Evropská unie strana 4 z 5

Od jediného úspěšného pokusu o odvolání české vlády uplynulo patnáct let. Kabinet premiéra Mirka Topolánka ztratil většinu v Poslanecké sněmovně uprostřed českého předsednictví Evropské unii. K opozici vedené šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem se tehdy přidal i poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Evropská komise chce navýšit výrobu munice, proto poskytne evropským firmám přibližně 500 milionů eur. Podporu získaly i dvě české společnosti, Explosia a STV Group.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Představitelé zemí EU se na summitu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Evropská komise tento krok doporučila letos v polovině března. Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Šéf vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb, jejichž první kolo bude v zemi v sobotu. Danko zároveň podpořil v průzkumech třetího nejpopulárnějšího prezidentského kandidáta Štefana Harabina, se kterým ho spojují proruské názory. Krok Danko a Harabin na pondělní společné tiskové konferenci označili za spojování národních sil.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Vládní strany diskutují o návrhu, který by umožnil v Česku zabavovat nemovitosti Ruské federace. Většina politiků včetně těch opozičních však prosazuje řešení na úrovni celé Evropské unie. Shoda v Bruselu na nové legislativě zatím není.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

V Česku se od začátku roku nakazilo černým kašlem přes tři tisíce lidí, jen tento týden jich přibylo 810. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) za tím vidí souběh dvou faktorů: opatření během covidu a klesající zájem o očkování. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Evropská komise (EK) vyčlení 500 milionů eur (12,6 miliardy korun) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. V prohlášení informovala, že cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tím zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu. Finance získají také dvě české společnosti, oznámilo ministerstvo obrany.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.