Zodpovědnost za černé skládky chce ministerstvo hodit na majitele pozemků

Nová pravidla pro černé skládky (zdroj: ČT24)

Ministerstvo životního prostředí připravuje nová pravidla pro likvidaci černých skládek. Zaplatit za ni bude muset majitel, pokud neprokáže, že ji nezaložil. Zatím musí řadu nepovolených skládek likvidovat na své náklady obce. Ty však z návrhu ministerstva nemají radost. Obávají se, že pouze vzroste administrativní zátěž, ale černých skládek se ani tak nezbaví.

V Líšnici u hřbitova vyrostla nedávno hromada odpadků. Podle místních obyvatel to není poprvé, obec už třikrát malou nelegální skládku nechala odstranit. Podobné je to i v řadě dalších případů. Na dotace mají obce nárok pouze u velkých nebo nebezpečných černých skládek, zatímco menší musí likvidovat ze svého.

V případě Líšnice věří starostka Hana Navrátilová, že bude lépe. „Našli jsme tam smlouvy, složenky, takže máme jméno osoby, které ten odpad patří,“ uvedla.

Odpadky ať uklidí vlastník pozemku, navrhuje MŽP

Podle novely zákona o odpadech, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí, by mohly obcím náklady ubýt. Zodpovědnost chce ministerstvo přenést na majitele pozemků. Kdo z nich nebude chtít smetí odstranit na své náklady, bude muse prokázat cizí zavinění. Podle Jiřího Manharta, jenž na MŽP vede odbor odpadů, by majiteli, který by se skládkou nic nedělal, hrozila exekuce.

Radnice ale z návrhu nadšené nejsou. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka jsou leckteré pozemky obecní a radnice budou jen těžko dokazovat, že skládky nevznikly jejich činností. „Navíc se bojíme, aby pod dojmem, že to je věc vlastníka pozemku, černých skládek nepřibývalo,“ shrnul Dan Jiránek výhrady.

Navíc v Kladně, kde Jiránek býval primátorem, podle mluvčí magistrátu Lenky Růžkové skládky většinou mizí i bez zvláštního zákona. Stačí vyzvat k likvidaci majitele pozemku. „Ve většině případů skládka zmizí,“ uvedla mluvčí.

Prokázat nevinu lze snadno, míní ministerstvo

Jiří Manhart je ale přesvědčen, že prokázat nevinu nebude tak obtížné. „Prokázáním může být například fotografie v určitém časovém úseku,“ nastínil. Existuje navíc příklad, který odporuje kladenským zkušenostem a ukazuje, že někdy bez podobné opory v zákoně nezmohou obce nic, i když se snaží sebevíce.

Radnice Brna-Žabovřesk se loni chtěla zbavit černé skládky  na Žabovřeských loukách. „Byly identifikovány černé skládky, věci, které tam nepatří. Úřad zahájí příslušné správní řízení s majiteli pozemků a vyzve je, aby černé skládky odstranili,“ plánoval v létě starosta Pavel Tyralík.  Výsledek byl ale nicotný. Starostův plán ztroskotal právě na tom, že vlastníci pozemků odkázali na třetí osobu. 

Cena likvidace skládek začíná od tisíců, ale rychle šplhá

Černé skládky likvidují běžné odpadové společnosti. Ceny se pohybují od 2 tisíc korun za tunu odpadu. Například úklid pneumatik stojí několik tisíc, ale náklady rostou, když je skládka větší, zasahuje pod zem nebo jsou v ní chemikálie. I Kladno, které má dobré zkušenosti s výzvami majitelům pozemků a nepovažuje černé skládky za závažný problém, ročně zaplatí za jejich likvidaci čtvrt milionu korun. Současně ale stojí miliony likvidace odpadu, který patří do sběrného dvora, ale lidé jej vyhazují do kontejnerů na sídlištích.

Kromě specializovaných firem občas uklízejí odpad i dobrovolníci. V sobotu tak začnou činit v rámci série akcí Ukliďme Česko. „Snažíme se ukázat lidem, že čisté prostředí není samo sebou. Když už se člověk účastní dobrovolného úklidu, tak si svého okolí více váží, získá k němu jiný vztah. Je to vlastně prevence černých skládek,“ poznamenala hlavní koordinátorka úklidů Kateřina Landová.

Loni se akce účastnilo 52 tisíc lidí, kteří uklidili přes 1400 tun odpadu.

Vydáno pod