Do Prahy přijela Tina Packerová, světoznámá osobnost shakespearovského divadla. Navštívila jsem 21. září zahájení jejího turné - Part 1, The Warrior Woman, from Violence to Negotiation a mohla tak nahlédnout pozoruhodné energické ženě pod tvůrčí pokličku. První díl cyklu Women of Will, The Complete Journey v pražském Divadle Kolowrat byl evropskou premiérou nového projektu. Divadelní půda plná Shakespeara shromáždila především diváky ze zahraničí a několik oddaných tuzemských obdivovatelů tohoto klasika. Inscenaci režíroval Eric Tucker.
„Tina Packer je jedna z nejvýznamnějších světových znalkyň Shakespearova díla, zakládající umělecká ředitelka americké Shakespeare & Company a někdejší významná členka britského souboru Royal Shakespeare Company,“ uvedl Guy Roberts, umělecký ředitel Prague Shakespeare Festival. Diváky první části osobně přivítal už při příchodu do podkroví, rozděleného na dvě poloviny. Nechala jsem si poradit, kam nejlépe usednout. Guy česky doporučil tu stranu, z níž je vidět na projekci s titulky. Škoda, že na premiéru je překladatel Martin Hilský nestačil ještě ke všem vstupům připravit.
„Je to velmi vzrušující chvíle, protože v tomto okamžiku začíná naše spolupráce s Národním divadlem,“ zmínil moderátor večera i následné diskuse s tvůrci, kterou přes dvě hodiny dlouhé představení vrcholilo. Tině Packerové sekunduje šaramantní Nigel Gore, zkušený shakespearovský herec a recitátor. Scénář večera střídá dialogické výstupy postav z her Williama Shakespeara s bezprostředními komentáři Tiny i Nigela. Seminárnímu pojetí slouží také světla, střídáním nasvícené hrací plochy vprostřed s osvětlením celého sálu. Reflektory, místy oslňující hlediště, občas brání čtení českých titulků na projekčním plátně.
Kateřina tančí ploužák s Petruchiem, evergreen naladí koketerii, oba jsou v civilu a v černém. Během scény dochází k hádce, pracují zhuštěné emoce, jejich koncentrát rychle účinkuje. Muž poutá ženu páskem, vodí ji jako zvíře na obojku. Obdivuji lehkost, s jakou se Tina Packerová dokáže převtělit do cizí figury, a také to, že k tomu téměř nic, kromě svého širokého hlasového a výrazového fondu, nepotřebuje. K funkčním dekoracím kusu patří jen dva velké kufry a několik dřevěných stojanů s kordem, dámskými šaty a parukami.
Počáteční díl seriálu se zabývá Shakespearovými ranými pracemi (historickými i komediálními), jeho vstupem mezi herce a dramatiky a rolí, jakou divadlo zaujímalo v alžbětinské době. Tina Packerová spojuje tradiční a současný kontext a prozaicky se obrací k ženám jednadvacátého století. Veškeré připravené situace přesně zapadají do volněji strukturovaných rozprav herců, jež vedou mezi sebou i s diváky. Oslovený, třikrát ženatý cizinec, sdílí svou zkušenost s předchozími manželskými svazky. Tina hbitě cílí své otázky k požadovanému východisku.
Herci střídavě hrají pro obě divácké strany, dynamika se jejich mluveným i fyzickým projevem záživně proměňuje, stejně jako vzdálenosti mezi nimi. Řada dialogů je vedena na dálku, o to větší intimita vypukne ve chvíli, kdy se Nigel Tiny dotkne. K nejvíce důvěrným sblížením dochází, když ji objímá zezadu a ona se v jeho náruči svádivě houpe. Empatie Nigela a temperament Tiny stírají měřítko věku, jako žena a muž fungují napříč generacemi. Vzpomínám na scénická čtení Lyry Pragensis s Táňou Fischerovou a Borisem Rösnerem v Mostu přes navždy, v době, kdy ztvárňovali Leslie Parrishovou a Richarda Davida Bacha. U nich to bylo stejné - soulad i napětí, ale v opačném gardu: Leslie-citlivka, Richard-živel.
Blond paruka na pár minut promění ženu, černá zase muže. Skok stoletími, žena sedí hrdě v křesle, muž je zahnán do kouta, ke schodům. Expresivní dialog končí současností bez paruk a osvěžením minerální vodou. Herec bere lesklou korunu panovníka, usadí diváka na trůn a korunuje ho. Herečka přichází s mečem, divák se vymění s hercem, sledujeme monolog příchozí i krále. „Jen aby Francie neporazila Anglii… Jsem bohem povolaná na téhle zemi dělat zázraky,“ říká Johanka z Arku. „Je odsouzena k smrti upálením,“ kontruje York. Gradace, bubny, světlo, komentář. Tina Packerová se otře modrým ručníkem, hrané se v mžiku prolne s osobním.
Ženské strategie řeší Markéta, v této ukázce předvede Tina pestrou škálu barev svého hlasu. Červené šaty navlékne jednoduše jako plášť. Stává se ihned jinou ženou a ptá se, kdo z nás někdy využil svých předností k dosažení záměru. Richard Grey s Lady Greyovou, král Eduard… Milovat krále znamená stát se královnou? Sugestivnímu hlasu hlavní hrdinky nasloucháme i ze záznamu. Titus podřízne tu, pro niž oslepl pláčem (krásně řečeno), seance končí v tureckém sedu. Romeo s Julií. „Tvé mlčení je pro mě požehnáním,“ říká Romeo-Nigel v této neformální podobě prvně před půl rokem v New Yorku a teď v Praze. To be or not to be continued…
Projekt Women of Will má celkem pět částí, všechny se odehrají v pražském Divadle Kolowrat:
- Part 2, The Sexual Merges with the Spiritual: New Knowledge – 27. a 28. září
- Part 3, Living Underground or Dying to Tell the Truth – 5. a 6. října
- Part 4, Chaos is Come Again, the Lion Eats the Wolf – 11. a 12. října
- Part 5, The Maiden Phoenix, the Daughter Redeems the Father – 19. a 20. října
