Deník ČST strana 4 z 5

Obecní úřad v Podolí u Brna hledal sponzory, kteří by finančně přispěli na zhotovení kopie bronzové desky připomínající místo, z něhož císař Napoleon Bonaparte řídil bitvu u Slavkova. Sto padesát kilogramů vážící originál se v polovině července pokusili odcizit sběratelé barevných kovů. Odlití jeho kopie mělo obec přijít na 85 tisíc korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

František Tomášek byl pohřben do hrobky biskupů v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Mši vedli papežský legát Angelo Sodano, pražský arcibiskup Miloslav Vlk, apoštolský nuncius Giovanni Coppa, nitranský biskup Ján Chryzostom Korec a další biskupové a kanovníci. Památku zesnulého uctili premiérové národních vlád Václav Klaus a Vladimír Mečiar i bývalý prezident Václav Havel. Do Prahy přicestovali i prezidenti Polska a Rakouska Lech Walęsa a Thomas Klestil, německý spolkový kancléř Helmut Kohl, předseda maďarské vlády József Antall a další představitelé evropských států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Deset procent z potravinářských výrobků kontrolovaných v prvním pololetí roku 1992 neodpovídalo normám jakosti. Česká zemědělská a potravinářská inspekce prověřila dvacet tisíc vzorků a uložila osmnáct set pokut v celkové výši téměř jednoho milionu korun. Odhalená pochybení se týkala nejen kvality výrobků, ale například i jejich chybného označení, kdy se na trhu objevily potraviny označené jako bio produkty, ovšem bez náležitého výrobního procesu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V rámci příprav na pohřeb kardinála Františka Tomáška byla otevřena hrobka biskupů v katedrále svatého Víta. Jako poslední byl v hrobce pohřben kardinál Karel Kašpar v roce 1941. Předchůdce kardinála Tomáška – kardinál Josef Beran – zemřel v exilu a poslední odpočinek nalezl v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Napjaté vztahy uvnitř federace se v létě 1992 projevily i na atraktivitě Československa pro zahraniční turisty. Výrazný pokles zájmu o navštívení Československa, či přímo rušení zájezdů, zaznamenaly cestovní kanceláře u turistů z Itálie, Francie, Německa, Spojených států amerických, ale i Japonska. Na názory samotných turistů se ptala pražská redakce ČST.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československo v roce 1992 stále nemělo samostatnou galerii moderního umění. Už mnoho let se uvažovalo o tom, že by měla vzniknout v pražském Veletržním paláci, v budově, jež v roce 1974 kompletně vyhořela a od roku 1987 procházela zdlouhavou rekonstrukcí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kardinál Tomášek zastával v letech 1977–1991 úřad pražského arcibiskupa. V období normalizace a husákovské éry byl vedle Václava Havla dalším významným obráncem lidských práv a symbolem morálního odporu proti komunistickému režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Veksláctví, kuplířství, prostituce a další nezákonné aktivity patřily na začátku 90. let k nechvalně proslulému koloritu nočního Václavského náměstí v Praze. V létě 1992 zde vrcholila rozsáhlá bezpečnostní akce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československo před 30 lety trápilo špatné užívání hormonální antikoncepce, situace byla druhá nejhorší v Evropě. Hlavními problémy byla nedostatečná informovanost a předsudky, které měly jak ženy, tak samotní lékaři. Další nevyřešenou otázkou byla cena a případné bezplatné poskytování pilulek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká vláda projednávala ideový návrh Ústavy České republiky. Premiér Václav Klaus představil hlavní myšlenky a body, které by ústava určitě měla obsahovat. Zároveň nastínil podobu českého parlamentu, územněsprávního členění státu a pravomocí prezidenta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety se Československo připravovalo na rozdělení na dva samostatné státy. Jaké byly prognózy v ekonomice? Jaké byly výhody a nevýhody pro obě území? Studii pro Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů vypracoval její útvar makroekonomických analýz a prognóz.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Filmový festival v Karlových Varech má dnes světové renomé. Přijíždějí na něj hollywoodské hvězdy první velikosti a každoročně ho navštíví tisíce diváků nejen z Česka. Po sametové revoluci to přehlídka neměla jednoduché. Nechybělo mnoho a festival mohl mít docela jinou podobu než v současnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zvláštní posel ruského prezidenta Borise Jelcina předal prezidentu Václavu Havlovi dva zvací dopisy z roku 1968 československých komunistických představitelů adresované sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Signatáři v dopisech žádali generálního tajemníka o poskytnutí pomoci „všemi prostředky, které máte“.Na začátku týdne obdržel Václav Havel z Ruska jiné dokumenty, ze kterých vyplývá, že Brežněv z takzvaného zvacího dopisu četl na moskevské poradě 18. srpna 1968, kde se rozhodlo o intervenci do Československa. A že navrhl použít dopis ke zdůvodnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Prezident Havel oba dopisy zveřejnil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslední cestou k zachování společného státu bylo podle představitelů Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) jednání o spolkovém uspořádání. Československo mělo být podle tohoto návrhu státem s nedělenou mezinárodněprávní subjektivitou, složeným ze tří rovnoprávných a historických zemí, z Čech, Moravy se Slezskem, a ze Slovenska. Na to, jaká byla podpora HSD-SMS a dalších stran prosazujících spolkové uspořádání federace, se podíval Deník ČST.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vladimír Mečiar v projevu k Slovenské národní radě představil program nové vlády. Programovým cílem ve státoprávní oblasti bylo dosažení nového vztahu k České republice a získání mezinárodněprávní subjektivity Slovenské republiky. Stejně jako nabytí politické a ekonomické svrchovanosti. K učinění těchto korků dostala vláda, podle Mečiara, mandát v demokratických volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Interrupcí končilo v ČSFR téměř každé třetí těhotenství. Podle odborníků bylo jednou z příčin nízké používání antikoncepce, způsobené mimo jiné i nedostatečným povědomím o možné ochraně. Více v reportáži natočené ke Světovému dni populace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na vrcholném setkání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v Helsinkách, se sešlo 51 šéfů států a vlád, včetně prezidenta Václava Havla. Ve svém projevu Havel zdůraznil, že dosavadní evropské mírové pořádky se hroutí. A formuloval výzvu k upevnění nového systému, jenž by odpovídal nárokům jedenadvacátého století. Jeho následná dvoustranná jednání se světovými státníky pak provázela otázka možného rozpadu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

