
Postava budoucího britského panovníka, který se při svém hledání precizního jazyka střetává se svérázným Australanem, je ve své podstatě nedůvěřivá. „Bertie je člověk, který je poměrně uzavřený, protože jeho řečová vada ho odsoudila k tomu, že nedokázal ve vypjatějších chvílích komunikovat,“ myslí si Sláma. Ačkoliv vévoda z Yorku zkoušel již několik logopedů, až s bezprostředním terapeutickým přístupem logopeda Lionela Logue přichází první pozitivní výsledky. „Odnaučit koktavost je um logopeda, ale důležitá je i práce s psychologem nebo s fyzioterapeutem,“ potvrzuje Kejklíčková a pokračuje: „Koktavost postihuje nejenom řeč, ale i psychiku. Člověk, který koktá, má problémy ve společnosti i v zaměstnání.“
Divadelní hra vznikla dříve než film, premiéru měla ale později
Inscenace v režii Martina Stropnického byla původně určena pro Vinohradské divadlo, nakonec jej v české premiéře uvádí Mahenovo divadlo v Brně. V roli logopeda Lionela Logue se představí hostující Ladislav Frej. Hudbu pro představení skládá Petr Malásek. „Původní divadelní hra je obsáhlejší, je tam rozehrána i politická situace před válkou. Tohle bylo ve filmu částečně upozaděno, ale ve hře to je. Oproti filmu ale zase v divadelní hře nemáme děti, ať už královské, nebo Lionelovy děti,“ popisuje některé rozdíly mezi filmem a původní divadelní předlohou Sláma.
Autorem předlohy je David Seidler, který sám v dětství trpěl řečovou vadou. Slavný příběh podle skutečné události vypráví o komplikovaném projevu budoucího anglického krále Jiřího VI. Koktající následník trůnu si je vědom, že v čele země před druhou světovou válkou musí stát přesvědčivý panovník. Začne tedy spolupracovat s australským logopedem, jehož výukové metody nejsou zcela standardní. Postupně se z odborníka na jazyk stává spíše psychologem, který intuitivně odhaluje důvody vévodova zadrhávání.
Film Králova řeč
Snímek Králova řeč (The King´s Speech) získal amerického Oscara hned ve čtyřech kategoriích. Film získal ocenění za nejlepší režii, snímek roku, herecký výkon v hlavní roli i původní scénář. Ceny ale sbíral také v Norsku, Japonsku, Španělsku, Francii, Austrálii nebo Irsku. V hlavní roli se představil herec Colin Firth a jako logoped vystoupil skutečný Australan Geoffrey Rush.
David Seidler však za života britské královny matky nezískal její souhlas s uveřejněním hry. „Autor to nosil asi šest let po různých divadlech a nikdo to nechtěl,“ tvrdí režisér inscenace Martin Stropnický. Teprve po její smrti využil divadelní předlohu, aby ji upravil do filmové podoby. Film Králova řeč se stal nejúspěšnějším snímkem roku 2010. V únoru loňského roku se po filmovém úspěchu mohla představit i divadelní inscenace, a to na prknech britského divadla Yvonne Arnaud v Guilfordu. Divadelní předloha vznikla paradoxně dříve než film, ale na svoji premiéru musela roky čekat.