Madrid - Zadlužení Španělska se podle jeho centrální banky od začátku krize před čtyřmi lety zdvojnásobilo. Hovoří se o tom, že stomiliardová pomoc od Evropské unie pouze oddaluje nevyhnutelné. Španělsko už teď ve velkém opouštějí ti, kteří na krizi doplatili jako jedni z prvních – imigranti z Jižní Ameriky.
Jihoameričtí imigranti houfně opouštějí zadlužené Španělsko
Přistěhovalci nemají ani na návrat do rodné vlasti
Imigranti přijeli do bývalé koloniální metropole žít svůj španělský sen - vydělat peníze, zajistit rodinu a triumfálně se vrátit domů. Z blahobytu na některé z nich zbyly jen mramorové chodníky, které často pomáhali opravovat. „Někteří lidi se dostali do krajně zranitelné situace. Nemají čím zaplatit bydlení, nemají co jíst, nemají jak zajistit rodinu. Nevyhnutelně touží po návratu domů,“ prohlásil ředitel nevládní organizace Rumiñahui Vladimir Paspuel.
Návrat si ale často nemohou sami dovolit. V organizaci Rumiñahui proto pomáhají ekvádorským imigrantům zaplatit cestu zpět, a to z peněz Evropské unie i španělské vlády.
V dobách iluzorního blahobytu v Madridu imigranty z Jižní Ameriky přitom vítal s otevřenou náručí i její objevitel Kryštof Kolumbus. Hodili se totiž na práci, která samotným Španělům tehdy moc nevoněla - uklízení, mytí nádobí v hospodách a hlavně stavby.
Před patnácti lety se stavělo všude. Práci dostali i tisíce ekvádorských dělníků. Pak ale udeřila krize a nejtvrději právě ve stavebnictví. Španělská vláda začala imigrantům platit za to, že odjedou ze země pod podmínkou, že se aspoň tři roky nevrátí. „Když to přišlo, neviděli jsme to rádi. Proč? Imigranti jsou dnes přebyteční, nemají práci, a proto se jich musíme zbavit,“ řekl Paspuel.
Peníze ovšem docházejí. Jen za letošní rok se vrátily domů už 4 tisíce Ekvádorců a další čekají. Za svůj krach se stydí a nechce se jim o něm mluvit. Hotel Evropa už pro ně není útulný a pomalu se jim zavírá před nosem.