Nedávné komunální a senátní volby znamenaly pro KSČM ztrátu mandátů a další neúspěch v řadě. Zaznívají výzvy k rezignaci předsedy Vojtěcha Filipa, který v čele strany stojí od roku 2005. O situaci v KSČM mluvili v Událostech, komentářích tři straníci – poslankyně Miloslava Vostrá, europoslanec Jaromír Kohlíček a zastupitel města Štětí Petr Bureš. Shodli se, že komunistům chybí razance a umění „prodat“ své výsledky voličům, některá témata jim podle nich také přezval Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.
Musíme se vrátit k pracujícím lidem a zvednout témata jako základní příjem pro všechny, zní ze slábnoucí KSČM
Situaci má v pátek probírat širší vedení komunistů, v sobotu pak ústřední výbor. Předseda Filip však říká, že nálady a reakce uvnitř strany se liší, někdy i podle toho, kde KSČM uspěla. Podle něj chce ale většina členů pokračovat v současném kurzu a připravovat se na evropské volby v příštím roce. Věří také, že jednání výboru by mohlo přispět ke sjednocení. Dát funkci k dispozici se nechystá.
Opačného názoru je Josef Skála, který už po volbách vyzval Vojtěcha Filipa k rezignaci a který byl také na posledním sjezdu jeho protikandidátem na pozici předsedy. Podle Skály po změně volá řada členů i organizací. Chtějí, aby současný předseda skončil a změny nastaly co nejdříve, aby se zastavil sestupný trend volebních výsledků. Podle Skály by se měl zhodnotit i postoj KSČM k toleranci současné vlády.
Bureš: Je třeba návrat k pracujícím
V reakci na poslední neúspěchy vznikla uvnitř KSČM radikální platforma Restart. „Cílem je obměna politiky KSČM, návrat k pracujícím lidem, větší akčnost a jisté změny. Náš hlavní požadavek je vyvolání mimořádného sjezdu, což je naprosto legitimní. A pokud bude, tak členská základna rozhodne pomocí delegátů o dalším směřování,“ říká zastupitel města Štětí Petr Bureš (KSČM).
Podle poslankyně KSČM Miloslavy Vostré je pochopitelné, že se po každém neúspěchu hledá viník. „Je zcela logické, že každý region a každý z nás rekapituluje, kde jsme udělali chybu nebo co by se dalo změnit. Určitě není překvapující, že se tyto návrhy objevují,“ míní Vostrá.
Europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) ale naznačuje, že by za neúspěchy strany měl někdo převzít odpovědnost. „V cizině po prohraných volbách zpravidla odstupuje předseda. A my máme prohrané volby čtvrté, protože 7,5 procenta a tak nízké zastoupení v parlamentu jsme ještě nikdy neměli.“
Nejhorší výsledek, ale největší vliv
I přes nejhorší volební výsledek však má KSČM nyní největší vliv od pádu komunismu. Nejen že má post prvního místopředsedy sněmovny nebo předsedkyni rozpočtového výboru, ale především se o ni opírá vláda. KSČM totiž pomohla menšinové vládě ANO a ČSSD k tomu, aby ve sněmovně získala důvěru.
„Když se na to podívám touto optikou, musím uznat, že Vojta Filip svoji práci umí,“ uznává Bureš. Přesto KSČM podle něj potřebuje změnu. „Měla by mít větší tah na branku, víc se stávat opoziční stranou, vést veřejný dialog s vládou, nastolovat nová témata a přinášet alternativní řešení.“
„Můžeme se bavit o tématech, jako je ekologie, trh práce, neuspokojivá situace exekucí, témat je celá řada. Poslední dobou jsme byli v pozadí a jiné strany přinášely tyto věci. My jako opoziční a antisystémová strana, která by měla potenciál jít s ulicí, bychom měli být kreativní,“ domnívá se Bureš.
Podíl KSČM na vládě si pochvaluje i poslankyně Vostrá, která je předsedkyní rozpočtového výboru. „Je to poprvé od roku 1989, kdy máme možnost na této úrovni prosadit něco ze svého volebního programu a nejsme v tvrdé opozici. Pokud nám ta možnost byla nabídnuta, tak od nás bylo nefér vůči voličům, že jim něco slibujeme, a když máme možnost něco prosadit, tak se bojíme odpovědnosti a couváme od toho,“ říká Vostrá.
Vostrá: Neumíme svou práci prodat
Problém je podle Vostré i v tom, že některá témata si přisvojuje premiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Komunisté podle ní zaostávají také v tom, že neumí své výsledky dostatečně prezentovat.
„Měli jsme hodně krajských zastupitelů a odváděli výbornou práci. Ale nějak jsme si mysleli, že lidé a naši voliči to automaticky zhodnotí. A trochu jsme se nechali ukolébat a dost jsme svoji práci neprodali, co jsme pro občany udělali. Forma – předvolební kampaně, komunikace s občany – tam máme nedostatky. To, že někdo čerpá z našeho programu, spíš ukazuje, že ta témata jsou asi dobrá,“ míní Vostrá.
Vykrádání programu zmínil i europoslanec Kohlíček. „Přisvojování témat KSČM je vynikající věc, ale je třeba tato témata razantně zdvihat, třeba v televizi nebo v Poslanecké sněmovně. A tam jsme bohužel trošku v pozadí. Chybí nám dostatečná razance.“
Za příklad dává třeba šéfa britských labouristů Jeremyho Corbyna nebo francouzského radikálně levicového politika Jeana-Luca Mélenchona, který v loňských prezidentských volbách skončil čtvrtý s překvapivě vysokým ziskem téměř 20 procent.
Kohlíček: Je třeba být daleko razantnější
„Volič by měl najít rozdíl mezi například ČSSD a KSČM. Tam, kam se ČSSD obává jít, bychom téma klidně mohli zvednout. Třeba základní nepodmíněný příjem je téma pro nás jako stvořené. Dále reakce na změny klimatu, změna ekonomiky – podpora družstevnictví, podpora domácích firem,“ vyjmenovává Bureš.
„Jestliže Andrej Babiš v Berlíně prohlásí, že komunisté jsou naprosto zanedbatelná strana a nemusí se s nimi počítat, je třeba na to okamžitě reagovat, a ne to nechat vyznít. To jsou ty věci, které vytýkáme současnému vedení. Je třeba být daleko razantnější,“ dodává europoslanec Kohlíček.
KSČM setrvale oslabuje
Komunisté v nedávných komunálních volbách získali celorepublikově necelých 5 procent hlasů. Oproti poslednímu hlasování před čtyřmi lety ztratili víc než tisíc zastupitelských mandátů.
Úspěch nezaznamenali ani v letošních senátních volbách. Poprvé v historii Senátu dokonce nebudou mít v horní komoře žádného zástupce. Před letošními volbami je reprezentoval jeden, ten ale mandát neobhájil a propadl už v prvním kole. Nezískala ho ani Milada Halíková, která jako jediná postoupila do kola druhého.
Pro KSČM znamenaly ztrátu i loňské sněmovní volby. Se ziskem přes sedm procent hlasů skončila pátá a dosáhla na 15 mandátů. Ještě v minulém volebním období jich přitom měla víc než dvojnásobek.
V posledních letech klesá i počet členů, i když z českých politických stran jich má KSČM stále nejvíce. Ke konci roku 2017 měla přes 37 tisíc členů. Ještě před deseti lety přesahoval počet straníků sto tisíc.