Brno – Po divadle Reduta, Janáčkově divadle a Městském divadle Brno by se rekonstrukce měla dočkat i čtvrtá velká brněnská scéna – Mahenovo divadlo. Kdy se z divadla stane staveniště, zatím magistrát neumí říct, problémem jsou peníze. Do všech čtyř předních brněnských scén už město investovalo stamiliony korun, další opravy spolykají řádově podobné sumy.
Brno investuje do oprav divadel. Na řadě je Mahenovo divadlo
„Letos si magistrát nechal zpracovat takzvanou akustickou studii Janáčkova divadla, což byla investice ve výši zhruba 700 tisíc korun,“ potvrdil mluvčí magistrátu města Brna Pavel Žára s tím, že s dalšími opravami brněnské operní scény už letošní rozpočet města nepočítá. Problémem jsou peníze, opravy brněnských divadel totiž stojí městskou kasu stamiliony. „Od roku 2000 se do Janáčkova divadla investovalo něco kolem půl miliardy korun, to jsou obrovské peníze,“ řekl Žára.
Janáčkovo divadlo prošlo v posledních patnácti letech rekonstrukcí exteriérů, počínaje střechou a statikou až po vnější plášť budovy. „Teď nás čeká zejména rekonstrukce rozvodných sítí – tedy elektřiny, rozvodů vody, kanalizace. To je poměrně rozsáhlá práce, která se špatně dělá salámovou metodou,“ uvedl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák s odkazem na stávající způsob rekonstrukce. Operní scéna se vždy v létě kvůli dílčím opravám na čtyři měsíce uzavře, zbytek sezóny pak normálně funguje. Pokud by se podařilo sehnat peníze na dokončení rekonstrukce, divadlo by zřejmě čekala dlouhodobá odstávka.
Janáčkovo divadlo
Budova brněnského Janáčkova divadla na Rooseveltově ulici v Brně byla postavena v letech 1961 až 1965 podle návrhu architekta Jana Víška. První návrhy vznikly už na počátku století, mezi lety 1910 až 1958 se odehrálo sedm architektonických soutěží na návrh podoby nového divadla.
V budově Janáčkova divadla se nachází hlediště pro 1 383 diváků, které je koncipované jako stupňovitý amfiteátr s věncem lóží. Nosná konstrukce se skládá ze železobetonového skeletu s výplňovým zdivem, na povrchy exteriérů a interiérů jsou použity materiály jako kámen, dřevo, ocel, sklo a hliník. Obložení a dlažby jsou ze žuly, černého syenitu a vápence. Dřevěná obložení jsou z jilmu a ořechu.
Zdroj: Wikipedie
Další v pořadí je Mahenovo divadlo
Do budoucna vedení města počítá i s rekonstrukcí Mahenova divadla. Národní technická památka a zároveň první elektrifikované divadlo v Evropě sice není v havarijním stavu, opravy ale bude potřebovat už brzy. První a zatím poslední velkou rekonstrukcí prošlo divadlo v 70. letech minulého století, tedy 90 let po jeho otevření. „Zatím jen restaurujeme postupně po menších částech hlediště, foyeur a další prostory v interiérech, které jsou přístupné divákům,“ potvrdil Dvořák. V Mahenově jsou stále původní stoly a jevištní technika z 30. let.
Jelikož brněnské Národní divadlo není nezisková organizace, nemá nárok na dotace z evropských fondů – aktuálně totiž není vypsaný žádný vhodný dotační titul. Jediným zdrojem jsou tak peníze z městského rozpočtu a od památkářů, které stačí pouze na dílčí restaurátorské práce.
„Město Brno si uvědomuje stav Mahenova divadla, ale stamilionové investice do různých kulturních objektů jsou velkou zátěží pro rozpočet města. Není možné opravit vše naráz,“ ujistil Žára, podle jehož slov předběžné odhady hovoří o 700 až 800 milionech korun, které budou na generální rekonstrukci první brněnské činoherní scény potřeba.
V nejlepším stavu je kromě moderního objektu Městského divadla historická budova Reduty, která prošla kompletní rekonstrukci před několika lety. „Oprava tohoto divadla přišla na 300 milionů korun,“ upřesnil Žára.
Mahenovo divadlo
Po požáru tehdejšího Městského divadla Reduta na Zelném trhu roku 1870 bylo nutné postavit novou scénu, a tak byla v roce 1882 dokončena stavba nového německého Městského divadla Na hradbách (dnešní Mahenovo divadlo). Plány dodala proslulá vídeňská firma, stavbu provedl brněnský městský stavitel J. Arnold, a to velmi rychle – od započetí stavby do otevření divadla uběhlo necelých 17 měsíců.
Pozdržení způsobilo odvážné, a na svou dobu smělé rozhodnutí, nahradit navržené plynové osvětlení zcela novým, v té době jen tři roky starým vynálezem T. A. Edisona – elektrickými žárovkami. Projekt provedl sám Edison a jeho laboratoř v New Jersey, elektroinstalaci pak pařížské a vídeňské firmy. Tehdejší Brno se sto tisíci obyvateli se tak pyšnilo prvním divadlem na evropském kontinentu vybaveným elektrickým žárovkovým osvětlením. A to ve městě, kde přitom dosud nebyla zavedena elektřina, takže jen pro potřeby divadla musela být postavena malá elektrárna. Části Edisonovy původní elektroinstalace jsou dnes vystaveny v malé expozici ve foyeru divadla, samotný objekt divadla je dnes národní technickou památkou.
Až do postavení nového Janáčkova divadla v roce 1965 sloužilo dnešní Mahenovo divadlo převážně opernímu souboru. Mělo v něm premiéru například šest oper Leoše Janáčka i slavný balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. Činohra Národního divadla v Brně je jedním z nejstarších divadelních souborů v republice, profesionálně působí od roku 1884.
Zdroj: Wikipedia