Jak proměnit věznici v kulturní centrum, řeší studenti i experti

Brno - Všichni umělci pod střechou jednoho vězení. Ambiciózní plán, která začíná nabírat reálný rozměr. Na tom, jak proměnit bývalou věznici v kulturní centrum, které jinde v republice nemá obdoby, pracují na plné obrátky studenti architektury, odborník povolaný z Holandska a za měsíc kvůli tomuto projektu zamíří do Brna i urbanisté a architekti z celého světa.

Už teď plní prostory bývalé káznice na rohu brněnských ulic Bratislavská a Cejl dvě výstavy. Pokud by ale ožily vizualizace studentů architektury evropských univerzit vytvořené pro magistrát, změnila by se zchátralá budova v největší kulturní centrum v republice.

„V Praze je několik podobných center pro umělce, která jsou opravenými starými budovami. Ale tak veliký projekt s tolika funkcemi, tak jak ho máme nemyšlený my, v současné době v České republice není,“ představuje projekt Tereza Chrástová z brněnského magistrátu. „My jsme se snažili navrhnout takové kulturně společenské centrum pro širší veřejnost Brna, aby to nebylo jen pro specializované umělce,“ popisuje projekt studentka architektury z Bratislavy Martina Kalousová.

„Šlo nám o to, aby to bylo místo plné aktivit, kde by se konaly nějaké festivaly, divadla, módní přehlídky, výstavy,“ doplňuje studentka Monika Bednaříková z brněnské architektury.

Kreativní inkubátor, ale i divadlo a kino

Nad tím, co by nemělo v novém kulturním centru chybět, se s magistrátem, kterému bývalá věznice patří, už několik měsíců schází na sto umělců. V plánu je takzvaný inkubátor, tedy prostory pro začínající kreativce, kteří mají nápady, ale chybí jim peníze. Taky ateliéry, kino, divadlo, výstavní síně a kavárna. A to všechno neustále přístupné milovníkům kultury všeho druhu.

„Město nemá zájem, aby dům opravilo a pak zjišťovalo, kdo by do něj mohl případně jít. Důležité je, aby ti kreativci, kteří tady budou působit, si ty prostory přetvořili podle obrazu svého,“ vysvětluje Chrástová. „Určitě by to bylo skvělé pro udržení mozků v Brně, pro udržení a stimulaci kreativního potenciálu, který zde bezesporu je,“ pochvaluje plány organizátor kulturních akcí Jan Gerych.

„Jak má člověk prostor, kde může tvořit, kde může mít všechny věci, které k tomu potřebuje, tak se okamžitě začne rozvíjet. Zatím ale nikdo nevymyslel nějaký nástroj, jak to prostě řídit, jakým způsobem to udržet v chodu. Aby to zároveň ty lidi neomezovalo, aby nikdo nediktoval nějakou dramaturgii nebo programovou náplň, aby to bylo skutečně nezávislé na trendech a na nějakém politickém obsazení,“ dodává fotograf Vojtěch Sláma.

Peníze na realizaci kulturního centra chce radnice získat z evropských dotací. Jak na ně, to má mimo jiné poradit konference připravovaná na 9. prosince, na kterou se sjedou experti z celého světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...