Kostra velryby patří mezi pozoruhodné exponáty Národního muzea

Praha - Jedna z nejznámějších a nejpozoruhodnějších sbírkových položek Národního muzea v Praze, úplná kostra plejtváka myšoka známá jako „kostra velryby“, byla poprvé představena pražskému publiku 28. listopadu 1888. Původně však byla umístěna v tehdejším Náprstkově průmyslovém muzeu, protože Národní muzeum ještě nebylo dostaveno. Jelikož kostra přesahovala délku sálu v Národním muzeu, muselo být vyjmuto sedm ocasních obratlů.

V listopadu 1885 vyvrhlo moře na pobřeží ostrova Lyngoy u jihozápadním pobřeží Norska samici plejtváka myšoka. Jedna z velrybářských firem nabídla kompletní rozloženou kostru různým evropským muzeím. Roku 1886 se o nabídce dozvěděl tehdejší přednosta zoologických a paleontologických sbírek Národního muzea Antonín Frič a rozhodl se opatřit ji jako okázalý exponát do nové muzejní budovy.

Problémem se však stala poměrně vysoká cena 2500 zlatých. Pomoc nabídl Fričův bratr Václav, majitel obchodu přírodninami, který v rámci vlastenecké stolní společnosti uspořádal sbírku mezi významnými pražskými měšťany. Potřebný obnos se podařilo sehnat, a tak už v polovině roku 1887 byla rozložená kostra převezena do Prahy. „Traduje se, že když byla kostra přivezena do Čech, udělala si místní honorace v jejím hrudním koši piknik,“ řekl ředitel Národního muzea Ivo Lukeš.

Montáž trvala přes rok, poprvé byla vystavena v tehdejším Náprstkově průmyslovém muzeu na Betlémském náměstí. Do současné budovy Národního muzea byla instalována v letech 1892 až 1893. Nejprve byla umístěna na masivní podpůrné železné konstrukci, později, při rekonstrukci zoologické expozice v letech 1965 až 1968, byla zavěšena pomocí deseti ocelových nosníků na traverzu ke stropu sálu.

Při poslední rekonstrukci v 60. letech byla kostra znovu odmaštěna a ošetřena, takže nevyžadovala na rozdíl od jiných vystavených zoologických preparátů významnější údržby. „Kostra obsahovala velké množství tuku, ještě padesát let po její instalaci z ní především v letních měsících odkapával tuk a na parketách zůstávaly černé skvrny. Nyní už je velryba vyschlá,“ připomněl Lukaš.

Při rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea, která začne roku 2011, bude po pečlivé dokumentaci sejmuta ze současného závěsu, rozebrána a dočasně uložena v depozitáři. Po několikaleté přestávce bude v opravené budově opět smontována a vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...