Ťiang-si (Čína) - Pod názvem Dlouhý pochod se zapsal do historie strategický manévr čínské Rudé armády, která se 16. října 1934 probila z kuomintangského obklíčení a z provincie Ťiang-si na jihovýchodě Číny se vydala napřed na západ a potom na sever, do provincie Šen-si. Pochod znamenal jednak revolucionizaci mas, zejména pak záchranu hlavního kádru komunistické armády.
Dlouhého pochodu se účastnilo na 200 tisíc bojovníků
Ti, kdo pod vedením generála Ču Tea a komisaře Mao Ce-tunga překonali celou vzdálenost, ušli za 13 měsíců zhruba 12 500 kilometrů. Překonali 18 horských pásem, z nichž pět bylo pokrytých sněhem, 24 velkých řek, rozsáhlé bažiny a dvě nepřátelské linie. Celou cestu sváděli boje jak s nacionalisty z Kuomintangu, tak s armádami vladařů nepřátelských provincií.
Podle historiků vojenství je Dlouhý pochod nejrychlejším a nejdelším pěším přesunem v bojových podmínkách v dějinách lidstva. Podle americké encyklopedie Historie vojenství na něj vyrazilo přibližně 200 tisíc bojovníků, z nichž polovina cestou padla či zahynula útrapami. Kolem 40 tisíc bojovníků bylo ponecháno v průběhu cesty na místě jako kádry pro přípravu revoluce.
Provincie Šen-si byla vybrána ze strategických důvodů
Zároveň ale přibližně 50 tisíc bojovníků se během cesty k pochodujícím jednotkám přidalo. Cíl pochodu, provincie Šen-si na severozápadě země, byl vybrán nejen jako vhodný terén pro ústřední základnu, ale i jako oblast blízko hranic se Sovětským svazem a v dosahu bojišť proti japonským okupantům.
