Kraj se rozhodl opravit další secesní skvost, Löw-Beerovu vilu

Brno – Rekonstrukce čeká další secesní skvost města Brna. Jihomoravský kraj se rozhodl opravit Löw-Beerovu vilu. V budově by do roku 2013 měla vzniknout expozice o životě rodiny původních majitelů a brněnské secesní architektuře. Kraj chce na projekt žádat dotaci z Evropské unie. Pokud s žádostí úředníci uspějí, mohly by evropské peníze pokrýt většinu z předpokládaných šedesátimilionových nákladů.

Löw-Beerova vila by se měla dočkat kompletní rekonstrukce a navrátit se do podoby, v jaké byla v časech, kdy v ní žila průmyslnická rodina Löw-Beerů. Budovu čeká odstranění spodní vlhkosti zdí, instalace výtahu a také stabilizace původního krovu, nezbytné bude i restaurování a repasování interiérů. „Interiéry nejsou nějak zádsadně poškozeny. Je samozřejmě potřeba je obnovit, ale velké množství prvků a vybavení interiéru je autentických,“ popsal vedoucí krajského odboru památkové péče Tomáš Drobný.

„Měla by být obnovena i zahrada, ovšem za pomoci peněz z jiného operačního programu. Opravena bude tak, aby doplňovala expozici uvnitř vily, to znamená, že by měla také sloužit jako ukázka secesní zahradní architektury,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Václav Božek (ČSSD). Celkové náklady rekonstrukce by se měly pohybovat kolem 60 milionů korun. „Pokud s žádostí uspějeme, pak by peníze z dotace mohly pokrýt zhruba padesát milionů, kraj by přidal zbylých deset,“ doplnil Božek (ČSSD). Projekt je zatím v přípravách, realizace by mohla proběhnout v letech 2012-2013. 

Kdo byli Löw-Beerovi

Löw-Beerovi patřili k rozvětvené židovské německé rodině průmyslníků, kteří se na Moravě usadili už v 17. století a výrazně se podíleli na rozvoji průmyslu v tomto kraji od počátku 19. století až do vypuknutí 2. světové války. Mezi dvěma světovými válkami měli značný vliv na industrializaci Československa. Na území někdejší monarchie a později Československé republiky vlastnili a provozovali řadu textilních továren, cukrovarů a cementáren. Nejznámější byly továrny na výrobu vlněných látek v Brně a v nedaleké Svitávce.

Po zpřístupnění veřejnosti by měla stavba nabídnout nejen pohled na interiéry, ale také expozici o rodině Löw-Beerů a stavbě samotné. Návštěvník by si měl odnést poznatky o životním stylu secese a moderny na počátku 20. století, brněnském textilním průmyslu, jehož byli Löw-Beerové významnými představiteli a o architektuře Brna na přelomu 19.  a 20. století. 

Studenti se bát nemusejí

Ve vile dnes sídlí krajem zřizovaná internátní ubytovna pro studenty. Vedení kraje ale potvrzuje, že není problém toto zařízení přestěhovat a vilu opravit pro potřeby cestovního ruchu. „Dnes tam sídlí pobočka Masarykova domova mládeže, který má hlavní budovu na ulici Cihlářská. Studenti by pak byli ubytování v tomto objektu,“ objasnil Božek (ČSSD). 

Rekonstrukce secesní vily je v pořadí už několikátou investicí do obnovy cenných historických domů ve městě Brně. Kompletní obnova byla letos na jaře ukončena na dalším secesním skvostu města, Jurkovičově vile v Žabovřeskách. Nový háv v těchto dnech dostává také slavná vila Tugendhat, která s Löw-Beerovou vilou nejen sousedí, ale oba domy spolu sdílí i kus společné historie. 

Slavnější sousedka Löw-Beerovy vily 

Secesní vilu z let 1903-1904 na ulici Drobného 22 (dříve Sadová-Parkstrasse) si dal postavit brněnský textilní průmyslník Moritz Fuhrmann. Dům od něj roku 1913 koupil Alfred Löw-Beer. Vilu navrhl zřejmě vídeňský architekt Alexandr von Neumann. Součástí domu byl rozlehlý pozemek s vinohradem a zahradou, který stoupal až k ulici Černopolní. Právě zadní část zahrady, která směřuje ke zmíněné ulici, daroval 15. března 1929 Alfred Löw-Beer své  dceři Gretě Tugendhatové, aby si na ní mohla postavit rodinný dům. V červnu 1929 tak na horním konci bývalé zahrady začala vznikat legendární vila Tugendhat.

Rodina Löw-Beerů doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Vilu zabavilo gestapo, které si v jejích zdech zřídilo své sídlo. Po válce připadl dům státu a od 60. let až dodnes plní funkci ubytovacích prostor pro studenty.

  • Secesní podobu měla i přilehlá zahrada autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253232.jpg
  • Secesní zábradlí u schodiště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253227.jpg
  • Vila slouží už 50 let jako ubytovna pro studenty autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253233.jpg
  • Pohled na vilu Löw-Beerů směrem ze zahrady autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253240.jpg
  • Obě slavné vily měly v minulosti společnou zahradu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2532/253161.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...