Oslo – V Norsku dnes začal proces s Andersem Breivikem, který loni 22. července zabil 77 lidí. Za to mu hrozí až 21 let vězení. Na úvod procesu Breivik prohlásil, že soud neuznává: „Neuznávám norský soud. Máte mandát od politických stran, které podporují multikulturalismus.“ K činům se přiznal, ovšem odmítl za ně odpovědnost, prý jednal v sebeobraně. Nejprve Breivik emoce u soudu neprojevoval, rozbrečel se ovšem, když prokuratura pustila jeho protimuslimské propagandistické video.
Muž, který loni zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí, dnes stanul před soudem. Proces začal čtením obžaloby, jmen obětí a okolností Breivikova jednání. Ten na úvod procesu napadl soud větou, že ho neuznává. Slovně napadl také osobu soudkyně Wench Elizabeth Arntzenové, formálně ale námitku proti soudkyni nevznesl.
Breivik v soudní síni poté, co mu sundali pouta, pozvedl pravici, ruku měl zaťatou v pěst. Podle 1500stránkového manifestu, který atentátník před útoky rozeslal na asi tisícovku mailových adres, tento pozdrav reprezentuje „sílu, čest a vzdor marxistickým tyranům v Evropě“.
Breivikův pozdrav
Podle historika Nikolaie Brandala si Breivik takzvaným „templářským pozdravem“ chce vytvořit vlastní obchodní značku. Brandal je přesvědčen, že si Breivik pozdrav dlouho a pečlivě promýšlel. „Psal o tom i ve svém manifestu. Je to prý válečný pozdrav templářských rytířů. Ideálně se má provádět v bílé rukavici,“ říká historik. Má symbolizovat čistotu, povinnost, příbuzenství a mučednictví. Neměl by se zaměňovat s nacistickým či římským pozdravem, při kterém je dlaň otevřená. Stejný pozdrav předvedl Breivik již při jedné ze schůzek s advokáty ve vězení 6. února.
Třiatřicetiletý Breivik se dnes k vraždění přiznal, u soudu řekl: „Přiznávám se k těmto činům, ale vinu odmítám.“ Dodal, že prý jednal v sebeobraně. Už dříve prohlásil, že útoky spáchal ve jménu boje proti multikulturalismu norské společnosti. Breivik rovněž před soudem potvrdil svou identitu a datum narození. Odmítl ale, že je nezaměstnaný, prohlásil, že je spisovatel a že pracuje ve vězení. „Není mi jasné, jak chce obhájit své činy jako sebeobranu, nemá to žádnou oporu v realitě. Přitom bude muset nějak vystavět právní argumentaci,“ soudí profesor práva na univerzitě v Oslu Jo Stigen.
Státní zástupkyně Inga Bejerová Enghová přečetla žalobu, vyjmenovala přitom všechny oběti a detailně popsala, jak zemřely nebo byly zraněny.
Inga Bejerová Enghová, státní žalobkyně:
„Prokuratura Oslo žaluje Anderse Breivika na základě ustanovení trestního řádu v souladu se zákonem o duševním zdraví, podle příslušných ustanovení trestního zákoníku z mnohonásobné vraždy, teroristických činů, dále podle dalších ustanovení trestního zákoníku, který hovoří o závažném porušení veřejného pořádku a zastrašování obyvatelstva.“
Zatímco žalobkyně četla podrobný popis, jak lidé po řádění Breivika umírali, ten nehnul ani brvou. V sále se ale rozplakali někteří přítomní. Jedna dívka později i zkolabovala. Samotný obžalovaný na sobě nenechával znát žádné emoce až do chvíle, kdy prokuratura pustila soudu Breivikovo propagandistické video namířené proti muslimům, v tu chvíli mu totiž vyhrkly slzy. „Nereagoval, když hodinu a půl popisovali hrůzy, které spáchal, ale brečel, když pustili jeho film. Vypovídá to o jeho osobnosti. Cítí lítost, ale jen sám k sobě, ne k obětem,“ okomentovala to právnička obětí Mette Yvonne Larsenová.
Vyšetřovatelům Breivik tvrdil, že je velitel odporu v ultrapravicové militantní skupině vytvořené po vzoru templářských rytířů. Jenže policie existenci takové skupiny popírá, prý Breivik jednal sám. „Podle našeho názoru taková síť neexistuje,“ řekl dnes prokurátor Svein Holden.
Soud bude rozhodovat především o tom, zda je Breivik příčetný, a zda může být tedy odsouzen. Závěrečný verdikt by měl rozhodnout o tom, zda atentátník skončí v psychiatrické léčebně nebo za mřížemi. Za útok mu hrozí 21 let vězení - s možností prodlužování trestu až do konce života - nebo doživotní internace na psychiatrii. „Hlavní otázkou tohoto procesu je, zda je psychicky zdravý, nebo nemocný. Jeho chování u soudu bude pro toto rozhodnutí jistě důležité,“ říká mluvčí soudu v Oslu Ina Stroemstadová. Soud totiž dostal od dvou týmů psychiatrů na stůl dva protikladné posudky.
