Výzkumníci na newyorské univerzitě se pokoušejí do genetického řetězce kvasnic vpravit části uměle vytvořené deoxyribonukleové kyseliny. Mohlo by jim to otevřít cestu ke změnám DNA větších organismů – včetně lidí.
Obyčejné droždí slouží stejně dobře jako v kuchyni také ve vědecké laboratoři. „Dnes máme i kvasinky, které se užívají při výrobě vakcín, chemických sloučenin, léků, dokonce paliv. Takže jsou jedním z miláčků průmyslové mikrobiologie,“ říká ředitel Institutu systémové genetiky Jef Boeke.
Američtí vědci mají v úmyslu přepsat genom kvasnic od nuly. „O genomu kvasinek můžeme uvažovat jako o knize s mnoha kapitolami. Se šestnácti, abych byl přesný. Protože kvasnice mají šestnáct chromozomů. To, co děláme, je v podstatě příprava nového vydání knihy, kde provádíme zásadní revizi,“ podotkl Boeke.
Počítač přečte a zaznamená přirozenou strukturu genu kvasnice a přesně určí polohu a pořadí takzvaných nukleových bází – tedy adeninu, guaninu, cytosinu a thyminu. Pak ji podle zadání přeprogramuje a vytvoří nový model a jinou kombinaci. Například thymin – adenin – guanin nahradí trojicí thymin – adenin – adenin.
I malá změna přitom může mít velké následky. Vědci je budou zkoumat poté, co novými – laboratorními – díly šroubovice nahradí ty stávající přirozené. „Můžeme postupovat zdola nahoru spíše než začít s tím, co existuje v přírodě, a pozorovat změny. Navrhujeme celý systém od nuly a pozorujeme, jestli funguje tak, jak předpokládáme,“ uvedla výzkumnice Leslie Mitchellová.
Ambice vědců nejsou nijak malé. Bioložka June Medrofdová tvrdí, že se rostliny pomocí genových manipulací mohou například naučit rozeznávat nebezpečné látky včetně výbušnin, a nahradit tak třeba cvičené psy.
„V rostlině jsme už v podstatě zakódovali počítačovou detekční technologii. Takže pokud budeme chtít zjistit něco jako bombu na letišti, dokážeme k tomu rostlinu přimět,“ prohlásila bioložka June Medrofdová.
Experiment přináší nové možnosti, nové naděje ale i nová znepokojení. Vědci ale věří v dialog, otevřený přístup a toleranci. Zblízka sledují experiment i odborníci na bioetiku.
„Mohlo by to přinést velké pokušení i potíže. Pokud vyrobí buňku a udělají z ní buňku mateřskou a budou pozorovat, zda funguje, znamená to, že se má také dělit? Rozmnožovat? Replikovat sebe sama? Funguje tato DNA? A tohle všechno by mohlo snadno vést k vytvoření (umělého) člověka,“ podotkla bioetička Laurie Zolothová.
V newyorských laboratořích se zatím podařilo vybudovat třetinu genomu kvasnice. Zbytek informace by měl být zkompletován už do konce roku.
