Evropská unie strana 3 z 5

Slovenská policie zadržela v Bratislavě muže, který je podezřelý ze zpronevěry peněz určených Itálii v rámci unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Píše o tom agentura APA s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. O zátahu, při němž policie ve čtyřech zemích Evropské unie zadržela 22 lidí kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (v přepočtu přes patnáct miliard korun), informoval ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Slovenská policie posléze uvedla, že zadržela tři lidi – občany Ukrajiny, Německa a Itálie.

Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval případem tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu. Městský soud je opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie s údajnou škodou přes 4,5 miliardy korun. NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Potvrdila to mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Zranění hrudníku a páteře a zlomená žebra utrpěl při srážce s medvědem v okrese Liptovský Mikuláš na severu středního Slovenska pětatřicetiletý lesní dělník, uvedla slovenská média. Podobných incidentů s největší slovenskou šelmou bylo v poslední době hlášeno několik.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Policisté navrhli obžalovat bývalého vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře kvůli dotaci na přestavbu penzionu v Osvětimanech. ČT to sdělil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Mynář čelí stíhání z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Kauza se týká dotace ve výši necelých šesti milionů korun, kterou před třinácti lety získala Mynářova společnost Clever Management. Firma loni dotaci vrátila. Mynář vinu dlouhodobě odmítá.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře Reuters to sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 tisíc dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Už tři měsíce je silně paralyzována námořní nákladní doprava Rudým mořem a skrz Suezský průplav. Jednu z nejvytíženějších námořních tras světa ohrožují dronové a raketové útoky jemenských hútíů. Zasáhli už několik desítek obchodních plavidel, jedno dokonce potopili. Evropská unie má nyní v Rudém moři válečná plavidla, jejichž úkolem je drony a rakety likvidovat, útoky však pokračují.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Umělá inteligence proniká stále více do běžného života lidí. Přináší s sebou řadu výhod, například dokáže zjednodušit rutinní kancelářskou práci nebo pomoct při vývoji nových léků. Stále častěji jsou ale skloňovaná i možná rizika mimo jiné při zajišťování bezpečnosti. Evropská komise proto chystá pravidla, která by umělou inteligenci regulovala.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Vrchní soud v Olomouci potrestal starostu Vápenné na Jesenicku Leoše Hanniga (TOP 09) za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie tříletým podmíněným trestem a pokutou tři sta tisíc korun. Zmírnil tak rozsudek olomouckého krajského soudu, který Hanniga loni poslal na pět let do vězení a uložil mu pokutu šedesát tisíc korun. Případ se týká využití dotace, s jejíž pomocí Vápenná financovala rekonstrukci Latzelovy vily. Obec ale nedokázala dodržet podmínky dotace a zajistit tříleté působení sociální služby, důvodem bylo zpoždění rekonstrukce. Hannig už dříve odmítl, že by se úmyslně dopouštěl podvodu.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Provozovatelé malých vodních elektráren protestují proti chystané úpravě vodního zákona, která má zrychlit povolování staveb obnovitelných zdrojů. Navrhovaná změna ale s malými vodními elektrárnami nepočítá. Pozměňovací návrh tento týden projednají na výboru poslanci.

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.