František Lutonský přivítal hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka (ODS) v pořadu Interview ČT24 z 19. července. Ve čtvrtém rozhovoru hejtmanského týdne se hovořilo především o financích, které kraj potřebuje nejen na opravu silnic a dostavbu dálnice D3.
„Kraje prokázaly, že umějí zacházet se svěřenými prostředky,“ říká Jan Zahradník
Kraje teď v souvislosti s reformou chtějí větší odpovědnost za školství. Takovou změnu plánuje i Ministerstvo financí, ten materiál je nyní ve vedlejším připomínkovém řízení. Znamenalo by to, že ministerstvo ztratí nástroje na ovlivňování školství alespoň po finanční stránce?
Nástroje na ovlivňování školství tady jsou a zůstanou. Funkce zřizování středních škol byla dána do rukou krajů a zřizování základních škol do rukou obcí. I rámcově vzdělávací programy do jisté míry přenesou metodickou úroveň na samotné školy. To, že by kraje převzaly do svých daňových výnosů peníze na financování platů učitelů a některých školních pomůcek, by podle mého názoru žádné zásadní kompetence ministerstvu vzít nemělo. Ministerstvo musí fungovat jako vrcholný metodický orgán. Jsme připraveni ty prostředky převzít a dobře je spravovat.
Jsou tam dvě varianty. Vy podporujete tu, kde kraj rozhoduje o školách, které zřizuje. Položil jste si jako hejtman otázku: proč by měla mít jedna samospráva větší pravomoci než druhá?
Každá z našich systémových samospráv jak krajská i obecní má trochu jiné postavení. Je-li toto nějaký možný kompromis, jsme na něj schopni přistoupit tak, aby do daňových výnosů přešly peníze na platy učitelů středních škol, které kraje zřizují. S tím, že školy, které jsou církevní nebo soukromé, by měly zůstat ve správě Ministerstva školství.
U škol obecních není principielně žádná překážka tomu, aby peníze převzaly a přerozdělovaly kraje. Vnímám to však jako jakýsi kompromis, který by byl učiněn tak, aby se alespoň nějaký krok při novelizaci zákona o rozpočtovém určení výnosu daní učinil.
Dnes dostávají školy peníze za žáka. Podle čeho by je rozdělovaly kraje?
Rozdělování peněz na přímé výdaje se dělá podle normativního principu. Ten by mohl fungovat dál. U platů učitelů je tarifní systém, který je řešen vyhláškou Ministerstva školství. Tady nikdo nenavrhuje žádnou změnu, takže by to tak mělo zůstat. Konkrétní platy a osobní ohodnocení jsou dnes v pravomoci ředitelů škol. Jediné po čem voláme je změna školského zákona, který nám do jisté míry velmi omezuje možnost zasáhnout do personálního obsazení ředitele. Odvolat ředitele školy je dnes možné jen pokud udělal nějaký kriminální delikt. Když tu školu podle zřizovatele špatně vede, tak je jeho odvolání velmi těžké. Zřizovatel by měl mít tuto možnost. A jeho odpovědnost je taková, že by tuto možnost kraje určitě nezneužívaly.
Jaké by byly důsledky, kdyby se vám to podařilo prosadit? Slučovaly by se v Jihočeském kraji školy? Nebo by se naopak nějaké rušily?
Tento proces realizujeme delší dobu. Takovýto dopad by to nemělo. V našem kraji jsme první vlnu optimalizace škol již učinili, když jsme snížili počet škol ze 180 na stávajících 140, takže proces probíhá. Ani není možno jinak – demografický vývoj je nepříznivý.
Tedy redukce. Optimální stav školských zařízení spravovaných krajem by byl na kolika?
Vycházeli jsme ze zásady určitého regionálního principu. Na kraji máme 17 správních okrsků a lpíme na tom, aby v každém okrsku byla pokud možno osmiletá střední škola obecného zaměření (gymnázium) a jedna i více škol odborných. To se nám zatím daří. Samozřejmě, že ve velkých městech, jako jsou Budějovice či Písek, je škol více. Nechceme pod toto jít. Takže u nás platí nejen vzdělávací, ale i regionální princip.
Panují obavy, že vezmete peníze z balíku určeného na krajské školství a dáte je jinam.
To musím zásadně odmítnout. Kraje za sedm let své existence prokázaly, že umějí hospodařit se svěřenými prostředky. Všechny kraje hospodaří s kladnými hospodářskými výsledky – nejsou zadlužené. Máme zodpovědnost za námi zřízené organizace ve školství, kultuře a v dalších sociálních sférách. Jsem si jist, že všechny kraje budou držet svoji odpovědnost a v žádném případě nebudou účelově tyto peníze přesouvat do jiných sektorů na úkor školství. Jako učitel a bývalý ředitel musím říci, že školy se pod zřizovatelskou pravomocí krajů mají dobře.
