Ve čtvrtek 19. února se v Muzeu Boskovicka konala beseda o Boskovickém pokladu. Zájemce o historii informovala vedoucí Numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D. Na besedu přišlo dost lidí, je vidět, že tajemstvím opředený depot i po pěti letech od jeho objevení v lokalitě zvané Zlatník stále láká.
Akci zahájila archeoložka Muzea Boskovicka Mgr. Zuzana Jarůšková. Dagmar Grossmannová seznámila všechny s okolnostmi nálezu: "V roce 2010 byl objeven pomocí detektoru, nálezce jej neodevzdal, snažil se mince rozprodat. Naštěstí Policie ČR zachytila aspoň 1,6 kg. Bohužel velké mince o hmotnosti až 28 gramů se nedochovaly.
Vše bylo uloženo v keramickém džbánu vysokém 26 centimetrů, průměr hrdla 9 cm a hmotnost necelý kilogram cca 20 cm pod povrchem. Tkanina, jíž byl džbánek vystlán, se rozpadla, zbyl jen malý kousek.
Mince byly spojeny měděnkou. „Stáří odhadujeme na čtyřicátá léta sedmnáctého století do období Třicetileté války,“ pokračovala Dagmar Grossmannová. „Tenkrát do Boskovic vpadli Švédové, brali výpalné a tím se město ušetřilo. Před jejich řáděním a pleněním císařskými vojsky schovávali bohatší měšťané své majetky v lesích.“
Dagmar Grossmannová pak přiblížila konkrétně zachovanou část pokladu. Celkem obsahoval 2 270 mincí drobné a střední ražby od druhé poloviny 14. století až po 40. léta 17. století z celé Evropy. Nejvíce je salzburských feniků a dvoufeniků, pak české země, rakouské ražby, německé země, Španělsko, Nizozemsko, uherské denáry, švýcarské ražby, mince z papežského státu a Sedmihradska.
Nejstarší mince je z období Karla IV. ražená v Kutné Hoře o průměru 15 mm. Pak Pražské groše z Kutné Hory, mince z období císaře Ferdinanda, Maxmiliána II.
Dagmar Grossmannová upozornila na chyboražbu, kdy na jedné minci chybí číslovka v letopočtu. Takových bylo málo, proto jsou mezi sběrateli velmi ceněny.
Šlechtické rody si razily svoje peníze. Rožmberkové, Pernštejnové. Za císaře Leopolda I. bylo toto omezováno, zůstaly jen mince olomouckých biskupů. Marie Terezie toto privilegium zrušila úplně. Na svou dobu moderní mincovna v Kroměříži byla uzavřena a zařízení převezeno do Vídně.
V pokladu se objevilo dobové falzum korutanského feniku ze 16. století. Padělání platidel bylo nejhorší provinění proti císaři a následoval přísný trest.
„Období třicetileté války je z numizmatického hlediska velmi zajímavé a bohaté na nálezy, což ostatně platí pro všechny války v historii. Podobný poklad pochází z Tišnova a obsahoval 14 000 mincí. Byl nalezený již v roce 1830, a proto se nedochoval. Zůstalo z něj 547 kusů ve Vídni a 16 kusů u nás v Moravském zemském muzeu tehdy Františkově, 300 kusů je v univerzitní sbírce Olomouc. Při kácení stromů byly objeveny poklady v letech 1929 a 1923. Žákyně základní školy v Boskovicích Marie Pečínková nalezla stříbrné mince 2. dubna 1976 na pozemku nové školy. Pokud by se Boskovický poklad z roku 2010 zachoval úplný, byl by největší dochovaný mincovní depot z Třicetileté války,“ řekla Dagmar Grossmannová.
Unikátní expozice bude v Muzeu Boskovicka k vidění do 26. dubna 2015.
