Jak se Janukovyč prezidentem stal…

Kyjev - Na Ukrajině končí politici oranžové revoluce a vrací se ten, který před pěti lety kvůli podvodům při sčítání hlasů odcházel z boje o prezidentský úřad s ostudou – Viktor Janukovyč. Devětapadesátiletý rodák z Doněcka na východě země se tak dočkal - dokázal po pěti letech porazit oba své velké soupeře z doby oranžové revoluce roku 2004. V prvním kole skončil hluboko v poli poražených Viktor Juščenko a druhé kolo znamenalo konec prezidentským ambicím i pro premiérku Juliji Tymošenkovou.

Přesto, že by před pěti lety jen málokdo věřil, že se Janukovyč kdy může vrátit, je to právě on, kdo je opět na vrcholu, a cestu zpět mu dláždili sami vůdci oranžové revoluce. Místo reforem a zásadních změn se Juščenko s Tymošenkovou rozhádali, a uplynulých pět let tak bylo na Ukrajině ve znamení nekonečných politických tahanic a obstrukcí, včetně dvou parlamentních voleb během jednoho roku. Vše nakonec ještě zhoršila globální krize. Ta poslala ukrajinskou ekonomiku, závislou na vývozu oceli a výrobků chemického průmyslu, do kolen. Jen loni poklesla o patnáct procent a ukrajinská měna hřivna ztratila polovinu své hodnoty vůči dolaru. A zklamání z vývoje v zemi dostalo zpět právě Janukovyče. 

Dnes již je tudíž jasné, že zatímco za Juščenka se Ukrajina dívala hlavně k Bruselu a Washingtonu, Janukovyčova Ukrajina bude přesměrována spíše na Moskvu. Nedávno dokonce Janukovyč vystoupil jako host na sjezdu strany Jednotné Rusko Vladimira Putina. Má rezervovaný postoj k integraci Ukrajiny do euroatlantických struktur a záporně se staví zejména k možnému ukrajinskému členství v NATO. 

Nahrávám video

Sám Janukovyč také tvrdí, že s Ruskem vyjedná výhodnější smlouvy o dodávkách plynu. Chce také prosadit zákon, který by na Ukrajině zrovnoprávnil ruštinu s ukrajinštinou. Sám hovoří ukrajinsky s problémy a jeho gramatické chyby jsou oblíbenou zábavou jeho kritiků. 

Viktor Janukovyč má za sebou bouřlivou minulost

Narodil se v roce 1950 u Doněcku, v hornické oblasti Donbasu. Hříchy jeho mládí byly sečteny v roce 1967, kdy dostal tři roky za krádeže, už po roce ho však propustili v rámci amnestie. Za mříže putoval na dva roky znovu v roce 1970, tehdy za těžké ublížení na zdraví. Jeho odpůrci tvrdí, že má na svědomí rovněž znásilnění, záznamy o tom ale neexistují. 

Živil se jako řidič nákladního vozu, později byl ale přijat do Komunistické strany Sovětského svazu. Po roce 1991 byl guvernérem Doněcké oblasti, později jej Leonid Kučma jmenoval premiérem. Janukovyč stál v čele kabinetu v letech 2002 až 2004, kdy země dosahovala příznivých makroekonomických výsledků. Do čela vlády znovu nastoupil v srpnu 2006, ale koncem následujícího roku jej v premiérském křesle vystřídala Tymošenková. Jako regionální politik získal uznání a jeho vláda se mohla pochlubit částečnými ekonomickými úspěchy. Odpůrci mu však vyčítali korupci a klanové hospodářství. 

Janukovyč nedopustí zavírání dolů

Hlavní mocenská základna předsedy Strany regionů spočívá na průmyslovém a ruskojazyčném východě země. Baštou Janukovyče je především hornická oblast Donbasu, kde se teší obrovské popularitě. Je zde považován za člověka, který nedopustí zavírání dolů a s tím spojené sociální problémy. Stojí za ním nejbohatší byznysmeni a oligarchové, majitelé dolů, oceláren a chemiček. Například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov nebo ocelářský magnát Dmitrij Firtaš. 

Janukovyč v předvolební kampani sliboval, že zvýší penze i přídavky na děti. Hlavním tématem jeho programu byl boj proti chudobě. Tu označil za „největšího nepřítele Ukrajiny.“

VIKTOR JANUKOVYČ

narodil se 9. července 1950 v hornickém městečku Jenakijevo v ruskojazyčné rodině. Po studiu na střední hornické škole absolvoval polytechniku v Doněcku (1981) a mezinárodní právo na Ukrajinské akademii zahraničního obchodu (2001). Pracovat začal již v 19 letech jako řidič, později jako garážmistr. Poté byl vedoucím pracovníkem v několika dopravních firmách. V roce 1996 nastoupil do oblastní administrativy Doněcké oblasti a o rok později povýšil na gubernátora. Do vysoké politiky se dostal v roce 2002, kdy jej tehdejší prezident Leonid Kučma jmenoval premiérem. Předtím stál pět let v čele Doněcké oblasti. Jako regionální politik získal tehdy uznání i ve světě a jeho vláda se mohla pochlubit částečnými úspěchy v ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála AfD, v Berlíně zvítězila Levice

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v německém hlavním městě Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje vůdce Vladimira Putina. Předběžné výsledky, které v pondělí brzy ráno zveřejnila ruská volební komise, ukázaly, že Jednotné Rusko dominuje s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Meklenbursku vítězí AfD, odhady naznačují debakl CDU. V Berlíně vyhrála Levice

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Podle prognóz dostala zhruba 35,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský útok na NATO může přijít v řádu měsíců, varoval Koudelka

Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten v rozhovoru řekl, že možný ruský útok včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.
před 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla rafinerii v moskevském regionu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že Ukrajina v moskevském regionu zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením tamního ropného průmyslu. Předtím starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na metropoli. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC šlo o největší ohlášený ukrajinský útok na Moskvu. Gubernátor Andrej Vorobjov tvrdí, že v Moskevské oblasti si údery vyžádaly tři mrtvé. Rusko naopak udeřilo na Ukrajinu, při útocích zemřelo několik lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel chce v OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují, sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

KLDR vypálila další neznámý projektil, Tokio protestuje

Severní Korea v neděli z východního pobřeží odpálila další neidentifikovaný projektil, napsala agentura Jonhap. Stalo se tak nedlouho poté, co jihokorejská armáda oznámila první výstřel, pravděpodobně balistické střely. Tuto informaci později potvrdila i kancelář japonské premiérky Sanae Takaičiové na síti X. Ve stanovisku rovněž stojí, že šlo o balistickou střelu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.