Zeptám se na školský detail. Jde o známou kauzu Cizkrajova na Jindřichohradecku, kde zavřeli školu kvůli tomu, že neměla patnáct miliónů korun na odškodnění rodiny, které způsobila neštěstí. Ministryně školství Dana Kuchtová navrhla, aby se o tuto sumu podělilo Ministerstvo školství a Ministerstvo financí, obec a kraj. Už vás kontaktovala?
Sešel jsem se s ní pouze neformálně na nějaké slavnostní jízdě vlakem. Termín naší schůzky nešel realizovat. Paní ministryně vydala nějaké prohlášení, které bych s ní rád osobně konzultoval. Tíži tohoto plnění by měl nést stát. Jde o velmi smutný případ a rodina si ty peníze určitě zaslouží. Návrh paní ministryně však ukazuje, že stát se této povinnosti zhostit nechce. Kraj tedy bude zvažovat po projednání s ministerstvem a obcí možnost, zda se k plnění připojí – nárok rodiny nesmí být opomenut.
Žádný takový návrh se ještě neobjevil a zřejmě v nejbližších dnech neobjeví?
Kraj byl první subjekt, který obci pomohl, když se potřebovala zhostit první částky, ke které byla odsouzená -poskytl nevratnou dotaci půl miliónu korun. V druhém případě, kde je objem peněz mnohem větší, by měla být státní odpovědnost jako subjektu, který je za výchovně-vzdělávací fungování škol metodicky odpovědný. Nepřijme-li stát zodpovědnost, bude kraj společně s obcí zvažovat, jak k této věci přistoupit.
Varianta, že by to zaplatil kraj celé, na stole není?
O tom zatím nikdo nemluvil. Mluvil jsem v době, kdy byl rozsudek vynesen, s panem starostou, tehdy měla obec určitý názor, který souvisel i s odpovědností zastupitelstva vůči občanům obce. Tento názor se dnes mění. Názor starosty se kloní k návrhu paní ministryně.
Asi 900 miliónů korun investujete letos do oprav silnic a mostů. Jihočeský kraj je známý tím, že má téměř nejhorší silniční síť. Jak byste to vysvětlil?
Takovou věc nemohu vysvětlovat, ale naopak ji musím odmítnout. Jihočeský kraj má velmi dobrou úroveň silnic. Jsme jedním z krajů, který dává každoročně na rekonstrukci sítě svých silnic nejvíce prostředků. I s těmi prostředky, které vynakládá sama ze svých zdrojů Správa a údržba silnic, to převyšuje miliardu korun.
V březnu jste řekl, že asi 5500 kilometrů silnic je v Jihočeském kraji v havarijním stavu.
To jsem řekl? Mohl jsem říci tolik, že nám byly předány ve velmi špatném stavu. Silnic druhé a třetí třídy je u nás skutečně 5500 kilometrů. Na to, aby byly uvedeny do dobrého stavu, je potřeba zhruba deseti miliard korun. Začali jsme na tom pracovat. V programu P1 jsme si půjčili 800 miliónů korun od Evropské investiční banky, sami jsme k tomu přidali více než miliardu, něco přišlo z evropských fondů – tehdy ze společného regionálního a operačního programu. A nyní je první tisícovka kilometrů silnic pomalu hotova.
Chystáme se vynakládat další peníze. Připravujeme program P2, který se bude věnovat silnicím třetí třídy. Do něj dáme peníze z vlastních zdrojů. A počítáme s tím, že se v rámci evropských fondů budeme moci zaměřit na větší úseky silnic druhé třídy.
Prioritou ve vašem kraji je nepochybně dobudování dálnice D3 z Tábora přes Veselí nad Lužnicí do Bošilce. Ta by měla být z části zaplacena z privátních peněz. Vláda říká, že jde o pilotní projekt a že mu přisuzuje absolutní prioritu. Je znám nějaký finanční model, jak by měla být výstavba financována a kdy by se měla rozběhnout?
Dokumenty se velmi intenzivně připravují. Poopravil bych vás však v tom, že dálnice končí v Bošilci. Bude pokračovat do Třebonína, a pak jako rychlostní silnice až na hranice. Pilotní úsek byl schválen minulou vládou a současná vláda tento závazek převzala. Byl ustanoven řídící výbor, který řídí práci poradce, který připravuje podklady pro vládu, aby mohla koncesní projekt schválit. Koncesní projekt bude přepracován v určitou formu dokumentu pro zadávací řízení. Do září bude připraven první návrh koncesní smlouvy, tak aby se mohl tento dokument projednat na vládě včetně finančního návrhu. Až jej vláda schválí, může proběhnout v první polovině příštího roku řízení, na jehož konci by měl být vybrán koncesionář. Ten by se pak ujal samotného výběru - získal stavební povolení a začal s výběrem realizátora. Plán je takový, že by prvních třicet a půl kilometru dálnice mělo být hotovo do konce roku 2010.
Jak je na to Jihočeský kraj připraven? Například na výkup pozemků.
