Praha - Jsem realista, označil sám sebe předseda České biskupské konference Jan Graubner v souvislosti s diskusí o reformním zákoně, který upravuje podmínky například pro interrupce nebo umělé oplodnění. „Je mi jasné, že společnosti nemůžeme vnucovat náš názor. Jde nám o to, aby se nezhoršil stav oproti dnešní praxi,“ uvedl po setkání s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem. Ministr s ním mluvil o obavách křesťanské veřejnosti, týkajících se právě reformních záměrů, a podle arcibiskupa našli společnou řeč. Méně společných řečí ale Julínek vede s KDU-ČSL, která mezi politiky patří k největším kritikům této části reforem.
Lidovci by chtěli údajně podmínky provádění potratů naopak ještě více zpřísnit, ne liberalizovat, jaká je tendence Julínkových zákonů. Lidovecký zdravotnický expert Jiří Carbol chce zřejmě prosadit, aby pro provedení interrupce bylo nutné také vyjádření nastávajícího otce a v případě, že je dívce méně než 18 let, i souhlas rodičů. Ten v současné době od 16 roku věku není třeba. Carbol by byl i pro zkrácení lhůt, do nichž by mohli lékaři těhotenství ukončit.
Předseda lidoveckého klubu Pavel Severa ale uvedl, že Carbolovy návrhy nezná a netuší, zda se jedná o nápad jen jeho, nebo i zdravotnické komise KDU-ČSL. Také Julínek tvrdí, že ho Carbol s žádnými záměry a požadavky neseznámil. Křesťanské demokraty kritizuje za to, že za ním s nápady nepřišli během přípravy věcného záměru zákona, ale mluví o nich až nyní, kdy všech sedm reforem „posvětila“ vláda.
Podle odborné gynekologické veřejnosti znamená lidovecký návrh na zpřísnění návrat o desítky let zpět. Označují ho za tmářství a doufají, že nemá šanci, aby byl někdy realizován. Vzhledem k tomu, že se k němu odmítavě staví opozice i koaliční partneři, šanci zřejmě nemá příliš velkou.
O zákonu a kriticích
Zákon o specifických zdravotních podmínkách, který má nahradit normu starou více než dvacet let, je jedním se sedmi Julínkových reformních zákonů. Norma má upravit podmínky pro umělé oplodnění a ukončení těhotenství - umělé oplodnění by mohly podstoupit i ženy bez partnera a potrat by byl umožněn také cizinkám s přechodným pobytem; týká se také změny pohlaví, sterilizace nebo kastrace.
Kritikou plánovaných změn nešetří církev, která se domnívá, že část týkající se asistované reprodukce je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte. Své stanovisko zaslala Česká biskupská konference i premiérovi Mirku Topolánkovi. Předseda biskupů Jan Graubner ale dnes prohlásil, že s ministrem Julínkem našli společnou řeč. Opuštěním záměru rozšířit možnost potratů a umělého oplodnění na další skupiny byla podle něho zachována podmínka konference, aby nedošlo ke zhoršení současného stavu.
Nadšeni z právní úpravy, mnohem liberálnější, než je dnes, nejsou ani lidovci. Místopředseda KDU-ČSL David Macek se dokonce v otevřeném dopise obrátil na Václava Klause. Ve Velkopáteční výzvě, jak svůj text nazval, žádal prezidenta, aby odsoudil umělé potraty a vyvolal diskusi o jejich legálnosti. Apeloval přitom na Klausův projev během volby hlavy státu, kdy se prezident označil za konzervativce.
Po jednáních s ministrem Julínkem si lidovci vymohli, aby zákon nadále umožňoval umělé oplodnění jen párům a že se nebude rozšiřovat možnost interrupce i na cizinky, které zde mají pouze přechodný pobyt.
Opozice: Liberálnější ČR? Proč ne…
Mezi opozičními politiky, kteří jinak nenechávají na Julínkových reformách nit suchou, by ale ministr pro zákon o specifických zdravotnických podmínkách podporu našel. Liberálnější Česká republika jim podle slov Davida Ratha není proti srsti. Někteří komunisté a sociální demokraté by dokonce souhlasili i s tím, aby se české nemocnice otevřely cizinkám, v jejichž státě jsou interrupce zakázané.
Stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová z ČSSD se ale obává, že lidovci připravují „obchod století“ a chtějí vyměnit podporu reformy zdravotnictví za zpřísnění podmínek pro potraty.
