Před 41 lety spatřila světlo světa nerozlučná čtveřice Fifinka, Pinďa, Bobík a Myšpulín, když se zrodil první díl dnes již kultovního komiksového časopisu Čtyřlístek. Původně mělo jít jen o jedno číslo, na konci tohoto roku však vyjde už 500. díl. O tom, že Čtyřlístek je skutečně fenomén, který zasáhl několik generací, svědčí i to, že Česká pošta letos vydala sérii známek s Fifinkou, která se tak ocitla ve společnosti prezidentů a významných postav naší historie. A nejen (ale asi především) pro fanoušky obyvatel domku Třeskoprsky 13 je pak plánovaný celovečerní animovaný film Čtyřlístek ve službách krále, který by se měl dostat do kin na konci roku 2011. Hostem Petra Viziny v pořadu Před půlnocí z 28. dubna byl otec Čtyřlístku, výtvarník Jaroslav Němeček.
„Čtyrlístek je kamarádská parta,“ říká Jaroslav Němeček
Dnes se Fifinka objevila poprvé na známkách České pošty. Jde o nové známky, mluví se o revoluci v poštovnictví?
Nevím, jestli je to revoluce, protože jinde na Západě i na Slovensku už tento typ známek používají. Jde o to, že místo číslovky (třeba 10 Kč) je tam „A“, nebo „Z“ (mimoevropské země) nebo „E“ (jako Evropa). Fifinka je „áčko“, což neznamená, že je první, i když první je, ale jde o označení pro Českou republiku.
Poslal jste někomu z radosti dopis nebo pohled se známkou s Fifinkou?
Neposlal. Manželka koupila deset aršíků, které jsme uložili do našeho archivu. Jednoho dne budou jistě velmi ceněné.
Čtyřlístek vychází nepřetržitě 41 let. Máte větší radost z toho, že to takto kontinuálně běží a že jste to všechno nakreslil vlastní rukou, nebo z té Fifinky na známkách?
Nevím, jak odpovědět. Čtyřlístek je 40letá práce a navrch je známka jako bonbónek.
Jak se Fifinka cítí ve společnosti podobně zvěčněných velikánů?
Když si známku prohlédnete, vidíte, že má bábovku a kafíčko. V té společnosti čtyř přátel totiž vytváří jakýsi mateřský prvek a cítí se spokojeně kdykoliv. Na nějaké prezidenty a slavné osobnosti příliš nedá.
O popularitě Čtyřlístku svědčí mnohé internetové stránky s různými parodiemi či parafrázemi vašich hrdinů. Těší vás tyto parodie, nebo máte spíš tendenci svoje postavičky chránit?
Mnohokrát jsme o tom diskutovali v redakci. Přišli jsme nakonec na to, že je to vlastně velice dobře. Čtyřlístek je totiž určený dětem od 6 do 11 let, potom vzniká pauza, která je vyplněná třeba internetem nebo jiným zálibami, a Čtyřlístek jako by v životě dětí usnul. A toto je pak moment, kdy se Čtyřlístek k těm mladým lidem vrací, kteří si pak z něj nebo jeho prostřednictvím dělají legraci. Vlastně tak pokračují až do okamžiku, kdy se jim narodí první dítě, které pak znovu začne kupovat Čtyřlístek. Dnes tak máme možná už čtvrtou generaci čtenářů.
Co jste vůbec říkal klipu Petra Zelenky Přemluv bábu?
Ten mi vyrazil dech, protože je tam spousta věcí, které jsou nezvyklé. Je ale dobře, že to rozvířilo ten zajetý systém politické agitace. Najednou se k tomu všichni vyjadřují: je to špatné, je to dobré, někomu to pomohlo, někomu nepomohlo, jak to, že Mádl vynechá lidi od čtyřiceti, jako by do toho neměli co mluvit. Ta odezva byla obrovská a v tom bylo to správné, že to udělali.
Neměl jste jako tvůrce Čtyřlístku někdy chuť vstoupit do veřejného dění tím, že byste nastrčil postavičky, aby řekly, co si myslí jejich autor?
