Jižní Morava – Zastavení křížových cest jsou součástí koloritu řady obcí i měst. Ačkoliv řada z nich slouží poutníkům už po staletí, nejde jen o přežitou tradici, jak dokazuje hned několik obcí v kraji, kde nové křížové cesty vznikly nedávno či stále vznikají. Příběhy křížových cest přinese i sobotní Týden v regionech v pravé poledne na ČT1.
Zřejmě nejčerstvější křížovou cestu najdou poutníci i turisté ve Slavkově u Brna. Když tam nedávno věřící podnikali první pouť, musely místní děti z náboženské třídy nakreslit Ježíšova zastavení na výkresy. Čtrnácti zastavením ve Slavkově totiž ještě chybí výzdoba. „První křížová cesta se tu konala na Květnou neděli. V nejbližší době se bude konat ještě cesta světla, a to v neděli 27. května,“ řekl slavkovský farář Milan Vavro. Cesta by měla být hotová do podzimu, požehnání by mohla dostat na svátek svatého Václava. Na stavbu poutních zastavení se ve Slavkově chystali šest let. V roce 2009 dokonce požehnal základní kámen slavkovské cesty papež Benedikt XVI. při své návštěvě Brna.
První kulatiny křepické křížové cesty
V Křepicích vznikla křížová cesta před deseti lety. Postavena byla na místě, kde podle legendy Cyril omdlel při kázání. Metoděj udeřil holí do země a na místě vytryskl pramen. „Magičnost tohoto místa se skrývá v tom, že celé prostředí vyzařuje pozitivní energii, která člověka povznáší,“ popsal obyvatel Křepic Václav Nečas. Okolí pramene zvelebil místní farář, před deseti lety pak klidné zákoutí a okolí studánky doplnila křížová cesta. „Máme tu 14 klasických zastavení a to poslední, patnácté, je u třímetrové, dřevěné sochy Krista jako symbolu Vzkříšení,“ dodal Nečas.
Pro místní i turisty se okolí pramene stalo vyhledávaným místem oddechu i relaxace. Řada lidí si jezdí do Křepic nabírat vodu z tamního pramene. „Pro mě je to důkaz toho, že společnost není zas tak ateistická, jak se o ní vypráví. Spousta lidí touží po duchovních věcech, jen to třeba neumí pojmenovat. To se potom promítá i do těchto hezkých věcí, které se podaří,“ řekl farář z Velkých Němčic Petr Havlát.
Příklad třetí – křížová cesta ve Vracově u Kyjova. V zahradě u kostela vznikla před 8 lety zásluhou minulého faráře, který se na stavbě podílel vlastníma rukama. Jeho nástupce je za křížovou cestu rád. „Je to takovým centrem města. Když jdu někdy z kostela, tak vidím třeba cyklisty, jak se tu zastaví a spočinou. Budování bylo hezké, lidé dělali něco, co je propojilo, a zanechali po sobě dílo pro další generace,“ uvedl vracovský farář Pavel Šupol.