„Chci ubezpečit mezinárodní společenství, že otázka státoprávního uspořádání Československa bude vyřešena pokojným způsobem,“ předeslal prezident Václav Havel před odletem na summit KBSE. Ostatní státníky se chystal ujistit, že vývoj k demokracii a tržní ekonomice bude pokračovat i nadále a že budoucí stát či státy Čechů a Slováků nijak neztrácejí na důvěryhodnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dva týdny po podání demise první polistopadové federální vlády zhodnotil její funkční období bývalý premiér Marián Čalfa. V rozhovoru mimo jiné řekl, že kompetenční zákon z roku 1990 rozhodil konzistentní pohled na ekonomickou reformu a následný vznik administrativní hranice v ekonomice spustil proces rozpadu společného státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar sice ve své řeči na historickém hradě Devíně hovořil o „sjednocování namísto rozdělování“, současně však horoval za „národní, státní a emancipační zájmy“ Slovenska. Sliboval též, že nedopustí, aby „o osudových otázkách národa rozhodovala úzká skupinka politiků z jedné nebo z druhé strany“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zahraniční komentátoři se v reakci na neúspěch Václava Havla v prezidentské volbě shodovali v názoru, že se jedná o další krok k rozpadu federace. Předpovídali též, že se Havel v budoucnu stane prezidentem samostatné České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Po červnových parlamentních volbách následovala 3. července 1992 volba prezidenta, ve které však jediný kandidát, dosavadní hlava státu Václav Havel, neuspěl. Nezískal totiž dostatečný počet hlasů od slovenských poslanců Sněmovny národů, kteří již s existencí úřadu federálního prezidenta nepočítali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.