Veronika Paroulková přivítala 9. července v rubrice Dobrého rána Profil našeho předního egyptologa Miroslava Vernera, který ve svém oboru pracuje už více než čtyřicet tři let. Náplní rozhovoru nemohlo být nic jiného než jeho práce.
„Egyptské památky se rozpadají před očima,“ říká egyptolog Miroslav Verner
Pohybujete se spíše v Egyptě, kde jste se stal ikonou egyptologického výzkumu. Bylo zvoleno nových sedm divů světa – egyptské pyramidy a památky mezi ně nepatří. Jak se na to po třiačtyřiceti letech bádání v této oblasti díváte?
Jedná se o nové památky. Mezi těmi starověkými budou mít egyptské pyramidy navždy prim jako div světa.
Pyramidy jsou posledním divem světa, který se dochoval?
Ano, je to tak. Bohužel i ty egyptské památky jsou ve vážném ohrožení. Jde o celou řadu faktorů – rapidně se zhoršující životní prostředí, populační exploze, která trvá v Egyptě už delší dobu. V důsledku těchto příčin se egyptské památky rozpadají před očima. Není proto určitě přehnané, když z úst nejvyššího představitele egyptských památek Zahiho Hawase zaznělo konstatování, že přibližně jedna třetina egyptských památek umírá.
Přesto jste s nimi strávil velkou část svého života, v egyptologii pracujete od konce studií v roce 1964. Jak to, že právě my patříme mezi špičky? V čem jsme tak dobří?
Česká egyptologie má dávno ve světě velmi respektovanou tradici spjatou se jmény Lexa, Černý, Žába. Takže na tuto tradici náš soudobý egyptologický tým při své práci navazuje. Práce v Egyptě se v poslední době velmi proměňuje – nejde už o pouhé klasické archeologické práce. Těžiště se stále více přesouvá do ochrany a záchrany památek. Dnes jsou památky ohroženy nejen v nilském údolí a deltě (v nejlidnatějších oblastech Egypta), ale i ve vzdálených pouštních oblastech. Takže i náš výzkum, který dlouhodobě provádíme na pohřebišti v Abúsíru a u oázy el-Hajez hluboko v západní poušti, odráží všechny soudobé tendence ve výzkumu a ochraně památek. Byla byste překvapena, že na našem výzkumu potkáte restaurátora, konzervátora, paleoekologa a celou řadu dalších profesí.
Nezávidí vám ostatní archeologické týmy vaše úspěchy? Panuje mezi archeology kolegialita, nebo řevnivost?
Převažuje zdravá rivalita. Dlouhodobě pracujeme v mezinárodním prostředí, vedle Egypťanů jsou našimi nejbližšími sousedy Japonci, Angličané, Francouzi. Každou sezónu poměřujeme výsledky své práce. Někdy se vede lépe jednomu, jindy druhému. Že by tam však panovaly nějaké úskoky a podrazy, se říci nedá.
Jaký je přístup samotného Egypta k vašim expedicím? Potřebujete nějaké povolení, koncesi?
Přístup egyptských úřadů k zahraničním archeologům v zemi je relativně liberální, ale podmínky pro práci se zpřísňují. Ještě nedávno pracovalo v Egyptě přibližně tři sta archeologických týmů, dnes je jich zhruba dvě stě, protože zbytek ztratil koncesi. To proto, že pokud neděláte na koncesi po dobu tří let za sebou, automaticky ji ztrácíte. Vedle koncese se vystavuje každoročně licence na práce. Ta je časově omezena a vázána na konkrétní osobu.
Protože jsou památky ohroženy, je na poměrně velmi rozsáhlém území Egypta vyhlášeno moratorium – zákaz otevírání nových archeologických výzkumů. Naše práce na pyramidovém poli v Abúsíru všechny tyto rozhodnutí a změny samozřejmě respektuje, v zásadě to však nijak neovlivňuje základní směr našeho výzkumu.
Co vás na vaší práci nejvíce baví? Co je nejzajímavější a co nejnebezpečnější?
Nejvíc mne baví dobrodružství vědy – jinak to ani nemůže být, to by se ta práce nedala dělat. Jde totiž o práci, která sice probíhá zdánlivě v exotickém prostředí, ale která je velmi fyzicky náročná a organizačně složitá (jak jinak v podmínkách orientální země). Je to také práce, která nese celou řadu úskalí – pracuje se v poušti s dělníky, kteří jsou z valné části negramotní a mezi kterými je celá řada potencionálních lupičů památek. V souvislosti s protiteroristickými opatřeními máme v našem týmu delegovaného egyptského policistu. Na dohled od nás je protiteroristická jednotka, která střeží celé pohřebiště a celou turistickou zónu. To samozřejmě na klidu k práci nepřidá.
Přednášíte na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jak vidíte budoucnost vašeho oboru? Máte velký zájem studentů?
Egyptologie se v České republice přednáší pouze v Praze. Ročník egyptologie otevíráme každé tři roky zpravidla v kombinaci s klasickou archeologií a dalšími příbuznými obory. Mezi studenty je o studium obrovský zájem, takže se ke studiu dostávají jen ti nejlepší. Mezi mými mladšími spolupracovníky je několik talentovaných a ctižádostivých egyptologů, takže se o budoucnost české egyptologie v tomto smyslu obávat nemusíme.
(redakčně kráceno)