Brno - Happeningem Vivat Hrabal a odpolednem nabitým divadelními představeními na motivy knih a povídek Bohumila Hrabala vyvrcholí v Brně festival věnovaný slavnému spisovateli. Ten se narodil na den přesně před sto lety. Festival Hrabal v Brně pořádá divadlo Husa na provázku a spisovatelova rodná městská část Židenice.
Happening i divadlo. Festival Hrabal v Brně vrcholí
Zatímco první dny organizátoři věnovali snímkům, které byly natočeny podle Hrabalovy literární předlohy, víkend patří především divadlu.
V pátek v poledne se divadelníci spolu s Hrabalovými obdivovateli vydali k jeho rodnému domu. Happening nazvali Vivat Hrabal. Celé odpoledne a večer pak budou zasvěcené nejznámnějším Hrabalovým dílům převedeným na divadelní prkna.
Na páteční akci naváže o den později několikahodinový komponovaný program. „Všichni, kteří jsme se na programu podíleli, jsme s panem Hrabalem opravdu spolupracovali. Společně jsme se snažili o co největší autenticitu a o představení pana Hrabala z více stran, ne jen jako literáta,“ vysvětlil dramatik a režisér Ivo Krobot.
V neděli lidé na poctu českého literáta vypustí z terasy divadla Husa na provázku symbolickou stovku holubů.
Přehlídku pak uzavře představení Rozvzpomínání, které se v repertoáru Husy na provázku drží neuvěřitelných 29 let. Vychází z Hrabalovy novely Obsluhoval jsem anglického krále. „Tato novela u nás byla za komunismu zakázána, vyšla jen v jazzové sekci a potom v nakladatelství 69 Publishers pana Škvoreckého v Torontu. Původně jsme ji chtěli převést na divadelní prkna pod originálním názvem, ale to nám režim nepovolil,“ popsal dramaturg a scénárista Petr Oslzlý.
Divadelníci se proto s literátem domluvili na uvedení hry pod novým názvem - slovní hříčkou Rozvzpomínání. „Pan Hrabal nám dal k dispozici svůj rukopis, abychom mohli dokázat, že jde o jeho rané dílo. Nakonec jsme souhlas získali, ale když to pak kontroloři uviděli, tak to zase chtěli nechat stáhnout,“ zavzpomínal Oslzlý. Jenže to už bylo pozdě, hra si okamžitě získala srdce diváků a zůstalo to tak dodnes.
Pochvalu si tvůrci vyslechli i od samotného Hrabala. „Dal nám při zpracování volnou ruku s tím, že zná divadlo Husa na provázku a jeho styl. Po premiéře nám dokonce řekl, že se pod tuhle podobu podepisuje,“ dodal Oslzlý.
Program festivalu Hrabal v Brně
Pátek 28.3.
- 12:00 happening divadla Husa na provázku Vivat Hrabal
- 16:00 divadelní představení Příliš hlučná samota (Divadlo U Stolu)
- 19:00 divadelní představení Ostře sledované vlaky (Mahenova činohra)
- 19:30 divadelní představení Taneční hodiny pro starší a pokročilé (Divadelní společnost Josefa Dvořáka)
- 19:30 divadelní představení Rozvzpomínání (Husa na provázku)
- 22:30 pivní slavnost s hosty Husy na provázku Rozvzpomínání na taneční hodiny
Sobota 29.3.
- 16:00 scénické čtení povídky Kopretina (Divadlo Radost) a autorská dílna pro malé i velké
- 17:00 výstava o Hrabalovi Obrazy, ze kterých žiji
- 17:30 komponovaný večer ke 100. výročí Hrabalova narození Via Hrabal aneb Z Brna do Prahy a zpět a Sluncem zalitý výčep jsou nebesa v Libni
- na komponovaný večer navazuje promítání unikátních dokumentů o Hrabalovi Bio Hrabal
Neděle 30.3.
- 11:00 100 holubů pro Hrabala – symbolické vypuštění stovky holubů pro Bohumila Hrabala
- 15:00 a 17:00 promítání unikátní dokumentů o Hrabalovi Bio Hrabal
- 19:00 divadelní představení Rozvzpomínání (Husa na provázku)
Natáčení Postřižin: Za pivovar v Nymburce zaskočily Dalešice
I když Dalešice na Třebíčku nemají přímo s Bohumilem Hrabalem nic společného, přesto žijí z jeho odkazu dodnes. Právě do zdejšího pivovaru místo do toho nymburského, kde se odehrává děj Hrabalovy knihy, situoval v roce 1980 režisér Jiří Menzel natáčení slavných Postřižin. Filmařům se líbil mnohem více, protože byl čerstvě zavřený, ale zároveň v něm ještě zůstalo veškeré historické vybavení.
Natáčení si tehdy nenechal ujít ani obecní kronikář Rudolf Špaček. „Zdejší varna je jedním z míst, kde se natáčela část filmu. V této kádi se koupala paní Vašáryová coby Maryška. Bylo to v pozdních večerních hodinách a pouze za účasti osvětlovače, kameramana a pana režiséra Menzela,“ zavzpomínal kronikář.
On sám si kromě záznamů v kronice připsal ještě další zásluhu - filmové produkci půjčil na jednu ze scén srp. „V roce 1980 byl tento srp vysoce nedostatkovým zbožím a měl jsem obavu, že už se s ním neshledám. Ale dobře to dopadlo, večer po natáčení byl vrácen do správných rukou,“ dodal.
Dalešický pivovar dodnes připomíná natáčení slavného snímku. Třeba pivovarská hospoda je vyzdobená kostýmy a rekvizitami, které používali herci při natáčení.
13. komnata Bohumila Hrabala
Bohumil Hrabal, původním jménem Bohumil František Kilián, se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Jeho rodiči byli svobodná Marie Kyliánová a důstojník rakouské armády Bohumil Blecha, který se ovšem k dítěti nepřihlásil.
Do tří let žil u prarodičů v Brně, jeho matka žila v Polné, kde pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaru. Tady se seznámila se svým budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem. Pár se vzal v roce 1916 a Hrabal souhlasil s tím, aby chlapec užíval jeho příjmení. Právě František Hrabal se stal předlohou pro postavu Francina.
Po maturitě na reálce, kde několikrát propadl, nastoupil Hrabal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia nemohl během války kvůli uzavření vysokých škol dokončit, pracoval proto jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se později odrazilo i v jeho literární tvorbě. Titul JUDr. nakonec získal v roce 1946.
Spisovatelem z povolání se stal v 60. letech, byl také členem redakční rady Literárních novin. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik. Často navštěvoval hospodu U Zlatého tygra (Husova ul.), kde se v roce 1994 setkal s Václavem Havlem a americkým prezidentem Billem Clintonem.
Hrabal zemřel v roce 1997 v Praze po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce, ve které se léčil. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě byli pohřbeni také jeho matka „Maryška“, nevlastní otec „Francin“, strýc „Pepin“, žena „Pipsi“ a bratr „Slávek“. Byl uložen v těžké dubové rakvi s nápisem PIVOVAR POLNÁ, jak si přál.
(zdroj: Wikipedie)