Já papežem? Raději někoho lepšího, doporučuje kanadský kardinál

Ottawa/Vatikán – Jeden ze žhavých kandidátů na papeže doporučil volícím kardinálům, aby do čela katolické církve raději vybrali někoho lepšího. Kanadský kardinál Marc Ouellet už dříve prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla „noční můra“. V rozhovoru, který poskytl v pondělí, 68letý Ouellet uvedl, že by nebylo překvapením, kdyby nový papež vzešel z mimoevropské země, když církvi tak dlouho vládli pontifikové z evropského kontinentu. Ve Vatikánu dnes druhým dnem pokračovala generální kongregace kardinálů.

Své šance být zvolen papežem Ouellet zlehčuje: „Musím na to být připravený, i když si myslím, že jiní by to zvládli lépe.“ V rozhovoru také vyslovil názor, že by církev měla více využívat sociálních médií. On sám prý neměl moc času, ale ví, že by měl začít používat sociální síť Twitter. Například bývalý papež Benedikt XVI., který abdikoval 1. března, začal za velkého zájmu věřících „tweetovat“ v prosinci loňského roku.

Kardinál Ouellet pracuje ve Vatikánu a od roku 2010 zaujímá vlivný post prefekta Kongregace pro biskupy, která papežovi doporučuje biskupy ke jmenování. Od stejného data je předsedou Papežské komise pro Latinskou Ameriku a předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kardinálem je od roku 2003.

V roce 2007 zveřejnila média Ouelletův jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti; jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů. V Québeku ale vyvolal vlnu pohoršení, když v roce 2010 jinými slovy zopakoval církevní pozici, že potrat je nepřípustný i v případě znásilnění.

Římskokatolická církev je přechodně bez papeže od minulého čtvrtka, kdy se úřadu dobrovolně vzdal 85letý Benedikt XVI. Vatikán usiluje o to, aby byl nový papež zvolen do Velikonoc. Právo zúčastnit se konkláve mají všichni kardinálové mladší 80 let. Mezi 115 voliteli je i 69letý pražský arcibiskup Dominik Duka.

S oznámením konkláve se čeká na příjezd posledních pěti kardinálů, Sixtinská kaple byla uzavřena pro veřejnost

Ve Vatikánu dnes druhým dnem pokračovala generální kongregace kardinálů, která v době bez úřadujícího papeže řídí katolickou církev. Zatím není jasné, kolik generálních kongregací se uskuteční do konkláve. Kardinálové na nich projednávají mimo jiné témata, jako jsou evangelizace, úloha kurie, kauza Vatileaks a skandály kolem sexuálního zneužívání.

Vatikán čeká na příjezd pěti zbývajících kardinálů pro konkláve. Teprve až se dostaví, bude moci Vatikán oznámit termín svolání tohoto orgánu, prohlásil po dnešním zasedání vatikánský mluvčí Federico Lombardi. Potvrdil, že v Římě je už 110 z 115 předpokládaných účastníků konkláve. Církevní hodnostáři ale se svoláním konkláve nespěchají, neboť chtějí mít více času na přípravu výběru nové hlavy římskokatolické církve. Další generální kongregace se uskuteční ve středu, kdy už by mohlo být oznámeno datum zahájení konkláve v Sixtinské kapli. Zatím nejviditelnějším signálem, že se volba papeže blíží, je uzavření Sixtinské kaple pro veřejnost, aby prostor mohl být připraven na konkláve.

Podle agentury AP se dnes kardinálové zajímali o informace týkající se řízení vatikánské byrokracie, na kterou vrhá stín podezření z korupce. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka v rozhovoru pro deník Il Messaggero popřel, že by mezi hlavními tématy generální kongregace byla aféra Vatileaks týkající se vynášení tajných dokumentů z Vatikánu médiím. „Nemyslím si, že Vatileaks je na vrcholu seznamu. Domnívám se, že velkým, hlavním problémem je to, že lidi opouští víra,“ dodal Duka.

Právo zúčastnit se konkláve mají všichni kardinálové mladší 80 let. Mezi 115 voliteli je i 69letý Duka. Druhý český kardinál, bezmála 81letý Vlk, se účastní jen jednání kongregace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 12 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.