Ne. Před rokem jsme slavili 40 let a měli jsme velkou slávu ve Žlutých lázních. Tam jsou velké ploty a na nich byly obrovské billboardy O2 a na nich ty čtyři hlavičky a nápis: Přijďte se podívat. Když jsem to viděl, říkal jsem si, že až budou příští volby, budou billboardy kolem silnic, na kterých bude napsáno: „Myšpulín na Hrad!“
Čtyřlístek byl vždy přísně apolitický. Přesto, žijí jako komunita, takže by měli mít levicové smýšlení. Myšpulín je ale zároveň soukromý podnikatel, který podniká ve vynálezech, takže by měl mít spíš pravicové smýšlení. To vám takto přirozeně vyšlo, že je Čtyřlístek průřez politickým spektrem?
Vyšlo přirozeně. Nemůžete ale všechno svádět na mě. Já ty figurky jenom oživuji. Ale jinak se vždy začíná scénářem. Prvních 180 dílů napsala paní Štíplová, takže to byly její scénáře a nápady, a já to jenom nakreslil. Občas jsme se shodli občas ne, ale já jsem se snažil tomu pomáhat. Dnes už máme spolupracovníků víc. Literát je tedy ten první, kdybyste chtěl hledat něco špatně.
Paní Ljuba Štíplová loni zemřela, jak se podařilo zacelit její místo?
Poslední roky se střídala s dalšími textaři, takže jsme měli štěstí, že její přítelkyně paní Lamková se ujala role vůdčího scenáristy. Ostatní scenáristé tomu pak dodávají další oživení.
Ale až dlouhým časem se ukáže. Původně byl Čtyřlístek jeden příběh, pak se udělala dvě pokračování. potom se z toho udělala knihovnička Čtyřlístek atd. Takže je to běh na dlouhou trať.
Kdyby vám ve vašich pětadvaceti letech, kdy jste se Čtyřlístek začal, někdo řekl, že s ním budete spojen dalších 41 let, považoval byste tuto předpověď za něco atraktivního?
Je pravda, že mě v životě potkalo to nejhezčí, co může výtvarníka a tvůrce potkat. Tedy že čtyřicet let dělá to, co ho těší a baví a pro co se narodil. Vzpomínám totiž na svoje roky do 24 let, kdy jsem nevěděl, jestli budu malovat velká plátna nebo kreslit, dělal jsem také grafiku. Bylo to takové tápání, do kterého najednou přišel Čtyřlístek. Bylo to, jako když přichází láska, prostě přeskočila jiskra a je to.
Čtyřlístek jsou nerozluční kamarádi. Do jaké míry byly pro vás na začátku předlouhou Rychlé šípy?
Rychlé šípy ovlivnily také několik generací. Já jsem je měl pod kůží, protože mému o deset let staršímu bratrovi bylo šestnáct v době, když se rozpouštěl Junák. Takže jemu brali klubovnu a jemu říkali, že musí jít do nějaké jiné organizace, kterou neměl příliš rád. Měl ale svázané ročníky časopisu Vpřed s Rychlými šípy, kterými jsem jako dítě listoval.
Ljuba Štíplová jako hlavní vliv také označovala skauting?
Je to kamarádská parta, strašně rádi vyrážejí do přírody, nebydlí ve městě, ale v malém domku Třeskoprsky 13. Mají tedy blízko k přírodě.
Máte s sebou nejstarší číslo Čtyřlístku. Kolik jsou sběratelé ochotni za takové číslo zaplatit? Oslovují vás třeba s různými nabídkami.
Když jsem ho chtěl vzít sem, žena mi ho vzala z ruky a řekla: „V žádném případě, to tam zapomeneš, oni ti ho seberou.“ Přesto jsem zvítězil.