Breivik je podle svých slov ve válce
Státní zástupkyně na brífinku po prvním dnu procesu uvedla, že se soud rozhodl ukázat Breivikovo video, z něhož vyplývá, jaký je obžalovaný ve skutečnosti člověk. Dodala, že většina postižených si nechala přehrát záznam útoků. K Breivikově chování u soudu se nechtěla vyjádřit. Obhájce obžalovaného Geir Lippestad uvedl, že Breivik chce být postaven před válečný soud, protože je podle svých slov ve válce - tento soud podle Breivika není místem k řešení jeho činů. Podle Lippestada je obžalovanému jedno, zda bude, či nebude shledán příčetným. Výsledek procesu pro něj prý není důležitý. Lippestad ale odmítl zveřejnit informace ze svých soukromých rozhovorů s Breivikem.
Anders Behring Breivik:
„Neuznávám norský soud. Máte mandát od politických stran, které podporují multikulturalismus.“
„Přiznávám se k činu, ale nejsem vinen – prohlašuji, že jsem jednal v sebeobraně.“
Lippestad vysvětlil dnešní Breivikovo pohnutí vlastním propagandistickým videem tím, že Breivik považuje skutky, které spáchal, za strašlivé, ale také nezbytné pro válku v Evropě. Cítí se prý být povolán k podílu na záchraně Evropy a tvrdí, že je ve válce proti multikulturalismu a islamizaci. Podle obhájců se na proces těšil. Pozornost celého světa si užívá, podle kritiků se tak ale dává prostor jeho propagandě.
Höschl: Kdo se chová patologicky, nemusí ještě být v medicínském slova smyslu nemocen
Jak v rozhovoru pro ČT uvedl psychiatr Cyril Höschl, pro lidi typu Breivika neexistuje psychiatrický chlíveček, protože hranice v šedé zóně mezi povahou, fanatismem, sektářstvím, umanutostí všeho druhu a duševní chorobou se posouvá směrem ke kriminálním a trestným činům, přičemž by se podle Höschla měla posouvat spíše k medicínskému ohraničení duševních chorob typu Alzheimerovy demence, schizofrenie nebo bipolární poruchy. Všechno, co souvisí se sociální patologií, by se mělo řešit na úrovni sociálních opatření včetně trestního postihu, soudí Höschl, který by podle svých slov Breivika „nepsychiatrizoval“. „To, že se někdo chová patologicky, neznamená, že je ve vlastním medicínském slova smyslu nemocen. Ta patologie může být sociální,“ uzavřel Höschl.
V úterý bude soud pokračovat Breivikovou výpovědí. Proces by měl trvat asi deset týdnů a vyjde v přepočtu na 290 milonů korun.
Jak bude pokračovat soud s Breivikem?
- 17. - 23. dubna: Výpověď Breivika
- 24. dubna - 30. dubna: Výpovědi svědků bombových atentátů v Oslu a soudních expertů o obětech výbuchů
- 3. května - 1. června: Výpovědi svědků útoků na ostrově Utöya, výpovědi soudních expertů o obětech z ostrova Utöya
- 4. června: Popis zadržení Breivika
- 7. - 15. června: Obhajoba přednese své důkazy a předvede své svědky
- 18. - 20. června: Vyjádření soudních psychiatrů
- 21. - 22. června: Závěrečná vystoupení
- Rozsudek se očekává do 20. července
Do Osla dorazilo nevídané množství novinářů. Proces sledují na dvě stovky médií z celého světa. Na sociálních sítích za to ale čelí i kritice: chladnokrevný vrah si podle řady lidí takovou mediální pozornost nezaslouží. Podle průzkumů má většina norské veřejnosti už zpráv o Breivikovi dost.
Po Breivikově útoku zpřísnila kontrolu některých webových stránek i česká policie
Breivikův masakr vyvolal všeobecné obavy z extremismu a terorismu. Česká policie proto zpřísnila kontroly vytipovaných internetových portálů, které by mohly pravičácké myšlenky podporovat – nejen tuzemských, ale i těch, které jsou zaregistrované v zahraničí. Krátce po norské tragédii se na českých webech začaly objevovat příspěvky od extremistů, které Breivikův čin schvalovaly – byť nešlo přímo o masový projev sympatií. Takové skupiny se objevily nejen v Česku ale v celé Evropě. V Estonsku se například extremisté rozhodli Brevikův čin napodobit. Jeden držel rukojmí na ministerstvu obrany, po zásahu policie se zastřelil. Druhý vyhrožoval bombovým útokem. Skončil ve vězení.
V Česku se Breivikovým útokem inspiroval třeba polský student Dariusz Sieczkowski, který na internetu vyhrožoval smrtí děkanovi i pedagogům FF MU v Brně. Před třemi týdny rozbili policisté vedení českých odnoží neonacistických organizací, které měly plánovat teroristické útoky. Kontrarozvědka i kriminalisté připouštějí, že se začínají extrémisté radikalizovat - teroristický útok, který vloni zažilo Norsko, ale podle nich Česku nehrozí.
„K větší aktivitě vybízí levicové extremisty politická, ekonomická a sociální situace, která potom vyúsťuje v nespokojenost a frustraci lidí,“ uvedl mluvčí BIS Jan Šubrt. „V České republice je to zejména záležitost ekonomického vývoje a dá se předpokládat, že tyto hlasy mohou v budoucnosti sílit,“ dodává expert na terorismus Marian Brzybohatý.
Anders Breivik loni nejprve v Oslu odpálil nálož v autě ve vládní čtvrti, zemřelo tady osm lidí. Pak se přesunul oblečený do policejní uniformy na ostrov Utöya, kde se konal tábor mladých socialistů. Tam postřílel 69 lidí.
