Kyjev - Na Ukrajině končí politici oranžové revoluce a vrací se ten, který před pěti lety kvůli podvodům při sčítání hlasů odcházel z boje o prezidentský úřad s ostudou – Viktor Janukovyč. Devětapadesátiletý rodák z Doněcka na východě země se tak dočkal - dokázal po pěti letech porazit oba své velké soupeře z doby oranžové revoluce roku 2004. V prvním kole skončil hluboko v poli poražených Viktor Juščenko a druhé kolo znamenalo konec prezidentským ambicím i pro premiérku Juliji Tymošenkovou.
Přesto, že by před pěti lety jen málokdo věřil, že se Janukovyč kdy může vrátit, je to právě on, kdo je opět na vrcholu, a cestu zpět mu dláždili sami vůdci oranžové revoluce. Místo reforem a zásadních změn se Juščenko s Tymošenkovou rozhádali, a uplynulých pět let tak bylo na Ukrajině ve znamení nekonečných politických tahanic a obstrukcí, včetně dvou parlamentních voleb během jednoho roku. Vše nakonec ještě zhoršila globální krize. Ta poslala ukrajinskou ekonomiku, závislou na vývozu oceli a výrobků chemického průmyslu, do kolen. Jen loni poklesla o patnáct procent a ukrajinská měna hřivna ztratila polovinu své hodnoty vůči dolaru. A zklamání z vývoje v zemi dostalo zpět právě Janukovyče.
Dnes již je tudíž jasné, že zatímco za Juščenka se Ukrajina dívala hlavně k Bruselu a Washingtonu, Janukovyčova Ukrajina bude přesměrována spíše na Moskvu. Nedávno dokonce Janukovyč vystoupil jako host na sjezdu strany Jednotné Rusko Vladimira Putina. Má rezervovaný postoj k integraci Ukrajiny do euroatlantických struktur a záporně se staví zejména k možnému ukrajinskému členství v NATO.
Sám Janukovyč také tvrdí, že s Ruskem vyjedná výhodnější smlouvy o dodávkách plynu. Chce také prosadit zákon, který by na Ukrajině zrovnoprávnil ruštinu s ukrajinštinou. Sám hovoří ukrajinsky s problémy a jeho gramatické chyby jsou oblíbenou zábavou jeho kritiků.
Viktor Janukovyč má za sebou bouřlivou minulost
Narodil se v roce 1950 u Doněcku, v hornické oblasti Donbasu. Hříchy jeho mládí byly sečteny v roce 1967, kdy dostal tři roky za krádeže, už po roce ho však propustili v rámci amnestie. Za mříže putoval na dva roky znovu v roce 1970, tehdy za těžké ublížení na zdraví. Jeho odpůrci tvrdí, že má na svědomí rovněž znásilnění, záznamy o tom ale neexistují.
Živil se jako řidič nákladního vozu, později byl ale přijat do Komunistické strany Sovětského svazu. Po roce 1991 byl guvernérem Doněcké oblasti, později jej Leonid Kučma jmenoval premiérem. Janukovyč stál v čele kabinetu v letech 2002 až 2004, kdy země dosahovala příznivých makroekonomických výsledků. Do čela vlády znovu nastoupil v srpnu 2006, ale koncem následujícího roku jej v premiérském křesle vystřídala Tymošenková. Jako regionální politik získal uznání a jeho vláda se mohla pochlubit částečnými ekonomickými úspěchy. Odpůrci mu však vyčítali korupci a klanové hospodářství.
Janukovyč nedopustí zavírání dolů
Hlavní mocenská základna předsedy Strany regionů spočívá na průmyslovém a ruskojazyčném východě země. Baštou Janukovyče je především hornická oblast Donbasu, kde se teší obrovské popularitě. Je zde považován za člověka, který nedopustí zavírání dolů a s tím spojené sociální problémy. Stojí za ním nejbohatší byznysmeni a oligarchové, majitelé dolů, oceláren a chemiček. Například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov nebo ocelářský magnát Dmitrij Firtaš.
Janukovyč v předvolební kampani sliboval, že zvýší penze i přídavky na děti. Hlavním tématem jeho programu byl boj proti chudobě. Tu označil za „největšího nepřítele Ukrajiny.“
VIKTOR JANUKOVYČ
narodil se 9. července 1950 v hornickém městečku Jenakijevo v ruskojazyčné rodině. Po studiu na střední hornické škole absolvoval polytechniku v Doněcku (1981) a mezinárodní právo na Ukrajinské akademii zahraničního obchodu (2001). Pracovat začal již v 19 letech jako řidič, později jako garážmistr. Poté byl vedoucím pracovníkem v několika dopravních firmách. V roce 1996 nastoupil do oblastní administrativy Doněcké oblasti a o rok později povýšil na gubernátora. Do vysoké politiky se dostal v roce 2002, kdy jej tehdejší prezident Leonid Kučma jmenoval premiérem. Předtím stál pět let v čele Doněcké oblasti. Jako regionální politik získal tehdy uznání i ve světě a jeho vláda se mohla pochlubit částečnými úspěchy v ekonomice.
