Archeologové objevili na Moravě předměty z doby římského osídlení

Brno - Vzácné předměty z doby, kdy na Moravě působily římské legie, našli archeologové nedaleko Pasohlávek na Břeclavsku. Na dně zasypané studny objevili kusy brnění, spony a další kovové a hliněné předměty. Zajímavostí je, že předměty nepatřily pouze Římanům, ale Markomanům, jejichž osada sousedila s vojenským táborem desáté legie císaře Marka Aurelia.

O tom, že v blízkosti Pasohlávek sídlila osada Markomanů, se archeologové dozvěděli během přípravných prací při stavbě aquaparku a lázní. Nejcennější předměty ale naleziště vydalo až nyní. Ukázalo se, že germánské sídliště tvořily četné objekty včetně vysoce vyspělých řemeslných dílen.

Nalezené předměty podle odborníku svědčí o rozsáhlé kolaboraci Markomanů s nedalekým římským vojenským táborem. Mezi oběma národy musel probíhat čilý obchod. Římské legie zde střežily „jantarovou stezku“, po níž se dovážel jantar z Pobaltí do říše. Zároveň ale dodávaly kovy a technologie Germánům, za což nejspíš od „sousedů“ dostávaly potraviny.

„Římské předměty se v germánských dílnách přetavovaly a upravovaly podle potřeb Markomanů. Jejich osada byla na tehdejší poměry nebývale bohatá. Spolupráce s Římany vynášela,“ uvedl vedoucí archeologů Balázs Komoróczy.

Dochavaly se především kovové předměty: kus římského pancíře s reliéfem boha války, ozdobné kování římského opasku, šupinové brnění, kování římského vozu. „Nalezené předměty dokazují, že Germáni využívali římské předměty jako surovinu, kterou v podstatě recyklovali,“ vysvětlil archeolog a jako důkaz ukázal sponu k oblečení z bronzu, která módou odpovídá Markomanům, avšak technologická úroveň zpracování spíše Římanům.

Zánik kolaborantské markomanské osady je nejasný a zdejší osídlení mělo podle všeho krátké trvání. Markomani pobývali v blízkosti nynějších Pasohlávek pouze několik desítek let ve 2. století po Kristu a s odchodem Římanů zaniklo i jejich sídliště. Je velice pravděpodobné, že ostatní germánské kmeny se po odchodu římských okupantů svým kolaborujícím druhům pomstili.

Římskému osídlení oblasti je věnována expozice v zámku v Mikulově. Nově nalezené předměty budou vystaveny se vznikem archeoparku, který přiblíží období římského a germánského osídlení. Expozice bude začleněna do vznikajícího aquaparku s termálními prameny.

  • Nalezené předměty autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2057/205628.jpg
  • Markomanská spona autor: Archeologický ústav AV ČR, zdroj: Archeologický ústav AV ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2057/205627.jpg
  • Mapa římských a germánských osídlení autor: Archeologický ústav AV ČR, zdroj: Archeologický ústav AV ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2057/205623.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...