Zpřesněné údaje statistického úřadu přinesly pozitivní zprávu o české ekonomice. Ve třetím čtvrtletí loňského roku pokračovala v meziročním růstu, a to o 4,7 procenta. Poslední odhad statistiků uváděl tempo pomalejší o 0,2 procentního bodu.
Statistici odhad zpřesnili kvůli novým údajům za sektor vládních institucí, zejména daní z produktů. Poslední odhad statistiků z konce listopadu uváděl pomalejší růst HDP, a to 4,5 procenta.
Třetí čtvrtletí tak překonalo i druhé s růstem 4,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí pak ekonomika stoupla o 0,7 procenta. „Česká republika i ve třetím čtvrtletí loňského roku zůstala regionálním premiantem,“ uvedl ekonom Komerční banky David Kocourek. Dobrá ekonomická kondice se podle něj promítá i do hospodaření podniků. „Jejich ziskovost roste, stejně jako míra investice. Profitují z toho i domácnosti,“ dodal.
Za celý rok 2015 se tak lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče dočkat růstu HDP až 4,5 procenta. V letošním roce se pak ale zpomalí tempo růstu HDP na dvě až 2,5 procenta. „Na rozdíl od roku 2015 již totiž česká ekonomika nebude tažena dočerpáváním finančních prostředků z fondů EU,“ uvedl.
Zásluha vlády? Politici se neshodnou
Zda k vysokému hospodářskému růstu přispěla i vládní politika, se politici neshodnou. Dělicí čára je zřejmá. Ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že vláda nedokáže růst v měřítku jednoho roku ovlivnit, ta současná navíc podle něj situaci spíše komplikuje.
„Za ekonomický růst je potřeba poděkovat tomu, kdo ho tvoří, to znamená soukromému sektoru, našim podnikatelům, investorům, ale i domácnostem. To je gró ekonomického růstu a tam má vláda pramalý vliv cokoli s tím dělat,“ řekl Jan Skopeček v Událostech, komentářích.
Ekonomický expert největší vládní strany ČSSD Václav Franče je naopak přesvědčen, že vliv vlády na vysoký růst je výrazný. Pomohlo k němu podle Franče i snížení DPH a zvyšování minimální mzdy. Důležité podle něj také bylo, jak se stát postavil k čerpání evropských fondů. „Zhruba jednoprocentním bodem podpořila růst tím, že se snaží co nejrychlejším tempem dočerpat evropské fondy,“ upozornil.
Hodně se utrácí, analytik ale varuje, že domácnosti nespoří a neinvestují
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory je 4,7 procenta úchvatné číslo, které vysvětlují další indikátory. Vzrostla ziskovost podniků na 50,2 procenta a rostla reálná spotřeba domácností na obyvatele o 3,7 procenta. „Domácnosti více utrácely, méně spořily a méně investovaly. Prostě si povolily opasky a příjmy projedly. To je v rámci těch dobrých zpráv o růstu velmi špatná zpráva, protože když se nespoří a neinvestuje, nevytváří se ani prostor pro dlouhodobý růst. Česká ekonomika takhle rychle poroste jen chviličku,“ uvedl Pikora.
Souvisí s tím podle něj ještě jeden problém. Nízké úspory totiž značí, že si domácnosti nedokáží uspořit na důchod. „Problém dlouhodobě nedosažitelného hospodářského růstu se zacyklí,“ doplnil.
V maloobchodě vykazuje nejvyšší tempo růstu internetový prodej
Tržby v českém maloobchodě v listopadu zrychlily meziroční růst na 6,8 procenta, a to bez započítání automobilového průmyslu. V říjnu se tržby zvedly o 5,6 procenta. Lepší prodeje se dotkly obchodníků ve všech hlavních skupinách prodeje. Opět se velmi dařilo internetovým obchodům. Meziměsíčně po očištění o sezonní vlivy reálně klesly o 0,4 procenta.
Podle analytiků čísla ukazují, že spotřebitelé před vánočními svátky nešetřili a spotřeba domácností zůstává jedním z hlavních pilířů ekonomického růstu. „Obchodníci mohou být s letošním listopadem vesměs spokojeni. Domácnosti zůstaly při chuti k utrácení, přičemž jim do karet hrály jak stagnující cenová hladina, tak stoupající příjmy,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
Za prodej pohonných hmot utržili obchodníci ve srovnání s loňským listopadem o 12 procent více, za prodej nepotravinářského zboží o 8,6 procenta více a tržby za prodej potravin se zvýšily o 2,9 procenta. „Dlouhodobě nejvyšší tempa růstu tržeb vykazoval prodej zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby,“ uvedl ČSÚ.
V listopadu rostl internetový prodej meziročně o 19,9 procenta. „I pro rok 2016 očekáváme trend zhruba stejný, dá se očekávat dvacetiprocentní nárůst, především proto, že kromě standardních komodit, které se prodávají na internetu, se začínají prodávat i méně standardní komodity jako potraviny,“ uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Obchodníci utržili více peněz například za počítačová a komunikační zařízení, sportovní potřeby, farmaceutické a kosmetické zboží, potřeby pro domácnost nebo oděvy a obuv. „Tržby v prodejnách s potravinami se také zvýšily, i když nižším tempem než v prodejnách se spotřebním zbožím,“ uvedli statistici.
