Genocida není jen holocaust a Maďaři mají také svého Wintona

Praha - Většina lidí má za to, že konference ve Wannsee v lednu 1942 přijala rozhodnutí o konečném řešení židovské otázky, ale to rozhodnutí mohl učinit jen sám Adolf Hitler a bylo učiněno v roce 1941. Reinhard Heydrich tak nebyl autorem myšlenky, ale vykonavatelem, připomněl v Událostech, komentářích profesor historie holocaustu na Univerzitě v Uppsale Paul A. Levine. Sám Heydrich konferenci svolal za účelem koordinace byrokracie proto, aby všechny nacistické složky věděly, že protižidovskou politiku má na starosti on. Dokonce jí předsedal a všem tam oznámil, že on se ujímá této záležitosti, nicméně rozhodnutí padlo již předtím.

Profesor Paul A. Levine se v Praze zúčastnil konference, jejímž cílem je představit studia genocidy jako samostatný vědní obor. Odborníci studium genocidy vyčleňují jako samostatný vědní obor i přesto, že jde o historii jako takovou. Jako samostatný obor se genocida vyvinula ze studií holocaustu. Podle Levina je tento obor spíše součástí politologie než historie a jeho snahou je porovnávat různé genocidy, které se odehrály, zatímco studia holocaustu se soustřeďují jen na období nacismu.

Genocida je systematická a úmyslná likvidace národnostní, etnické nebo náboženské skupiny. Historie zná různé konkrétní případy genocidy: holocaust, genocidu páchanou nacistickým Německem na některých okupovaných územích, genocidu Arménů Turky v Osmanské říši na počátku 20. století, genocidu Hutuů a Tutsiů ve Rwandě, nebo genocidu v Kambodži za režimu Rudých Khmerů.

Levine je mimo jiné i autorem knihy o švédském diplomatovi Raoulu Wallenbergovi, kterého lze srovnat s například v Česku známým Nicolasem Wintonem. Osudy nejspíš nejpozoruhodnější postavy švédské diplomacie za 2. světové války přiblížil v publikaci "Raoul Wallenberg in Budapest: Myth, History and Holocaust." Wallenberg byl švédský diplomat, který byl vyslán vládou, aby pomohl budapešťským židům. Vydáváním švédských pasů zachránil desítky tisíc maďarských židů. Bez úhony přežil v Budapešti celou válku, až v lednu 1945 ho při osvobození zatkla ruská armáda a je velice pravděpodobné, že jej Stalinův režim nechal v roce 1947 zavraždit. 

8 minut
Rozhovor s Paulem A. Levinem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...