Praha – Svatováclavská koruna má mezi ostatními českými korunovačními klenoty výjimečné postavení. Dotknout se jí mohou jen vyvolení, její historie je navíc opředena řadou legend. Karel IV. ji ještě za svého života zásadním způsobem překomponoval. Jeho životní vizí byl Nebeský Jeruzalém, termín, který se objevil v biblické části přezdívané Apokalypsa. Otázkou je, zda měly teorie o konci světa opravdu vliv na změny v konstrukci královské koruny… Nezodpovězené otázky kolem Svatováclavské koruny se v úterý 2. dubna snažil odhalit reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.
Má Svatováclavská koruna spojitost s biblickou Apokalypsou?
Zastupující říšský protektor a kat českého národa Reinhard Heydrich na sebe podle některých tvrzení přivolal dávnou kletbu. Pověsti totiž tvrdí, že kdo si Svatováclavskou korunu nasadí na hlavu neprávem, do roka zemře. Heydrich o půl roku později opravdu podlehl následkům atentátu dvou československých parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. Podle závěrů mnohých historiků však Heydricha prý české korunovační klenoty příliš nezaujaly. Chtěl prý jen přesný seznam instalovaných drahokamů a zajímal se o váhu použitého zlata. Ať už je tento příběh pravdivý, či nikoliv, královská koruna je obestřena spoustou záhad. Jde zejména o její skryté poselství.
V knize České korunovační klenoty autoři Jan Boněk a Tomáš Boněk píší:
„Svatováclavská koruna, která je v souboru korunovačních klenotů Království českého výjimečná a neopakovatelná, není jen panovnickým odznakem, je symbolem země. Skrývá v sobě tajemství jedinečnosti. Její kouzlo není ve stáří, ale ani v množství použitého zlata, perel a drahokamů. Má v sobě zakletou posvátnost a tajemství. Už třeba proto, že její osud byl častokrát i naším osudem.“
Korunovační klenoty včetně Svatováclavské koruny jsou neodmyslitelně spojeny s osobností Karla IV. „Karel IV. pracoval na koruně celý život. Vlastně těsně před smrtí celou symboliku ještě jednou přepracoval a k velkému překvapení ji vlastně zredukoval, protože chtěl zvýraznit a zesílit její vyjádření,“ vysvětlil teolog Tomáš Boněk pro cyklus Stopy, fakta, tajemství. Koruna má svá privilegia a rituály, které jsou přísně dodržovány. Restaurátor Andrej Šumbera korunu i ostatní korunovační klenoty zkoumal a zpočátku ani netušil, k jakým zajímavým souvislostem dojde. Šumberu v jeho bádání zajímalo, co vedlo Karla IV. k tomu, že korunu tak zásadně překomponoval a jakou symboliku do klenotu panovník vtiskl.
Svatováclavská koruna váží 2,358 kilogramů. Obsahuje mimo jiné 96 drahokamů a jedny z největších safírů na světě. Je vytvořena z více než dvacetikarátového jeden milimetr silného zlatého plechu. Svatováclavská koruna je prvně zmíněna v bule papeže Klimenta VI. z roku 1346. Tato bula zapovídá zcizení koruny, zastavení nebo dokonce prodání, a to pod tehdy nejtěžším trestem – vyobcováním z církve.
Poselství Karla IV. je nejspíš skryté v kamenech koruny…
Zvláště unikátní jsou na Svatováclavské koruně drahé kameny. Těm někteří lidé přisuzují magickou moc. Kameny pocházejí z celého světa a všechny nesou nějaký příběh. Podle Boňka skryl Karel IV. do kamenů poselství, které vyjadřuje korunovační řád. Totiž, že představují vzácné ctnosti, které má v sobě král uskutečnit a které má nést. Barvy kamenů představují přímé vyjádření těchto ctností. Kromě zlaté se na koruně vyskytují další čtyři barvy - červená, modrá, zelená a bílá. Údajně jde o vyjádření císařské a královské moci.
… je to strach z blížícího se konce světa?
Za střed světa považoval Karel IV. hrad Karlštejn. Právě sem se pokusil přenést jednu ze svých životních vizí - Nebeský Jeruzalém. Tento termín se objevil ve Zjevení svatého Jana. Jan vidí město, které sestupuje z nebe. Toto město je založeno na drahých kamenech a má dvanáct bran. Každé tři brány jsou otočené na jednu světovou stranu. A na těchto branách jsou jména apoštolů. Zjevení svatého Jana patří mezi největší záhady. Někdo v textu hledá blížící se konec světa, proto se také této části bible někdy říká Apokalypsa, jiný zase šťastnou budoucnost lidstva. Nebeský Jeruzalém symbolicky vyjádřil Karel IV. jednak v kapli svatého Václava v Praze a jednak také v již zmíněné kapli svatého Kříže na hradě Karlštejn.
Kdoví, Karel IV. možná při novém koncipování Svatováclavské koruny věřil tomu, co se píše v samém závěru Zjevení svatého Jana o Nebeském Jeruzalému:
„Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den a nocí tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Poselství Karla IV. je mnohem hlubší, než si kdokoli z nás dovede představit. Tato pomyslná a stále nevyluštěná šifra otce vlasti bude zřejmě badatele vzrušovat i nadále…