Jižní Morava – Moravská vína slaví v zemích Dálného východu úspěch. Čtveřice vinařství z Mikulovska navázala spolupráci s japonskými obchodníky, další vinaři se zase připravují na mezinárodní veletrh v Jižní Koreji. Asiati stále častěji například volí Ryzlink vlašský k tradičnímu sushi.
Asiatům učarovalo víno z jižní Moravy. Merlot chválili v japonské televizi
Propagátorkou jihomoravských vín se v Japonsku stala obchodnice Mayumu Endo. Právě ona před dvěma lety projela jižní Moravu a u vybraných výrobců začala víno nakupovat. Na japonský trh se tak dostala přívlastková vína z Vinařství Sonberk, Víno Marcinčák, Reisten a Mikrosvín Mikulov.
Právě ve Vinařství Sonberk dnes balili další zásilku vína určeného pro japonský trh. „Ze čtyř vinařství vyvezeme zhruba 600 lahví. Největším počtem je 180 lahví od jednoho vinařství,“ řekla marketingová ředitelka firmy Vladimíra Mrázová.
Než se lahve letecky přepraví do Japonska, musí si vinaři obstarat potřebná povolení. „Export mimo Evropskou unii je složitější. Zhruba 14 dní trvá vyřízení celních deklarací. Většinou to máme nastavené tak, že do našeho vinařství se všechna vína dovezou a pak v jeden den po domluvě s celním úřadem a s dopravcem putuje zásilka rovnou na letiště,“ popsala Mrázová.
Vladimíra Mrázová z Vinařství Sonberk o exportu do Japonska (zdroj: ČT24)
Díky rychlému transportu mají vinaři i obchodníci jistotu, že se víno nijak neznehodnotí. „Vína nezmrznou, a ani se nepřehřejí. Po celou dobu jsou uchovávána v teplotě od deseti do 22 stupňů,“ uzavřela Mrázová.
Obchodnice Mayumu Endo ve své zemi moravská vína aktivně propaguje. Nedávno v televizním pořadu Tasaki Bar představili Merlot, výběr z hroznů z Vinařství Sonberk. Od degustátorů si vysloužil pochvalu. Právě Merlot spolu s Ryzlinkem vlašským a Muškátem moravským chutnají Japoncům nejvíc.
Čtyři vinařství se připravují na veletrh v jihokorejském Tedžonu
Před zhruba 150 tisíci návštěvníky budou české vinařství reprezentovat čtyři vinařství na mezinárodním veletrhu ve druhém největším městě Jižní Korey Tedžonu. Ačkoliv se veletrh pro odborníky z gastronomie koná až v říjnu, vybraná přívlastková vína z vinařství Marcus, Bohemia Sekt, Arte Vini a Vinných sklepů Roztoky do Tedžonu poputují s velkou časovou rezervou už tento týden. Po Japonsku a Koreji se domlouvají dodávky moravských vín z dalších vinařství do Vietnamu, Tchaj-wanu nebo Filipín.
Tvrdá práce na vinicích, úspěchy na mezinárodních soutěžích a účast na zahraničních veletrzích - kombinace, která podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce pomáhá moravským vinařům v exportu. I díky tomu se stále častěji uplatňují i na nových trzích, kde zákazníci k vínu teprve hledají cestu.
Do jakých destinací se moravské víno vyváží?
Naše víno se nejčastěji vyváží do okolních zemí, nejvíce na Slovensko. V poslední době se objevuje zájem i ze vzdálenějších zemí. Nezřídka se stává, že se naše víno vyváží do Japonska. Nyní se objevuje zájem také z Číny, Jižní Korey nebo Vietnamu.
Považujete to za úspěch moravského vinařství?
Já si myslím, že je to logické vyústění práce našich vinařů, toho, jak se naše víno prezentuje ve světě. Objevuje se na mnohých zahraničních výstavách, má tam úspěch. Moravští vinaři vyrazili i na veletrhy, díky tomu například obchodníci v Hongkongu zjistili, že tato vína mohou být pro jejich trh zajímavá.
Na jaký trh se moravským vínům naopak nedaří dostat?
Nejobtížnější je dostat se na trhy západní Evropy, už jen kvůli tomu, že to jsou staré vinařské země, které jsou velmi hrdé na svoje produkty. Dostat se na tyto trhy je těžké nejenom pro nás, ale i pro vinaře ze zbytku východní Evropy. V tomto případě jde o velké náklady na marketing těchto vín a důležitá je také jejich výsledná cena. Na ostatních trzích v zemích, kde víno teprve objevují, například v Číně, naopak prostor pro naše vína je.
K čemu mají Japonci moravské víno rádi?
Víno se hodí i k asijské kuchyni, skvělá jsou například k sushi i k jiným produktům.