Výkup pozemků provádí Ředitelství silnic a dálnic jako představitel státu, protože investorem je stát. Kraj v tom má významnou koordinační, podpůrnou úlohu. V tuto chvíli je vykoupeno osmdesát procent pozemků – vše probíhá dobře. Věřím, že všechno bude hotovo včas.
Mohli bychom připomenout projekt B47. Nemáte strach, že by se to opět nemuselo povést, a tak by byly všechny podobné projekty se zapojením soukromých zdrojů navždy odepsány?
Strach mám málokdy. Opravdu vidím, jak se všichni snaží, aby projekt probíhal transparentně. Byla vybrána poradenská firma. Zasedá řídící výbor v němž zasedají představitelé kraje, Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstva dopravy i financí, jsou tam i zahraniční firmy jako součást konsorcia, které si k tomu vytvořil poradce.
Pokud se to povede, kolik by to mělo stát, abyste si řekl, že se to vyplatilo – je to lepší, než kdyby to stavěl stát?
Finanční model, který připravuje poradce, jasně ukazuje, že model veřejně-soukromého partnerství kromě toho, že je realizačně vhodnější a rychlejší, je i finančně výhodnější. Je tam faktor stavby, faktor údržby a správy a faktor závěrečné přípravy na předání po koncesním čase, který by měl být zhruba třicet let, státu.
Jak dlouho by měl investor právo stavbu užívat tak, že na ní bude vybírat peníze? Kolik to celé bude stát?
Nebude to stavba typu, že by byla závora v Bošilci a v Táboře, a tam by se vybíraly peníze. Stát bude platit koncesionáři poplatek za dostupnost nebo-li služebné, což bude částka, o kterou se bude soutěžit. Kdybych teď řekl kolik to bude stát, mohl bych uchazečům výrazně pomoci, jak mají směřovat své nabídky.
Za kolik by to postavil stát?
Kilometr dálnice stojí náš stát 300 – 400 miliónů korun. Stavíme velmi draho. Mám takový odhad, že kdyby se ta dálnice stavěla tempem, kterým financuje stavbu stát, tak by ta výstavba trvala sto let: na výstavbu chodívalo 600-800 miliónů ročně. Celková suma potřebná na výstavbu je asi 71 miliard. Pouhým dělením zjistíme, že doba výstavby je sto let. To je pro nás absurdní. Chceme, aby to bylo levnější.
Ve vašem kraji je letiště v Plané, které provozuje kraj společně s Českými Budějovicemi. Nově jste získali licenci na odbavování mezinárodních letů. Kdy se v Plané objeví?
Zatím máme asi tisíc kontaktů ročně u vnitrostátních letů. Bohužel armáda při odchodu odvezla s sebou veškerou infrastrukturu pro řízení provozu, čili musíme investovat do řízení letového provozu. Už v letošním rozpočtu má kraj vyčleněno padesát miliónů korun na investice, které je schopen v okamžiku, kdy nám stát majetek smlouvou předá, použít.
Nyní letiště provozujeme, spravujeme, udržujeme. Letišti se daří a rozvíjí se. Budeme schopni hledat v evropských programech prostředky na dobudování rozumného regionálního letiště, které bude fungovat v rámci městské aglomerace.
Hledání peněz v evropských programech je dnes trochu složité.
Je složité, protože zatím nebyl Evropskou unií schválen strategický referenční rámec, který má předkládat naše vláda. V jeho sedmadvaceti programech jsou i regionálně operační programy. My máme náš program s Plzeňským krajem v rámci Regionu soudržnosti schválen. Již jsme ho také aktualizovali podle připomínek, které nám Evropská unie dala. Věřím, že bude schválen.
Je pravda, že máme určité zpoždění. Čekali jsme, že bude rámec schválen v červnu, respektive v červenci, teď to vypadá, že bude schválen v srpnu, respektive v září.
Jsou kraje první, kdo pocítí, že ministerstvo zaspalo?
Nejen kraje, ale i operační programy. Ty však nejsou tak dobře připraveny, jako jsou kraje. My jsme schopni okamžitě, jak bude rámec schválen, vypsat výzvy třeba na opravu regionální sítě, kde to bude poměrně jednoduché, protože kraj je jediným správcem. Jsou zde však i programy sociální a zdravotní, na rozvoj cestovního ruchu apod.
Jsou pravidla v Česku nastavena transparentně? Může si na evropské peníze sáhnout každý?
Máme velmi dobré zkušenosti ze společného regionálního operačního programu, kde jsme už značný objem peněz využili. Kontroly probíhají dobře. I výběr byl transparentní – žádné napadení minulého období není. Máme na co navázat.
Podmínky, které jsou stanoveny v rámci fungování Výboru Regionální rady soudržnosti včetně úřadu, jsou takové, že vliv politiků je nulový. My akorát budeme schvalovat již připravené pořadí hodnocení projektů, které budou dělat nezávislí odborní hodnotitelé. Procesy budou probíhat průzračně.
(redakčně kráceno)
