Brno - Všichni umělci pod střechou jednoho vězení. Ambiciózní plán, která začíná nabírat reálný rozměr. Na tom, jak proměnit bývalou věznici v kulturní centrum, které jinde v republice nemá obdoby, pracují na plné obrátky studenti architektury, odborník povolaný z Holandska a za měsíc kvůli tomuto projektu zamíří do Brna i urbanisté a architekti z celého světa.
Jak proměnit věznici v kulturní centrum, řeší studenti i experti
Už teď plní prostory bývalé káznice na rohu brněnských ulic Bratislavská a Cejl dvě výstavy. Pokud by ale ožily vizualizace studentů architektury evropských univerzit vytvořené pro magistrát, změnila by se zchátralá budova v největší kulturní centrum v republice.
„V Praze je několik podobných center pro umělce, která jsou opravenými starými budovami. Ale tak veliký projekt s tolika funkcemi, tak jak ho máme nemyšlený my, v současné době v České republice není,“ představuje projekt Tereza Chrástová z brněnského magistrátu. „My jsme se snažili navrhnout takové kulturně společenské centrum pro širší veřejnost Brna, aby to nebylo jen pro specializované umělce,“ popisuje projekt studentka architektury z Bratislavy Martina Kalousová.
„Šlo nám o to, aby to bylo místo plné aktivit, kde by se konaly nějaké festivaly, divadla, módní přehlídky, výstavy,“ doplňuje studentka Monika Bednaříková z brněnské architektury.
Kreativní inkubátor, ale i divadlo a kino
Nad tím, co by nemělo v novém kulturním centru chybět, se s magistrátem, kterému bývalá věznice patří, už několik měsíců schází na sto umělců. V plánu je takzvaný inkubátor, tedy prostory pro začínající kreativce, kteří mají nápady, ale chybí jim peníze. Taky ateliéry, kino, divadlo, výstavní síně a kavárna. A to všechno neustále přístupné milovníkům kultury všeho druhu.
„Město nemá zájem, aby dům opravilo a pak zjišťovalo, kdo by do něj mohl případně jít. Důležité je, aby ti kreativci, kteří tady budou působit, si ty prostory přetvořili podle obrazu svého,“ vysvětluje Chrástová. „Určitě by to bylo skvělé pro udržení mozků v Brně, pro udržení a stimulaci kreativního potenciálu, který zde bezesporu je,“ pochvaluje plány organizátor kulturních akcí Jan Gerych.
„Jak má člověk prostor, kde může tvořit, kde může mít všechny věci, které k tomu potřebuje, tak se okamžitě začne rozvíjet. Zatím ale nikdo nevymyslel nějaký nástroj, jak to prostě řídit, jakým způsobem to udržet v chodu. Aby to zároveň ty lidi neomezovalo, aby nikdo nediktoval nějakou dramaturgii nebo programovou náplň, aby to bylo skutečně nezávislé na trendech a na nějakém politickém obsazení,“ dodává fotograf Vojtěch Sláma.
Peníze na realizaci kulturního centra chce radnice získat z evropských dotací. Jak na ně, to má mimo jiné poradit konference připravovaná na 9. prosince, na kterou se sjedou experti z celého světa.