Čína: Protijaponské bouře se uklidnily, Panetta hovořil o plánech USA

Peking - Americké plány v asijsko-tichomořské oblasti, včetně chystaného umístění nového radarového systému v Japonsku, nejsou pokusem omezovat nebo ohrožovat Čínu. V projevu ve vojenské akademii v Pekingu to zdůraznil americký ministr obrany Leon Panetta s tím, že plány jsou přímo spojeny s potenciálním nebezpečím, jež představuje Severní Korea. Protijaponské protesty v Číně kvůli sporným ostrovům se meztiím uklidnily.

Nové plány Pentagonu zahrnují posílení amerických sil, loďstva i raketových obranných systémů v regionu. V Pekingu vzbudily obavy, že zvýší napětí nebo vyvolají konflikt s Čínou. K napětí ve vzájemných vztazích přispívá především podpora Spojených států Tchaj-wanu, který Čína prohlašuje za svou vzbouřeneckou provincii. Peking navíc neustále hrozí použitím síly, pokud by ostrov vyhlásil formální nezávislost. V posledních týdnech napětí v oblasti vyvolávají také teritoriální spory mezi Čínou a dalšími zeměmi regionu, přičemž neshody s Japonskem vyústily v násilné demonstrace. Peking se obává, že by USA mohly ve sporu stát za Japonskem.

Panetta připustil, že zlepšení vztahů a budování důvěry nějakou dobu potrvá. Obě země si ale musejí vzájemně důvěřovat a snažit se více spolupracovat a komunikovat. Podle Panetty je čas, aby se přestaly soustřeďovat na oblasti neshod a podezřívání a naopak se zaměřily na potenciál oblastí, kde mohou spolupracovat. Argumentoval tím, že zvýšená americká přítomnost v regionu zahrnuje snahu budovat silnější vztahy s Pekingem. Podle Panetty by bezpečnost a prosperita USA měly být spojeny s Asií víc než s jinými místy na světě, ale asijský region je také ohrožený terorismem, šířením jaderných zbraní, pirátstvím i přírodními katastrofami.

Panetta se v Pekingu setkal také s čínským viceprezidentem a předpokládaným příštím vůdcem země Si Ťin-pchingem, který se v sobotu poprvé po dvou týdnech ukázal na veřejnosti. Událost sledovaly mezinárodní sdělovací prostředky se zvýšeným zájmem kvůli tomu, že Si od začátku září z nepříliš vyjasněných důvodů rušil všechny mezistátní schůzky. Devětapadesátiletý Si, o kterém se mluví jako o budoucím čínském prezidentovi, údajně trpěl bolestmi zad. Na čínském internetu se ale rozmnožily spekulace o tom, že jeho zdravotní stav je horší.

Situace v Číně se po protijaponských protestech vrací k normálu

Po několikadenních protijaponských protestech se v Číně začala vracet situace k normálu. Vzájemné vztahy dvou největších asijských ekonomik ale zůstávají na nejnižším bodě za posledních několik desetiletí. Napětí zůstává citelné i na moři, kde se japonské a čínské lodě navzájem sledují a přesouvají se na strategicky důležitá místa kolem sporných ostrovů, kterým Japonsko říká Senkaku a Čína Ťiao-jü.

V úterý se nepokoje přelily i před americké velvyslanectví. Protestující lidé napadli v Pekingu vozidlo amerického velvyslance Garyho Lockeho a lehce je poškodili. Diplomatovi se nic nestalo, ale americká strana tlumočila čínskému ministerstvu zahraničí znepokojení nad incidentem. Spojené státy jsou blízkým spojencem Japonska, ale v tomto územním sporu se snaží zůstávat nestranné.

Nahrávám video

Nepokoje se v uplynulých dnech místy zvrhly v násilí, rabování či zapalování automobilů. Úklidové čety v Pekingu dnes vyrazily do ulic s tlakovými vodními hadicemi, aby zbavili vozovky a chodníky zbytků po barevných bombách, které protestující házeli na japonské velvyslanectví o den dříve. Odstraněny byly silniční zátarasy, což umožnilo obnovit normální provoz kolem ambasády, kterou nadále střeží čínská policie. Japonské obchody, restaurace a továrny v Číně, které zůstávaly zavřené, aby unikly hněvu demonstrantů, obnovily provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.