Pokuta až dva miliony korun hrozí od ledna 2019 lékařům, pokud nebudou vydávat eRecepty. Plošné kontroly Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale dělat od Nového roku nebude, řekla jeho ředitelka Irena Storová. Hlavním důvodem je to, že se nestihla schválit novela o léčivech, která horní hranici sankce snižuje na 300 tisíc korun. Zatím prošla jen prvním čtením.
„Od 1. ledna určitě nebudeme dělat žádný nálet na lékaře. Plošné kontroly spouštět okamžitě nebudeme,“ řekla ředitelka SÚKL Irena Storová. Podle ní bude kontrolami SÚKL reagovat jen na podněty od lidí.
S novelou, která snižuje horní hranici pokuty na 300 tisíc korun, předběžně počítalo ministerstvo zdravotnictví od 1. ledna. Prošla však zatím jen prvním čtením a nyní je ve výborech Poslanecké sněmovny. „Bohužel to záleží na poslancích. Osobně se domnívám, že to dřív než v březnu neschválí. Spíš tipuji duben nebo květen,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.
Bojkot bude trestán, ale co s lékaři seniory?
Podle ministerstva budou nejvyšší pokuty hrozit lékařům, kteří budou eRecepty dlouhodobě bojkotovat. Do této kategorie však spadají podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka nejstarší lékaři, pro které jsou elektronické recepty náročné. „Oni to v uvozovkách bojkotují, ale vlastně nejsou schopní, anebo ochotní, protože mají třeba těsně před důchodem. Tihle lékaři to odnesou,“ sdělil prezident komory Kubek.
Že do kategorie bojkotujících spadají ti nejstarší lékaři, potvrdil i náměstek Vrubel. „Ti nejstarší lékaři mohou dostat vysoké pokuty, když budou systematicky ignorovat zákon a vydávat denně listinné recepty,“ řekl. Pokuty podle něj lékařům nehrozí, když jednou na eRecept zapomenou nebo jim třeba chvíli nebude fungovat internet.
Komora: Pokuty jsou likvidační
Obě částky, ať už dva miliony, nebo 300 tisíc korun, jsou pro lékaře likvidační, soudí lékařská komora. Typická malá ordinace vydělává i na 300tisícovou pokutu podle Kubka zhruba půl roku. „To snížení pokuty nemá vůbec žádný smysl. Jestliže má taková malá ordinace praktického lékaře obrat třeba 100 až 150 tisíc korun, má samozřejmě také nějaké náklady, tak na těch 300 tisíc bude lékař vydělávat půl roku,“ uvedl.
Komora proto trvá na tom, že pro nejstarší lékaře musí existovat výjimka. „Nerozumím tomu, proč ministr Adam Vojtěch (za ANO) trvá na povinnosti e-receptů pro všechny. Musí si uvědomit, že není všem 30 let a že je některým lidem třeba 70 a také mají právo žít,“ řekl Kubek. Dodal, že v ostatních vyspělých zemích – například v Německu nebo v Belgii – výjimky fungují.
- Povinnost vydávat elektronické recepty mají lékaři už od 1. ledna 2018. Pokutování začne až nyní, o rok později.
- Na nových receptech není zásadní text od lékaře, ale čárový kód.
- eRecepty mohou být v tištěné podobě, která ale není povinná, nebo ve formě SMS, e-mailu či aplikace. Ušetří tak čas lidem, kteří pravidelně užívají léky nebo přípravky – inzulin nebo třeba antikoncepci. Nebudou muset chodit pro každý recept k lékaři.
S ministerstvem o možných výjimkách Kubek opakovaně diskutoval. Resort ale považuje elektronické recepty za hotovou věc. „Z pohledu ministerstva je to uzavřená diskuze,“ uvedl náměstek Vrubel. Podle něj jsou eRecepty schopní používat i starší lékaři.
„Letos jsme udělali analýzu, ze které vyplynulo, že poměr lékařů nad 60 let, kteří elektronické recepty vydávají, je stejný, jako poměr lékařů kolem 30 nebo 40 let,“ vysvětlil. Podle něj výjimky pro starší lékaře tak nejsou třeba.