Něco sbírat je zaprvé vášeň. Když máte sbírku, chcete ji mít kompletní, přitom těch prvních čísel se dochovalo velmi málo. Mám ale takovou příhodu: Asi před půl rokem přišel tak třináctiletý chlapec a měl s sebou právě to první číslo, ale ve stavu, v jakém vyšlo z tiskárny. Zabalené, snad ani neprohlédnuté. Chtěl po mně, abych mu ho podepsal, že by byl hrozně šťastný. Nechtěl jsem mu to ale zničit, takže jsem mu nakreslil obrázek zvlášť. Ptal jsem se ho, jak k němu přišel. Koupil ho prý na internetu za 5.000 Kč, které si vypůjčil od tatínka, a teď mu je musí splácet. Tři měsíce poté byla velká aukce a jiné první číslo bylo vydraženo za 25.000.
Čtyřlístek už je 40letá vyzrálá parta. Častokrát probíhají taková recesistická zkoumání, kdo s kým žije. Existuje básnická parta, která to zkoumá podle různých schémat. Odpozorovali, jak vedle sebe leží na vašich obrázcích. Jak na takovéto dotazy případně odpovídáte?
Sám jsem tím byl překvapen. V Praze je jednou za rok Comicsfest, a když byl první ročník, dostal jsem skleněnou cenu, která byla vytvořena podle kresby Káji Saudka. Když jsem čekal na předání té ceny, vystoupili na pódium takoví tři panové, tak čtyřicetiletí, s tím, že nám něco předvedou. Na plátno promítli takový graf, kde bylo znázorněno, kolikrát se Fifinka dotkla Myšpulína, kolikrát se otočila na Bobíka a kolikrát se vzali za ruku atd. Bylo to perfektní. Koukal jsem ale jako blázen, protože já sám jsem nic takového nezamýšlel.
Vaši hrdinové jsou dobromyslní, mají drobné chybky. Proč se podle vás v Čechách nechytil nikdy velký hrdina typu Supermana, Batmana, Spidermana?
Batman, Spiderman teď vychází a nelze říct, že nemá svůj okruh čtenářů, že se nechytil. Není to ale taková ta srdeční záležitost, jako je Čtyřlístek. Ten vždycky svoje nepřátele porážel nějakým šprýmem nebo chytrostí. Kdežto v západních komiksech není nikdy daleko k ráně, a to tak, že ho třeba zničí. Vzpomeňme na Toma a Jerryho, kde celý příběh spočívá jenom v tom, že jeden druhého mlátí. Nakonec Tom a Jerry tady jako komiks vycházel jenom rok, dokud běžela televizní podpora, večerníčky, a pak to usnulo. Není to český šálek kávy.
To nás přivádí k tématu Čtyřlístek a Večerníček a Čtyřlístek a film. Proč nikdy nebyl Čtyřlístek ve Večerníčku?
S Večerníčkem máme smůlu, teď se to snad napraví. Vzniká totiž nikoliv Večerníček, ale celovečerní film. Po dlouhé době se dělá animovaný film takového rozsahu (je to 70 minut), jmenuje se to Čtyřlístek ve službách krále. Odehrává se ve dvou rovinách, za doby Rudolfa II. a v současnosti.
Filmové adaptace jsou vždy trochu ranou naší fantazii. Představujeme si, jak asi mluví Bobík nebo Fifinka. Myšpulína má mluvit Karel Heřmánek. Pomáhal jste třeba sám vybírat hlasové typy?
Já jsem je nevybíral. Vznik filmu má svoji posloupnost: nejdříve musíte najít producenta, ten musí najít scenáristu, potom se musí objevit režisér (v tomto případě pan Žabka), který z mých kreseb udělá perfektně připravený scénář. A režisér pak rozhoduje, kdo bude koho mluvit. V tomto případě už rozhodl takovým dabingovým způsobem, že už je dnes všechno namluvené. A to proto, že se kreslí tak, aby ústa pasovala na mluvenou řeč.
(redakčně kráceno)
- Fifinka na poštovní známce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1618/161777.jpg
- Parodie na Čtyřlístek autor: ČT24, zdroj: Strach.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1618/161778.jpg
- Čtyřlístek autor: Albatros, zdroj: Albatros http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/62/6130.jpg
- Čtyřlístek ve službách krále zdroj: Bio Illusion http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1530/152925.jpg