Komiks24 strana 4 z 4

Nejméně 18 lidí z Uherskohradišťska má za předky Velkomoravany – a to ty, kteří byli v rozmezí devátého a desátého století pohřbeni v Uherském Hradišti. Výzkum odborníků z Moravského zemského muzea trval čtyři roky.

Počítačové animace dokumentují stav objektů z lidských kostí  v kutnohorské kostnici a pomůžou při jejich opravě. Restaurátoři už téměř rozebrali první z pyramid. Musí totiž zpřístupnit základy kostela, protože potřebují zpevnit.

Kosmická loď Crew Dragon je zpátky na Zemi. Po sedmidenní misi v březnu dosedla na hladinu Atlantického oceánu. Zkušební let bez posádky prokázal, že loď firmy SpaceX je schopná připojit se k Mezinárodní vesmírné stanici.

Vrchol nejvyšší hory světa Mount Everestu postupně taje. Ustupující sněhová pokrývka přitom odkrývá pohled na těla zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Havárie Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla největší jadernou katastrofou, jakou svět do té doby zažil. V posledních letech do oblasti stále častěji přijíždějí turisté, kteří tam po sobě nechávají odpadky.

Chytrá televize nebo osvětlení už patří k běžnému vybavení mnohých domácností.  V blízké budoucnosti by se mezi nezbytné chytré spotřebiče mohl zařadit i odpadkový koš. Snaží se o to britská firma, která s výrobkem prodává i své poslání – hodlá radikálně snížit množství vyhozeného jídla.

Patnáctého března 1939 obsadilo nacistické Německo oklešťené české území. Dovršila se tak zkáza, která začala podpisem mnichovské dohody v září 1938. Po dvaceti letech existence republika ztratila svou samostatnost a svobodu.

Šestnáctého dubna 1919 schválili tehdejší poslanci zákon, který sloučil střed Brna s jednadvaceti sousedními obcemi a dvěma městy. Brno se tak stalo druhým největším městem Československa. Výročí takzvaného Velkého Brna, jak se útvaru přezdívá, připomene výstava i tematické kuličky v tamním orloji.

Modely staveb z doby Karla IV. představilo lapidárium pražské Betlémské kaple. K vidění byly tvrze, kostely a domy, které se nakonec nepodařilo dokončit, nebo jsou dnes už dávno zničené. Výstavu uspořádala Stavební fakulta ČVUT.

Vědci odložili pomůcky a vzali do rukou zbraně – i to ale v rámci výzkumu. Brněnští experti věrně zrekonstruovali hroty pravěkých šípů a zkoušejí jejich účinky. Chtějí tak získat odpovědi na otázky spojené se svým zkoumáním: jaká zranění způsobovaly, jestli sloužily spíš k lovu, nebo k boji. Také pátrají po tom, zda společnost na začátku doby bronzové na jihovýchodní Moravě nebyla vyspělejší, než doteď soudili.

Světové migrační trendy přibližuje projekt On-line encyklopedie migrace. Na začátku to byla iniciativa studentů Univerzity Karlovy, v současné době jde o volně přístupnou vzdělávací platformu, do které přispívají odborníci na dané téma. Cílem projektu je propojit akademiky z různých univerzit a nabídnout na jednom místě zdroje informací o migrační problematice.

Pohledy, které mění lidské chápání vesmíru. V chilské poušti Atacama – na jednom z nejsušších míst světa – vědci zkoumají blízké hvězdy i vzdálené galaxie. V observatoři Paranal sledují vesmír třeba pomocí nejdokonalejšího optického přístroje na světě.

Desítku českých památek mapuje nový průvodce podle počítačové hry. Ten kopíruje cestu hlavního hrdiny Posázavím podle historické ságy Kingdom Come. Hra vedle průvodce inspirovala třeba také historiky a pedagogy na Masarykově univerzitě.

Maximálně snížit spotřebu energií a zbytek pokrýt třeba ze slunce nebo větru. To je princip takzvaných energeticky nulových domů. Do Prahy dorazila unikátní mobilní verze takového obydlí.

Drony ve službách Lékařů bez Hranic. Loni je humanitární pracovníci vyzkoušeli v Papui Nové Guineji. Mají sloužit k doručování vzorků a usnadňovat vyšetření pacientů. Drony se používají také pro mapování terénu při různých přírodních katastrofách.

Nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů. Zabývá se tématy, jako je cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologií za mřížemi.

Možné rozšíření léčebných účinků konopí a také jeho vliv na pacienty – to je téma nových klinických studií o využití této rostliny v medicíně, které zahajuje Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Konopí tam používají pro léčbu bolesti.

Policie se v poslední době stále častěji zabývá záběry z palubních kamer v autech. Jenom za poslední měsíc a půl zaznamenali desítky případů, kdy někdo natočil závažný přestupek. Silniční provoz je tak pod daleko větším dohledem. Pouze samotné video ovšem k potrestání viníka nestačí.

Mladá íránská sportovkyně Sadaf Chádemová chtěla pro svou rodnou zem přivézt první pohár z ženského boxu. Místo uznání a oslav ji ale čeká doma zatykač. Čtyřiadvacetiletá boxerka totiž ve francouzském Royan zápasila bez povinné pokrývky vlasů a pod dohledem mužského trenéra. To je přitom proti přísným náboženským zákonům íránského režimu. Sadaf proto zatím zůstává ve Francii.

Američtí vědci z Yaleovy univerzity oznámili senzaci – laboratorně se jim podařilo částečně oživit mozky mrtvých vepřů. Otevřeli tím novou kapitolu debaty o hranici mezi životem a smrtí, která možná není tak ostrá. Od experimentu si výzkumníci navíc slibují nové směry při hledání léků na Alzheimerovu chorobu nebo mozkovou mrtvici.

Šok, smutek a vzápětí obrovská vlna solidarity. To všechno prožili Francouzi poté, co se na střeše pařížské katedrály Notre-Dame objevily plameny, které později celou slavnou stavbu pohltily.

Íránka Sadaf Chádemová chtěla pro svou zemi přivézt první pohár ze ženského boxu. Místo velkých davů a ovací ji ale doma čeká zatykač. Čtyřiadvacetiletá boxerka totiž ve francouzském Royan nastoupila do ringu bez povinného hidžábu, který by jí zakrýval vlasy, a pod dohledem mužského trenéra. A to je proti přísným náboženským zákonům íránské teokracie. Mladá šampionka proto zatím zůstává ve Francii.

Na začátku to byla iniciativa studentů Univerzity Karlovy, v současné době jde o volně přístupnou vzdělávací platformu, do které přispívají odborníci na danou problematiku. Projekt Online encyklopedie migrace přibližuje světové migrační trendy. Cílem je propojit akademiky z různých univerzit a nabídnout na jednom místě zdroje informací o migrační problematice.

V hrobech u těl mužů z Nitranské kultury pohřbených přibližně 2000 let před naším letopočtem se našlo deset šípů s různými hroty. Nitranská kultura se datuje na začátek doby bronzové. To, jestli pravěké hroty sloužily spíš k lovu, nebo k boji, se snaží zjistit brněnští vědci. Pro svůj experiment vytvořili deset totožných odlitků.