Helena Růžičková podlehla rakovině. Bylo jí 67 let.

Plzeň - Patřila k nepřehlédnutelným postavám a osobnostem mezi českými komediálními herečkami. Její zjev a herecký projev ji předurčil pro role komediální, ale během svého tvůrčího života dokázala, že má bohatší rejstřík. Nezdolná optimistka Helena Růžičková, jež i přes svůj boj s rakovinou rozdávala druhým smích a povzbuzení, podlehla těžké nemoci v plzeňské nemocnici ve věku 67 let.

Do srdcí filmových diváků se Helena Růžičková zapsala především jako Heduš Homolková či matka Škopková. Právě role nezapomenutelné Heduš z Papouškovy trilogie o rodině Homolkových Helenu Růžičkovou filmově i divácky proslavila. „Homolkovi“ z přelomu 60. a 70. let mají divákům stále co říci.

Rozdávat smích bylo podle Heleny Růžičkové tou nejkrásnější prací, kterou znala. A smích rozdávala ve filmech měrou vrchovatou, natočila jich přes dvě stě. Krásnou roli měla ve filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci z roku 1968. Mezi její populární komedie patří Pane, vy jste vdova!, Příště budeme chytřejší, staroušku! či Trhala fialky dynamitem. Svéráznou družstevnicí Škopkovou z filmu Slunce, seno, jahody, prvního dílu trilogie režiséra Zdeňka Trošky, si opět dobyla přízeň diváků.

Díky režiséru Troškovi se Růžičková stala i čarodějnicí v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Začarovala si i v pokračování jeho úspěšné filmové pohádky Z pekla štěstí. Troška ji také obsadil do pokračování bláznivé komedie Kameňák.

Dramatické role se Růžičková dočkala v televizním seriálu Karla Kachyni Vlak dětství a naděje. Zahrála si i v televizní adaptaci knihy Evy Kantůrkové Přítelkyně z domu smutku.

Herečka je také autorkou nebo spoluautorkou několika knih. Populárními se staly její herecké paměti A tak jsem šla životem, kniha Kuchařkou proti své vůli či cestopis s cizokrajnými recepty Helena na cestách aneb Thajský sen. O svém boji s rakovinou vydala trilogii Deník mezi životem a smrtí, které se prodalo několik desítek tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...